Průchod studijním plánem

POŽADAVKY NA STÁTNÍ DOKTORSKOU ZKOUŠKU:
Ústní obhájení znalostí v rozsahu poznatků současné farmakologie (dle doporučené literatury) před nejméně 5 člennou zkušební komisí složenou z odborníků MU a minimálně 2 členů z jiných pracovišť.
U státní doktorské zkoušky je vyžadována krátká prezentace dosažených výsledků.
Státní doktorská zkouška se skládá před zkušební komisí.
Státní doktorská zkouška a obhajoba dizertační práce probíhají podle Studijního a zkušebního řádu MU, čl. 31, 32 a 33.
Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených oborovou radou. Nejpozději s přihláškou předloží student teze disertační práce, jsou-li rozhodnutím oborové rady předepsány. Státní doktorská zkouška pak proběhne nejpozději do roka od podání přihlášky. Součástí státní doktorské zkoušky je zpravidla rozprava o tezích disertační práce, nestanoví-li oborová rada či oborová komise jinak.
DISERTAČNÍ PRÁCE:
V disertační práci uchazeč prezentuje výsledky své práce, kterých dosáhl během studia v daném doktorském programu. Školitel a vedoucí určené katedry odpovídají za to, že uchazeč má předpoklady pro splnění požadavků doktorského programu. Kandidát musí práci připravit v úzké spolupráci se školitelem, který ji před odevzdáním schvaluje.

Práce musí obsahovat původní výsledky, buď již publikované, nebo přijaté k publikaci. Předpokládejme, že kandidát předkládá k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na které se podílel jako autor. V takovém případě musí být v práci uvedeny části práce, které kandidát vypracoval. K práci musí být přiloženo vyjádření spoluautorů potvrzující označené části práce, jejichž je kandidát autorem, a hodnotící jeho přínos.
Práce musí být předložena k obhajobě v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Text disertační práce musí být na dobré formální, gramatické a stylistické úrovni. Disertační práce se odevzdává v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému Masarykovy univerzity IS MUNI.
Za disertační práci může být uznán i soubor již publikovaných nebo k publikaci přijatých či jiného typu publikačních prací na dané téma, ve kterém uchazeč podá ucelený úvod do problematiky a komentář.

Disertační práce obvykle obsahuje tyto části
- Titulní strana
- Poděkování studenta (nepovinné)
- Prohlášení studenta o autorství předložené práce (nepovinné)
- Abstrakt v českém jazyce
- Abstrakt v angličtině („Dissertation Abstract“)
- Obsahová část
- Úvodní stránka
- Vlastní text práce - cíle, metody, výsledky, diskuse
- Závěr
- Seznam použité literatury
- Seznam tabulek (nepovinné)
- Seznam obrázků (nepovinné)
- Seznam diagramů (nepovinné)
- Seznam zkratek (nepovinné)
- Přílohy (nepovinné)

Standardy disertačních prací na FM MU upravuje Směrnice děkana č. 5/2021 Směrnice o formálních náležitostech disertačních prací zpracovávaných na FM MU.

Základem doktorského studia na LF MU je systematická práce na disertační práci v pravidelné součinnosti se školitelem, doplněná celofakultními podmínkami pro postgraduální studium.

Před obhajobou disertační práce musí být splněny následující povinnosti:
- splnit požadavky individuálního studijního plánu a semestrální úkoly podle pokynů školitele.
- absolvovat minimálně 4 předměty na společném celofakultním základě
- absolvovat předměty specifické pro daný modul
- dokončit publikační činnost minimálně v předepsaném rozsahu
- absolvovat zahraniční stáž (v délce minimálně 1 měsíce).
- prezentovat původní údaje na mezinárodní konferenci
- složit státní doktorskou zkoušku
- předložit disertační práci
- získat 240 ECTS

Kurzy společného základu (všechny moduly):

1. Absolvování kurzu FRESHERS: Dovednosti pro vědeckou kariéru (povinné)
2. Etika biomedicínského výzkumu (důrazně doporučeno pro všechny doktorandy).
3. Kurz Získávání vědeckých informací, případně Kurz základů vědecké práce Akademie věd ČR.
4. Etické a právní aspekty výzkumu (např. kurz Etika biomedicínského výzkumu, Právo, etika a filozofie vědy).
5. Organizace výzkumných projektů a klinických hodnocení
6. Analýza dat (např. kurz Analýza klinických dat, Analýza dat pro neurovědy)
7. Uživatel počítačové sítě
Publikační činnost:
Jedna prvoautorská publikace původní práce v časopise s hodnotou IF nad mediánem oboru nebo 2 prvoautorské publikace v časopise s hodnotou IF ve třetím kvartilu oboru disertace. Kategorie WoS odpovídá tématu disertační práce. Pokud je kategorie přiřazena více než jednomu oboru, započítává se kvartil nejvyššího oboru.

Účast na výuce v rozsahu maximálně 150 hodin/4 roky.
Kurzy a školení specifické pro daný modul - povinně volitelné předměty (min. 4).
Experimentální a aplikovaná farmakologie
- Neuropsychofarmakologie
- Behaviorální farmakologie
- Klinická farmakologie
- Zvířecí modely poruch CNS
- Biochemie
- Diachronní přístup k logickému zpracování informací
- Specializovaná farmakokinetika

Farmaceutická medicína
- Klinická farmakologie
- Farmakogenetika a personalizovaná medicína
- Klinické studie a farmakovigilance
- Inovativní léčivé přípravky
- Biostatistika a navrhování klinických hodnocení
- Farmakoekonomika

Farmakologie pokročilých terapeutických léčivých přípravků (ATMP)
- Základy ATMP, včetně klasifikace a použití v medicíně.
- Pokročilé metody výzkumu a vývoje pokročilých terapeutických přípravků
- Imunologické aspekty ATMP
- Zásady SVP a regulace farmaceutické výroby, kontrola kvality ve farmaceutické výrobě.
- Etika a bioetické otázky související s vývojem a používáním ATMP.
- Klinické studie a návrh klinických studií se zaměřením na ATMP.

Lékařská fakulta MU:
- Behaviorální, neurochemické a neurozobrazovací biomarkery u zvířecích modelů neuropsychiatrických onemocnění a účinek farmakologických intervencí
- Drogová závislost jako komorbidita neuropsychiatrických onemocnění na zvířecích modelech
- Farmakogenetika v predikci terapeutické odpovědi psychoaktivních léků
- Stanovení účinku přírodních anxiolytik na obsah a aktivitu cytochromu P450 na zvířecím modelu
- Stanovení účinku přírodních antidepresiv na obsah a aktivitu cytochromu P450 na zvířecím modelu
- Stanovení vlivu přírodních psychotropních léčiv na enzymy UGT na preklinických modelech
- Zapojení endokanabinoidního systému na jaterní a střevní enzymy a transportéry metabolizující léčiva
- Pokroky v metodice farmakovigilance a klinických hodnoceních léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a léčivých přípravků pro moderní terapii (ATMP)
- Problematika hodnocení zdravotnických technologií (HTA) u individuálně vyráběných léčivých přípravků pro moderní terapii
- ATMP pro konkrétní pacienty: Výzvy v personalizované medicíně a regulační cesty schvalování
- Zkoumání problémů se škálovatelností a výrobou ATMP: strategie pro zvýšení efektivity výroby a dodržování regulačních norem“
- Ekonomické a etické výzvy při komercializaci ATMP: A Policy Analysis.
- Úloha umělé inteligence při optimalizaci výrobních procesů ATMP.
- Návrhy klinických studií pro ATMP: Řešení jedinečných výzev v oblasti hodnocení účinnosti a bezpečnosti
- Vliv imunogenicity na účinnost ATMP: strategie pro zmírnění a řízení (The Impact of Immunogenicity on the Efficacy of ATMPs: Strategies for Mitigation and Management)

Univerzita v Lipsku:
- Indukovatelné ATMP: Zkoumání nového přístupu k indukovatelné expresi efektorových molekul v makrofázích.
Zlepšení ATMPs: zkoumání nových přístupů k přeprogramování makrofágů pro boj s nádorovými onemocněními nezávisle na chimérických antigenních receptorech.
- Zlepšení funkčního monitorování ATMP: Vytvoření cílové buněčné linie pro sledování cytotoxické aktivity buněk CAR-T v plnokrevných vzorcích.

Fraunhofer IZI:
- Zkoumání škálovatelnosti a problémů při výrobě ATMP: Strategie pro zvýšení efektivity výroby a dodržování regulačních norem.
- Úloha umělé inteligence při optimalizaci výrobních procesů ATMP

Kodaňská univerzita:
- Využití důkazů z reálného světa (RWE) pro hodnocení zdravotnických technologií (HTA)
- Uplatnitelnost výjimek z patentové ochrany při vývoji ATMP
- Motivace vývoje ATMP ve veřejných institucích a partnerství veřejného a soukromého sektoru