PSY141 Psychologie morálky a agrese

Fakulta sociálních studií
jaro 2000
Rozsah
1/1/0. 3 kr. 2 původní kredity. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Význam agrese v životě člověka, vymezení agrese. Biologické předpoklady agrese. Agrese a emoce. Kognice, sociální učení a agrese. Agrese a morálka. Náchylnost k agresi. Jedinec ve skupině a agrese. Vliv médií na agresi. Agrese a pornografie. Sexuální násilí. Agrese jako kriminální problém. Agrese a kultura. Zvládání agrese.
Osnova
  • 1. Význam agrese v životě člověka, vymezení agrese. Potíže s definicí. Druhy agrese. Související pojmy. Pracovní definice agrese. 2. Biologické předpoklady agrese. Heredita. Chromozomální poruchy. Hormony. Neurofyziologické mechanismy, mozek a agrese. Neurotransmitery. Moyerův model fyziologie agrese. Vliv běžných drog na agresi. 3. Agrese a emoce. Nabuzení. Agrese a frustrace. Nabuzení jako zdroj agrese v souvislosti s každodenním stresem. Frustrace a negativní afekt. Transfer excitace a emoce hněvu. Omezení výkladu agrese pomocí přenosu excitace. Hněv jako expresivně motorická reakce. Hněv, smutek a deprese. Hněv jako sociální konstrukce. Primitivní hněv. Psychotický hněv. Model afektivní agrese. 4. Kognice, sociální učení a agrese. Kognitivní scénáře.Intelektové kompetence. Fantazie. Přisouzení motivu jednání a následná agrese. Porozumění ubližujícímu jednání: atribuce záměru, atribuce motivu, atribuce předvídatelnosti, úsudky o morálních či kulturou schvalovaných normách. Frustrace a útok. Záměr agresora. Informace a agrese. Interpretace negativního afektu. Rozhodovací strategie a agrese. Agrese naučená pozorováním a přímou zkušeností. 5. Agrese a morálka. Morální usuzování a agrese. Hodnoty a agrese. Hněv jako výraz mravní zralosti. Morální vyvázanost. Morální ospravedlnění. Eufemistické označování. Výhodné srovnávání. Přenesení odpovědnosti. Rozptýlení odpovědnosti. Nevšímavost k důsledkům. Dehumanizace. Přisuzování viny. 6. Náchylnost k agresi. Emocionálně reaktivní typ násilníka. Instrumentální typ násilníka. Násilníci nadměrně kontrolující svoje agresivní impulzy. Lidé mající potěšení z krutosti. Psychopatická osobnost. Deskriptivní typologie agresorů. Hostilní atribuční chyba. Osobnost typu A. Místo kontroly. Vztah k pohlaví a věku. 7. Jedinec ve skupině a agrese. Dav. Kritika skupinové mysli. Změna norem v davu. Deindividuace a agrese. Interakční výklad skupinové agrese. Agrese sportovních diváků. Výklad skupinové agrese jako reakce na frustraci. Mezirasová agrese. 8. Vliv médií na agresi. Různé výklady přenosu agrese z média na jedince: observační učení a agrese, snížení kontroly, sociální srovnávání, identifikace s agresorem, realismus pozorovaného násilí, oživení scénáře násilí, "nabití" agresivních asociací, normativní hodnocení násilí, symbolická katarze, vedlejší efekt sledovaného násilí, arousal navozený médii a agrese, návyk na pozorovanou agresi, agresivita a preference médií. Experimenty v přirozených podmínkách. Longitudinální studie pozorovaného násilí. Masmedia a agrese v přirozených podmínkách. Virtuální realita a agrese. Vliv násilí v televizi na agresivní chování: Pochybnosti či přesvědčivé důkazy? 9. Agrese a pornografie. Mýtus znásilnění: Narušení inhibičního filtru agrese. Pravděpodobnost znásilnění. Hedonická hypotéza. Vliv pornografie na psychosexuální vývoj. 10. Sexuální násilí. Rozdíly v pojetí sexu u mužů a žen. Sexuální motivace. Sexuální násilí a moc. Preference fyzického násilí. Atraktivita oběti. Sexuální násilí vůči známé ženě. Sexuální scénáře. Chybná komunikace o ženském sexuálním zájmu. Kulturou ovlivněné mýty o sexuálním násilí. Feministický přístup k sexuálnímu násilí. Typologie sexuálních násilníků. 11. Agrese jako kriminální problém. Rizikové skupiny. Subkultury násilí. Příležitost. Zablokovaná příležitost. Násilí jako svépomoc. Formální kontrola. Neformální kontrola. Vnitřní kontrola. Psychologické profily násilníků. Psychika mnohonásobného vraha. Slídění. 12. Agrese a kultura. Osudový trojúhelník násilí. Mýtus hrdiny. Autorita. Mediální konstrukce agresivního modelu společnosti. 13. Zvládání agrese. Trest: anticipace trestu, skutečný trest. Katarze. Expozice neagresivnímu modelu. Kognitivní techniky kontroly agrese. Navození inkompatibilních odpovědí. Trénink v sociálních dovednostech. Společenské prostředky tlumící agresi.
Literatura
  • ČERMÁK, Ivo. Lidská agrese a její souvislosti. Vyd. 1. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998, 204 s. ISBN 80-902614-1-8. info
  • FROMM, Erich. Anatomie lidské destruktivity :můžeme ovlivnit její podstatu a následky? Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 520 s. ISBN 80-7106-232-4. info
Metody hodnocení
přednáška a seminář
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2000/PSY141