MVZ162 Zahraniční politika Ruské federace

Fakulta sociálních studií
jaro 2006
Rozsah
1/1/0. 6 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. (přednášející)
doc. Tomáš Šmíd, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Po 12:00–13:30 U42
Předpoklady
Předmět je určen studentům bakalářského cyklu oboru mezinárodní vztahy. Alespoň pasivní znalost ruského jazyka vítána.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy ruské zahraniční (i bezpečnostní) politiky po roce 1991. Kurz se zabývá problematikou vývoje zahraničněpolitických priorit jednotlivých administrativ prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, vývojem zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, projevem vlivu jednotlivých ideových koncepcí, myšlenkových škol (liberalismus, atlantismus, eurasianismus, geopolitika realismus) i jednotlivých politických osobností v klíčových funkcích exekutivy i legislativy RF na vývoj ruské zahraniční politiky po roce 1991. Kurz se dále pokouší o mapování nejdůležitějších oblastí zahraničněpolitických (včetně politicko-ekonomických a politicko-bezpečnostních) vztahů postsovětského Ruska v areálovém smyslu vývoj vztahů k USA, evropská dimenze ruské zahraniční politiky včetně vztahů k někdejším postkomunistickým satelitům v Evropě, ruská zahraniční politika v rámci SNS (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Kavkaz, státy střední Asie), východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky (vývoj vztahů s Čínou, Indií, Japonskem, jihovýchodní Asií), další vybrané problémy zahraniční politiky Ruska: politika Ruska v oblasti Blízkého východu, vztah Ruska ke klíčovým bezpečnostním, politickým a politicko-ekonomickým organizacím v evropském i mezinárodním kontextu (NATO, EU, WTO, Rada Evropy).
Osnova
  • 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. Uvedení do problematiky výzkumu ruské zahraniční politiky. 2) Přehled vývoje zahraničněpolitických a bezpečnostních koncepcí a doktrín v RF po roce 1991 Vliv liberalistických koncepcí Gajdarovy vlády a jejích osobností (atlantismus, nové západnictví), Kozyrevova doktrína, nástup Černomyrdinovy vlády a Primakova do funkce ministra zahraničí, vznik prvních zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, odklon od liberalismu k novému eurasianismu, projevy geopolitiky a realismu v nové ruské zahraniční politice poloviny 90. let, nástup Ivanova, odchod Jelcina z prezidentské funkce a nástup Putina, nové koncepce a doktríny ruské zahraniční a bezpečnostní politiky z let 1999/2000, mechanika tvorby ruské zahraniční politiky a její projevy v praxi (role jednotlivých resortů exekutivy prezident, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany; role legislativy). (1 přednáška) 3) Vývoj vztahů Rusko USA Klíčové problémy v zahraničněpolitické, bezpečnostní i politicko-ekonomické oblasti od roku 1991 do současnosti. (1 přednáška) 4) Rusko a Evropa I (postkomunistické státy střední a východní Evropy) Proměny politicko-ekonomických vztahů Ruska k někdejším satelitům, problematika rozšiřování NATO ve vztahu Ruska k těmto zemím, rusko-polské vztahy, otázka rusko-slovenských vztahů v 90. letech 20. století, Rusko a Balkán, problémy v hledání nových vztahů Ruska k pobaltským státům, otázka kvality česko-ruských vztahů. (1-2 přednášky) 5) Rusko a Evropa II Mezníky ve vztazích Ruska ke státům západní Evropy a jejich význam v celkovém kontextu hledání mezinárodněpolitické role Ruska (Rusko-Německo, Rusko-Francie, Rusko-Velká Británie), vývoj zahraničněpolitických a politicko-ekonomických vztahů Ruska a EU, Rusko jako člen Rady Evropy. (1 přednáška) 6) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru I. Vznik rusko-běloruského soustátí a cesta k němu, Rusko a Ukrajina, Moldávie. (1 přednáška) 7) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru II. Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, ruský vliv v kontextu etnických a etnonáboženských konfliktů na Kavkaze. (1 přednáška) 8) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru III. Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), otázka surovinových zdrojů, geopolitický a geostrategický význam regionu. (1 přednáška) 9) Východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky Pokusy o budování strategického partnerství s Čínou a Indií, ekonomické aspekty těchto vztahů. (1 přednáška) 10) Další vybrané problémy ruské zahraniční politiky Otázka rusko-japonských vztahů, role Ruska na Blízkém východě, pozice Ruska v rámci globálních ekonomických vztahů. (1 přednáška) 11) Zápočtový test
Literatura
  • Tsygankov, A., P. (1999): Od mezinárodního institucionalismu k revolučnímu expanzionismu: Zahraničně politická debata v současném Rusku. In: Politologický časopis, 2/1999, s. 31-47
  • Webber, M.: Russia and Europe: Conflict or Cooperation? Basingstoke: Macmillan Press 2000. s. 1-21, 28-45, 47-65, 99-124, 179-209.
  • Danilin, I., V.: Lokal'nyje konflikty za rubežom i interesy Rossiji. Moskva : Centr političeskoj informaciji, 2003.ISBN 5-94750-024-8. s. 28 38.
  • Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. London: Curzon Press. 2003. p. 333 - 365.
  • Duleba, A. - Hirman, K.: Rusko na konci Jelcinovej éry. Bratislava: IVO 1999.
  • Sergunin, A., A.: Discussions of international relations on post-communist Russia, s. 19 - 35.
  • Toward an Understanding of Russia : New European Perspectives / Edited by Janusz Bugajski and Marek Michalewski. New York : Council on Foreign Relations, 2002.ISBN 0-87609-310-1, s. 59-78; 183-209; 153-182; 97-106.
  • Smith, M., A.: Current Russo-Chinese Relations. Camberley : Defence Academy of the United Kingdom, 2003.
  • Berman, I.: The New Battleground: Central Asia and the Caucasus. The Washongton Qurterly. Winter 2004 - 2005. p. 59 - 68.
  • Kanet, R.E. - Kozhemiakin, A.V.: The Foreign Policy of the Russian Federation. Basingstoke: Macmillan Press. 1997, s. 1- 27, 102 - 118, 125 - 191, 28 - 75.
  • Vnešnjaja politika i bezopasnost' sovremennoj Rossiji 1991-2002. Tom 1 - 4 : Issledovanija / Ed.: T. A. Šakleina. Moskva : ROSSPEN, 2002. ISBN 5-8243-0363-0;5-8243-0364-9.
  • Dawisha, A. - Dawisha, K.: The Making of Foreign Policy in Russia and the New States of Eurasia, s. 17 - 65, 84 - 109.
  • Rossija i osnovnyje instituty bezopasnosti v Jevrope : Vstupaja v 21 vek. Red. Dmitrij Trenin. Moskva : Centr Karnegi ; S a R, 2000. ISBN 5-94043-001-5. s. 10-22, 23-48.
  • Litera, B. - Hirman, K. - Vykoukal, J. - Wanner, J.: Ruské produktovody a střední Evropa, s. 81 - 241.
  • Hadžijev, K. S.: Geopolitika Kavkaza. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 2001. s. 280 - 328.
  • Garthoff: The great transition: american-soviet relations and the end of the cold war. Washington: Brookings institution, 1994.
Metody hodnocení
Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce 15 bodů Aktivita v semináři 5 bodů Zápočtový test 20 bodů Pro úspěšné získání zápočtu je třeba získat minimálně 25 bodů z celkového počtu 40 bodů. 1)Seminární práce. Každý student musí k úspěšnému absolvování kurzu odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10 000 znaků textu (s povoleným pásmem +/- 10%). Jako téma seminární práce si student vybere konkrétní téma vztahující se k odpřednášeným okruhům 3-10 (konkrétní seznam témat bude upřesněn v Informačním systému MU). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky maximálním počtem 15 bodů. 2) Dalších 5 bodů může získat za diskusní příspěvek v podobě stručného ústního přednesení klíčových bodů seminární práce a za účast v diskusích k příslušným seminárním tématům. 2)Zápočtový test. Zápočtový test bude složen z otevřených otázek. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 20.
Informace učitele
Literatura: cca 632 stran anglicky, 187 česky, 95 rusky. Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce 15 bodů Aktivita v semináři 5 bodů Zápočtový test 20 bodů Pro úspěšné získání zápočtu je třeba získat minimálně 25 bodů z celkového počtu 40 bodů. 1)Seminární práce. Každý student musí k úspěšnému absolvování kurzu odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10 000 znaků textu (s povoleným pásmem +/- 10%). Jako téma seminární práce si student vybere konkrétní téma vztahující se k odpřednášeným okruhům 3-10 (konkrétní seznam témat bude upřesněn v Informačním systému MU). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky maximálním počtem 15 bodů. 2) Dalších 5 bodů může získat za diskusní příspěvek v podobě stručného ústního přednesení klíčových bodů seminární práce a za účast v diskusích k příslušným seminárním tématům. 2)Zápočtový test. Zápočtový test bude složen z otevřených otázek. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 20. Ukončení předmětu: Zápočet
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.