Ekologie„Příroda je neoddělitelnou součástí toho, co jsme.“ |
Obor Ekologie doktorského studijního programu Biologie je zaměřen na studium interakcí mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem na úrovni vybraných druhů až celých společenstev. Zahrnuje i oblast historické ekologie, zvláštní pozornost věnuje paleoekologii kvartéru a rekonstrukci vývoje prostředí i biotických společenstev. Komplexní studium směřuje k poznání diverzity, struktury a funkcí přírodních, polopřirozených až člověkem silně ovlivněných ekosystémů. Modelové skupiny organismů jsou využívány pro studium obecných ekologických zákonitostí na různých časových a prostorových škálách. Mezi progresivními dílčími směry je rozvíjeno propojení znalostí současné autekologie s interpretací změn přírodních podmínek v minulosti pomocí přenosových funkcí (transfer function). Dalším moderním přístupem využívajícím pokročilé statistické metody je modelování prostorových změn druhové bohatosti na různých škálách a ve vztahu k faktorům prostředí nebo vlastnostem studovaných druhů. Dopady vlivu člověka jsou studovány na úrovni struktury a funkce celých společenstev i ekosystémů, změn biotických interakcí v procesu biologických invazí nebo vývoje přírody v průběhu holocénu.
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- aplikace základních i speciálních metodických postupů při sběru biologických dat a designu vědeckých studií, jejich vyhodnocování a prezentaci;
- samostatně definovat odborné problémy, navrhnout postupy k jejich řešení a pomocí adekvátních metod je řešit;
- aplikace získaných poznatků a dovedností jak v základním výzkumu, tak v aplikovaných výzkumech, i v praktickém využití poznatků v ochraně přírody;
- o výsledcích své vědecké práce referovat ve formě odborných článků v mezinárodních i národních časopisech a také formou aktivních vystoupení na odborných fórech.
Absolventi se mohou uplatnit na vysokých školách, v ústavech AV ČR a jiných výzkumných rezortech, v poradenské službě, v servisních ekologických laboratořích, zoologických a botanických zahradách, v přírodovědeckých odděleních muzeí, agenturách ochrany přírody, na správách národních parků, apod.
- Bez profesního postavení
Při vytváření i plnění studijního plánu spolupracuje student se školitelem. Kromě práce na doktorské disertaci absolvuje student DSP výukové okruhy v rámci svého individuálního studijního plánu, které po dohodě ze školitelem, musí dodržet ustanovení Studijního a zkušebního řádu MU a Pravidla a podmínky pro vytváření studijního plánu v daném studijním programu. Nedílnou součástí studijního plánu je, obvykle v prvním ročníku, příprava tezí disertační práce a krátké informativní vystoupení na specializovaném oborovém (např. zoologickém nebo botanickém) semináři k tématu práce.
Státní závěrečná zkouška se skládá podle Studijního řádu MU z: A) obhajoby disertační práce a B) ústní zkoušky, která se provádí před zkušební komisí složenou z pěti členů. Státní doktorská zkouška vychází z oboru a tématu disertační práce doktoranda, avšak členové komise pro SDZ mohou položit otázky z kterékoli související disciplíny. Kromě znalostí vycházejících z vlastní vědecké práce doktoranda, se zkouška zaměřuje na znalosti širších oborů ekologie, botaniky, zoologie a paleoekologie. Jedná se zejména o prověřování celkového rozhledu uchazeče, jeho detailní přehled v tématech souvisejících s disertační prací, schopnosti samostatně pracovat v oboru a jeho zájmu o nejnovější informace. Řádné ukončení studia se řídí Zákonem o vysokých školách a Studijním a zkušebním řádem Masarykovy univerzity.
0
Aktivní studenti
|
7
|