Průchod studijním plánem

První částí státní doktorské zkoušky je rozprava o tezích disertační práce, na které klade oborová rada následující požadavky:
Teze disertační práce představují výtah podstatných částí připravované disertační práce. Jsou zpracovány ve struktuře projektu disertační práce, tj. obsahují zpravidla tyto části: vymezení řešené problematiky a základních pojmů; shrnutí dosavadního stavu poznání či řešení; popis výzkumné metodologie; představení vybraných/předběžných výsledků; formulace pracovních závěrů včetně výhledu na finalizaci disertační práce.
Teze disertační práce jsou psány v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Jejich rozsah je 20–40 normostran, tj. 36000–72000 znaků včetně mezer. Jsou připraveny v souladu s požadavky citační normy (v ideálním případě APA). Teze disertační práce musí být odevzdány před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce v počtu 10 výtisků.
Druhou částí státní doktorské zkoušky je rozprava, při níž jsou ověřovány znalosti a dovednosti studentů zaměřené na tyto tematické okruhy: (a) metodologie sociálněvědního, geografického a pedagogického výzkumu, (b) obecné otázky didaktiky geografie jako vědy a (c) specializované otázky z vybraných povinně volitelných předmětů i vzhledem k zaměření disertační práce.

Během standardní doby studia je vyžadováno (a prostřednictvím Informačního systému MU kontrolováno – formou absolvování předmětů Odborná aktivita v oboru 1–8 a Příprava disertační práce 1–8), aby student absolvoval níže uvedené aktivity směřující k rozvoji jeho akademických dovedností.
1. Aktivní účast na seminářích a přednáškách pro doktorské studium, které se vztahují k předmětům studijního programu, a skládání zkoušek a zápočtů.
2. Příprava a realizace disertačního výzkumu a tvorba disertační práce (vč. obhajoby tezí disertační práce).
3. Publikační činnost (4 odborné texty – např. časopisecké studie, kapitoly v knihách, příspěvky ve sbornících, z toho minimálně 2 texty zařazené v databázích WoS nebo SCOPUS).
4. Aktivní účast na domácích konferencích (2x) a na zahraničních konferencích (2x).
5. Absolvování stáže na zahraničním výzkumném (event. vzdělávacím či vývojovém) pracovišti v minimální délce 1 měsíce; v ideálním případě v rozsahu jednoho semestru (případně delším).
6. Pedagogická činnost (podíl na výuce), a to v rozsahu 2–4 hodin za týden po dobu 4–8 semestrů (= 96 až 192 hodin přímé výukové činnosti za celkovou dobu studia).

Návrh témat prací vychází z Dlouhodobého záměru Pedagogické fakulty MU.
https://www.muni.cz/media/24930/dz_pedagogicka_fakulta_2020.pdf

Možné tematické zaměření disertačních prací:

• Historické proměny geografického vzdělávání;


• Výběr, hodnocení a testování znalostí, dovedností a postojů v geografickém vzdělávání;


• Využití informačních a geoinformačních technologií v geografickém vzdělávání;


• Zkušenostní učení a terénní výuka v geografickém vzdělávání;


• Příprava učitelů na výuku zeměpisu/geografie;


• Profesní rozvoj učitelů zeměpisu/geografie;


• Příprava učitelů na výuku geografického učiva na 1. stupni ZŠ;


• Kurikulum a standardy geografického vzdělávání;


• Představy žáků o geografických tématech/fenoménech;


• Geografické vzdělávání v zahraničí (komparativní výzkum);


• Vztah výzkumu a praxe v geografickém vzdělávání;


• Status/pozici geografického vzdělávání na různých typech a stupních škol;


• Zhodnocení vybraných přístupů k realizaci geografického vzdělávání;


• Interkulturní, ideologické a politické aspekty geografického vzdělávání;


• Zhodnocení vybraných výukových strategií a postupů v geografickém vzdělávání;


• Role, výběr, užívání a hodnocení kvality edukačních médií v geografickém vzdělávání;


• Geografické vzdělávání pohledem veřejnosti, žáků/studentů, učitelů a expertů;


• Vybrané geografické fenomény zkoumané s využitím modelu didaktické rekonstrukce, konstrukčního výzkumu (design-based research) apod.;


• Školská kartografie;


• Geografie vzdělávání;


• Environmentální vzdělávání;


• Geografická témata v příbuzných vzdělávacích oborech.