Průchod studijním plánem

Student složí státní zkoušku do konce čtvrtého ročníku studia v případě, že splnil všechny své studijní povinnosti s výjimkou odevzdání disertační práce a jejích tezí. V případě, že je doktorská zkouška skládána zároveň s obhajobou práce, vždy předchází obhajobě. Pro obhajobu disertační práce je třeba odevzdat disertační spis v rozsahu minimálně 180 a max. 360 tisíc znaků, teze disertační práce a připravit si prezentaci své disertační práce disertační prací v délce max. 15 minut. Státní doktorská zkouška i obhajoba probíhá před komisí složenou k tomuto účelu minimálně z pěti interních i externích členů oborové rady, v níž mohou, ale nemusí být oponenti disertační práce.
Otázky ke zkoušce jsou zadávány z širších tematických okruhů (1. historicko-politické a kulturologické aspekty studovaného areálu; 2. metodologie (teorie kulturních areálů, historiografie) . Státní zkouška ověřuje schopnost studenta podílet se na odborné rozpravě v rámci aktuálního oborového diskurzu a jeho potenciál orientovat se v teoreticko-metodologických konceptech a historicko-kulturně politických problémech areálu, jemuž se věnuje, a jejich interpretaci a analýze.

Povinností studenta je systematická práce na vlastním vědeckém projektu, směřující k vypracování disertační práce. V disertační práci předkládá originální výsledky vlastního výzkumu. Práce musí doložit jeho odborné kompetence k realizaci, zpracování a prezentaci výsledků areálového bádání a jeho patřičného metodologického zakotvení.
Školitel řídí odbornou přípravu studenta, v rámci konzultací inspiruje a metodicky směřuje jeho aktivity v oblasti pramenného studiu a případného terénního výzkumu, v rámci textové přípravy a tvorby tezí i vlastní disertační práce.
V rámci společného fakultního základu absolvuje doktorand povinně předmět Filozofie pro doktorské studium 1 a dvě zkoušky z cizího jazyka: jednak zkoušku z anglického či německého (ten se doporučuje se pro studenty středoevropského areálu) jazyka pro doktorské studium a zkoušku z dalšího slovanského jazyka odlišného od jeho mateřského jazyka a jazyka, jehož studiem získal magisterský titul.
Doktorand musí v průběhu studia absolvovat všechny předměty zahrnuté do kategorie Povinné předměty (170 kreditů) do minimálního počtu 240 kreditů za celé studium pak volí z nabídky povinně volitelných předmětů (nejméně 70 kreditů. V rámci předmětu Doktorský seminář jednou v průběhu svého studia (zpravidla v 1. semestru) přednese a diskusi podrobí svůj vědecký projekt a obvykle v 7. semestru přednese teze svého výzkumného projektu a dílčí výsledky práce v pokročilém stavu (rozsah 20–30 minut).
Student doktorského studia absolvuje v rámci povinných předmětů a po konzultaci se školitelem semestrální zahraniční pobyt (studenti kombinovaného studia mohou tento předmět absolvovat tak, že absolvují několik kratších zahraničních pobytů), rozvíjí svou publikační činnost (minimálně dvě studie v domácím recenzovaném časopise a jedna studie v zahraničním periodiku, jedna publikovaná recenze na odbornou knihu) a účastní se domácích (minimálně jedna) i zahraničních (taktéž minimálně jedna) konferencí. Pro studenty prezenčního doktorského studia je povinná i příprava minimálně jednosemestrálního výběrového kursu odborného předmětu pro bakalářské studium souvisejícího s tématem jeho disertační práce a předpokládá se i (kreditově nehodnocená) participace na aktivitách Ústavu slavistiky. Pro studenty kombinovaného studia lze tento předmět absolvovat tak, že jej nahradí vypracováváním minimálně dvou posudků kvalifikačních studentských prací, hodnocením seminárních prací a dalšími pedagogickými úkony po domluvě se školitelem. Povinná je také příprava a podání grantového projektu (bez ohledu na jeho výsledek). Povinně volitelně si doktorand může zapsat kurzy, na nichž se naučí popularizovat výsledky svého bádání a možnostem spolupráce a vystupování v médiích.

Obhájené disertační práce:
''Albanskij jazyk'' a ''Padonki'' jako sociální a kulturní jev v současném ruském jazyce v komparaci s
analogickými jevy v české internetové kultuře https://is.muni.cz/th/vkwfx/

Alexandrinky – historický fenomén ženské emigrace. Minulost a současnost. https://is.muni.cz/th/jjct7/

Rómska kultúrna identita a stredná Európa.
https://is.muni.cz/th/sl5m9/

Příklady řešených disertačních prací:
Obraz Sedmihradska, dějin a kultury v literární produkci sedmihradských Němců

Postava Lžidimitrije I. ve vybraných ruských, německých a českých dramatických dílech 19. století

Srbsko-finské vztahy od 19. století po současnost

Československo-jihoslovanská liga a Svaz Jihoslovansko-československých lig v československo-jugoslávské
kulturní spolupráci 1918–1938

Sókratovský typ v literatuře a v myšlení východních Slovanů

Vývoj a proměny eurasijských koncepcí mezi lety 1945-1991