Obecné otázky fyziky (angl.) – Katalog oborů MU
Obecné otázky fyziky (angl.)„Fyzika - základ přírodovědy. Její pochopení v širších souvislostech - cesta ke vzdělanosti.“ |
Doktorské studium v oboru Obecné otázky fyziky je určeno absolventům odborného i učitelského studia fyzikálních oborů matematicko-fyzikálních, přírodovědeckých a pedagogických fakult univerzit a absolventům fyzikálně zaměřených studijních oborů vysokých škol technického směru. Pokrývá široké spektrum obecných fyzikálních problémů, zejména teoretických, spadajících především do oblasti disciplín: mechanika hmotných bodů a jejich soustav, mechanika kontinua, teorie relativity, teorie pole, kvantová fyzika, statistická fyzika, astronomie a astrofyzika,... Zasahuje i do problematiky interdisciplinárního charakteru, například geometrické přístupy a variační problémy v mechanice a teorii pole. Studium těchto disciplín může být, podle zájmu uchazeče, zaměřeno i na výstup získaných výsledků do oblasti fyzikálního vzdělávání na úrovni vysokoškolských kurzů obecné i teoretické fyziky, včetně tvorby fyzikálně-matematických a didaktických textů, demonstračních experimentů, výukových pomůcek pro distanční vzdělávání a e-learning. Umožňuje zaměření tvůrčí činnosti doktorandů v rámci zpracování disertační práce i na oblast fyzikálního vzdělávání na středoškolské, zejména gymnaziální úrovni, a to formou tvorby alternativních středoškolských textů, didaktických učebních pomůcek a experimentů, e-learningových pomůcek či fyzikálně kvalitních popularizačních textů. Jednou z kategorií obecných otázek fyziky je historie fyziky, nahlížená především z fyzikálního hlediska a založená na studiu a tvůrčí interpretaci originálních fyzikálních prací, popřípadě reprodukci vybraných experimentů a jejich zpracování pro účely fyzikálního vzdělávání.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- prokázat hluboké znalosti problematiky obecných matematicko-fyzikálních disciplín;
- samostatně a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problémů obecného charakteru, od jejich formulace a řešení s použitím přiměřeného matematického aparátu k interpretačním závěrům, včetně návrhu případných experimentů;
- vykonávat práci kvalifikovaného tvůrčího pracovníka se schopností stát se odbornou individualitou;
- vědecké práce doložené publikacemi v renomovaných fyzikálních časopisech;
- aktivní komunikace v angličtině a případně v dalším světovém jazyce;
- využívat znalosti a schopnosti v oblasti výpočetní techniky;
- v experimentálních oborech ovládat metodiku a praktickou činnost na složitých experimentálních zařízeních.
Absolventi nacházejí uplatnění jako učitelé a vědečtí nebo vývojoví pracovníci na vysokých školách, v ústavech AV, ve výzkumných a vývojových laboratořích v průmyslu a specializovaných výzkumných ústavů. Mohou se uplatnit i v nekonvenčních oblastech, v manažerských funkcích, v oblastech státní správy spojené se vzděláváním a výzkumem. Najdou uplatnění ve fyzikálních institucích kdekoliv ve světě.
Absolventi magisterského studia učitelství, kteří své doktorské studium a disertační práci zaměřili do oblasti fyzikálního vzdělávání, jsou vysoce kvalifikovanými učiteli fyziky resp. matematiky na středních školách, kteří své vzdělání a tvůrčí schopnosti uplatní mj. i při práci s nadanými žáky.
- Bez profesního postavení
Koncepce doporučeného studijního plánu:
V koncepci třístupňového studia má studium doktorské výlučné postavení. Je založeno na samostatné tvůrčí činnosti studenta, jejíž schopnost se prokazuje tvorbou a obhájením disertační práce. Studium se řídí individuálním studijním plánem s následujícími součástmi:
Součástí studia v doktorském studijním programu jsou kromě povinného předmětu Příprava disertační práce (včetně přípravy tezí disertační práce) tyto typy předmětů:
(A) předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec magisterského studia,
(B) předměty prohlubující specializované znalosti (mj. i studium literatury, odborné stáže, příprava publikací),
(C) specializované odborné semináře,
(D) příprava a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech.
Studijní obor Obecné otázky fyziky zahrnuje řadu okruhů fyzikální tématiky vhodné pro zaměření disertační práce, která mnohdy přesahuje šíři dílčí problematiky, na niž byly soustředěny jednotlivé obory magisterského studijního programu Fyzika. Součástí bloků povinných nebo povinně volitelných předmětů typu (A) jsou proto, kromě předmětů koncipovaných výhradně pro doktorské studium, také ty předměty magisterského studijního programu, jejichž absolvování fakticky přinese rozšíření a prohloubení znalostí získaných v úžeji zaměřeném oboru magisterském, a zároveň je nezbytné pro dané konkrétní tématické zaměření disertační práce.
Jazyková kompetence:
V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné angličtině. Tato kompetence se ověřuje jedním z následujících způsobů: (A) ukončení dvou příslušných semestrálních předmětů,
(B) získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník a zápočtu za přednesení cizojazyčné přednášky včetně řízení následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru; zápočty uděluje hodnotitel předem stanovený oborovou komisí.
Vzorové studijní plány jsou uloženy na http://www.sci.muni.cz/akreditace/2007/obory/obor.php?OborNo=127
Studium se ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce (Studijní a zkušební řád MU: http://www.muni.cz/general/legal_standards/study_examination_regulations).
Státní doktorská zkouška je ústní, netrvá déle než dvě hodiny. Její součástí je i prezentace uchazeče o problematice a dosavadních výsledcích disertační práce.
Zkouška se skládá ze širšího vědního základu a ze speciálních předmětů. Požaduje se rovněž dobrá znalost současných vědeckých poznatků z okruhu tématu disertační práce.
Předměty širšího vědního základu:
U státní doktorské zkoušky v oboru Obecné otázky fyziky prokáže student znalost a hluboké pochopení fyzikální problematiky na úrovni a v rozsahu učebnice obecné fyziky [1]. Podle konkrétního zaměření disertační práce prokáže znalosti a pochopení problematiky na úrovni a rozsahu příslušných dílů učebnice teoretické fyziky [2].
[1] Feynman R. P., Leighton R. B., Sands M.: Feynmanovy přednášky z fyziky 1 - 3. (Překlad z angličtiny.) Fragment, Havlíčkův Brod, 2000 - 2002.
[2] Landau L.D., Lifšic E. M.: Kurs teoretičeskoj fiziki. Tom 1 - 10. Mir, Moskva. (Kterékoli vydání, kterýkoli překlad.)
0
Aktivní studenti
|
0
|