ESF:MPV_EKKU Ekonomika kultury - Informace o předmětu
MPV_EKKU Ekonomika kultury
Ekonomicko-správní fakultapodzim 2021
- Rozsah
- 2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. (cvičící) - Garance
- doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Jana Biskupová
Dodavatelské pracoviště: Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta - Rozvrh
- St 12:00–13:50 P103, kromě St 15. 9., kromě St 3. 11.
- Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
- Předpoklady
- Kurz je určen pro denní magisterské studenty oboru Veřejná ekonomie a správa a Management v kultuře.
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Management v kultuře (program FF, N-MNGK_) (3)
- Management v kultuře (program FF, N-OT)
- Veřejná ekonomika a správa (program ESF, M-HPS)
- Veřejná ekonomika a správa (program ESF, N-HPS)
- Veřejná ekonomika a správa (program ESF, N-VES)
- Veřejná ekonomika (program ESF, N-HPS)
- Cíle předmětu
- Ekonomika kultury a masmédií (PVEKMA)
Předmět má specializační charakter. Jeho koncepce vychází z předpokladu, že studenti zvládli problematiku přednášenou v předmětech Veřejná ekonomie, Veřejné finance, Ekonomika veřejného sektoru a Ekonomika neziskových organizací. V magisterském navazujícím studiu pak propojuje znalosti a dovednosti předmětů Veřejná správa a veřejná politika, Veřejné zakázky a veřejné projekty a jejich hodnocení.
Obecná problematika ekonomiky kultury a masmédií s akcentem na tvorbu kulturní politiky tvoří hlavní náplň přednášek. Struktura seminářů pak studentům nabízí vhled do problémů řízení, ekonomiky a provozu typově odlišných kulturních organizací v Brně.
Po absolvování předmětu studenti budou znát způsoby tvorby kulturních politik ve světě i v ČR, dále znát specifika jednotlivých oblastí kultury a jejich institucí, u nichž budou schopni analyzovat jejich ekonomický potenciál, identifikovat problémy, s nimiž se potýkají a nabízet alternativy pro řešení těchto problémů. Budou seznámeni také s aktuálními trendy současného chápání ekonomiky kultury v kontextu kulturních a kreativních průmyslů, stejně jako se statistickým sledováním výkonnosti kulturního sektoru, nebo s metodami měření jeho sociálních a ekonomických přínosů.
Podobně jako v jiných specializačních předmětech „ekonomik veřejného sektoru“, které mj. profilují absolventa oboru Veřejná ekonomika a správa, student získává hlubší vhled do konkrétní oblasti veřejného sektoru, kterou je v tomto případě sektoru kultury. - Výstupy z učení
- Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat a shrnout důležité problémy ekonomiky kultury;
- určit a popsat současné domácí a zahraniční ekonomické trendy v odvětví kuturních a kreativních průmyslů;
- napsat esej alyzující vybraný problém z oblasti ekonomiky kultury;
- popsat faktory, jež ovlivňují tvorbu ceny na trzích s uměním;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v typech kulturních politik;
- analyzovat aktuální problémy v řízení na semináři navštívené kulturní instituce v Brně. - Osnova
- Tématický plán přednášek
- 1.Definice kultury v různých pojetích - kulturologie – antropologie – ekonomie. Vývoj jednotlivých pojetí, diskuse přístupů a vymezení ekonomického pojetí kultury a kulturní hodnoty, se zohledněním metodiky mezinárodního i evropského vymezení kulturních a kreativních průmyslů, resp. odvětví.
- 2.Definice kulturních a kreativních průmyslů, historický vývoj koncepce a teorií kulturních a kreativních průmyslů, sledování výkonnosti kulturních a kreativních průmyslů – mikro (počty institucí) i makro pohled (podíly na HDP a celkové zaměstnanosti). Slabiny a omezení jednotlivých metodik.
- 3.Institucionální a oborová struktura sektoru/odvětví kultury, vč. církví. Právní formy organizací v kultuře, jejich pozitiva a úskalí, promítající se do provozu těchto institucí. Možnosti transformace příspěvkových organizací v kultuře (případová studie Praha, Šumperk, Hradec Králové, Ostrava), a to v souvislosti s novým občanským zákoníkem – ústav, nadační fond a veřejnoprávní instituce v kultuře.
- 4.Kulturní politika jako jedna z veřejných politik. Způsoby její tvorby a implementace. Modely kulturních politik ve světě a v ČR. Kulturní politika MK ČR, krajů a měst. Případová studie komparace tvorby kulturních politik měst Praha – Plzeň – České Budějovice - Brno.
- 5.Financování kulturních činností – systém veřejných financí (koncesionářské poplatky, dotace, daně, veřejné zakázky, státní dotační politika), soukromých zdrojů (nadace, dary, veřejné sbírky, obligace, atd.), vlastní příjmy (prostor pro podnikání v právním prostředí ČR, fundraisingové metody, sponzoring, apod.). Příklady dobré praxe ze zahraničí – koncerny v kultuře (Vídeň, St. Pölten)
- 6.Metody hodnocení a vyjadřování ekonomických a sociálních výkonů a přínosů v odvětví kultury: CBA, SROI, multiplikační efekty dotací. Případová studie: ekonomické a sociální dopady Evropských hlavních města kultury
- 7.Kulturní dědictví a památková péče v zahraničí a v České republice. Veřejná politika vůči kulturním památkám - systém kulturních památek a náležitostí jejich ochrany, správy a udržování. Ekonomika a řízení organizací kulturního dědictví a památkové péče.
- 8.Profesionální umění – hudební, výtvarné, literární, divadelní umění. Veřejná politika vůči profesionálnímu umění – systém fungování, provozu a řízení. Asociace, lobbing, festivaly. Autorský zákon v praxi – ochranné organizace autorské.
- 9.Přednáška externisty - Teorie a praxe soukromého literárního vydavatelství na bázi družstva – Kulturní noviny.
- 10.Masová kultura. Příčiny jejího vývoje, její postavení v dnešní společnosti. Způsoby financování masové kultury. Veřejnoprávní a soukromí provozovatelé. Tištěná média, televize, rozhlas, internet, sociální sítě. Geneze jejich vývoje a vlivu. Hrozby mediální manipulace. Budoucnost veřejnoprávních médií.
- 11.– 13. Semináře – jsou rozvrhovány v průběhu semestru dle časových možností manažerů vybraných kulturních organizací.
- Literatura
- povinná literatura
- SVOBODA, František a Simona ŠKARABELOVÁ. Ekonomika kultury. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020, 283 s. ISBN 978-80-210-9633-2. info
- The Art Newspapers - https://www.theartnewspaper.com/
- Journal of Cultural Economics
- doporučená literatura
- Ruth Towse. A Handbook of Cultural Economics. 1th ed, Cheltenham (UK). Northampton (USA): Edward Elgar Publishing, 2003.494 s. ISBN 1 84064 338 2
- McLuhan, M. Člověk, média a elektronická kultura. 1. vyd. Brno: Jota 2000, ISBN 80-7217-128-3
- The politics of culture : policy perspectives for individuals, institutions, and communities. Edited by Gigi Bradford - Michael Gary - Glenn Wallach. New York: New Press, 2000, xiv, 364. ISBN 1565845722. info
- Culture : policy and politics. London: Routledge, 1995. info
- neurčeno
- HARTLEY, J. Creative Industries. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2005, 432 s. ISBN 1-4051-0147-4. info
- Výukové metody
- Přednáška, diskuse, esej, exkurze
Samostatná práce studentů:
prostudování podkladů (výročních zpráv, resp. zpráv o činnosti a hospodaření na semináři navštívených organizací),
zpracování eseje na téma související s problematikou ekonomiky kultury, popř. vyplývající z poznatků semináře, nebo z návštěvy externisty a/nebo
překlad odborného vědeckého článku z oblasti ekonomiky kultury - Metody hodnocení
- aktivní účast na 2 seminářích
písemný test (alespoň 55%)
písemná seminární práce (započítává se do známky)
ústní zkouška Dopustí-li se student u zkoušky nedovoleného jednání, zejména používání různých nedovolených pomůcek („taháků“), opisování, vynášení zadání testů a vůbec jednání narušující průběh zkoušky, přeruší učitel zkoušku a podle závažnosti přestupku udělí klasifikaci do ISu F, nebo FF, případně i FFF. Uvedený postup se vztahuje na všechny aktivity, které vstupují do závěrečného hodnocení předmětu, (POTy, seminární práce, referáty, apod.). - Informace učitele
- 2/1, zkouška – konkrétně 10 přednášek + 3 semináře (mimo prostory ESF MU, proto s dotací cca 3 vyučovacích hodin)SEMINÁŘE SE KONAJÍ MÍSTO PŘEDNÁŠEK - POTŘEBA POČÍTAT S DOTACÍ AŽ 3 VYUČOVACÍCH HODIN KVŮLI PŘESUNU MIMO A ZPĚT FAKULTY.
Struktura seminářů
Návštěva 3 vybraných typově odlišných kulturních organizací v Brně. Před návštěvou jsou studenti vyzváni k prostudování výročních zpráv, resp. zpráv o činnosti a hospodaření navštívených organizací, vč. obsahu internetových stránek. Na místě se setkají s manažerem, resp. ekonomicko-provozním vedoucím pracovníkem, popř. vedoucím marketingu organizace. Jejich prostřednictvím jsou konfrontováni jak s ekonomicko-provozními problémy organizace (v Brně), tak s problémy celé kulturní oblasti (v ČR), a to v kontextu kulturní politiky ČR, JMK a města Brna, vč. financování.
Konkrétní instituce je v daném semestru vybírána dle časových možností jejích manažerů.
1.Oblast živého umění (divadla, hudební kluby, kina – osvědčená spolupráce s Centrem experimentálního divadla, Klubem Fléda, Kinem Art, popř. Nočním motýlem – letní kino na Dobráku)
2.Oblast ochrany sbírek (muzea, galerie – osvědčená spolupráce s Moravským zemským muzeem a Moravskou galerií)
3.Oblast masmédií (rozhlas, televize – osvědčená spolupráce ČT Brno, ČRo Brno, Radio Proglas) - Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Pokud se zapíše méně než 15 studentů, může být předmět vyučován více individuálně, příp. blokovou formou.
- Statistika zápisu (podzim 2021, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/econ/podzim2021/MPV_EKKU