PSY702 Základy psychologie osobnosti

Fakulta sociálních studií
jaro 2006
Rozsah
0/0. 3 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Ivana Poledňová, CSc. (přednášející)
prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.
Katedra psychologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.
Rozvrh
Pá 3. 3. 9:00–10:15 Aula, Pá 7. 4. 9:00–10:15 Aula, Pá 19. 5. 9:00–10:15 Aula
Předpoklady
Úvod do psychologie
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je informovat o tom, co je osobnost, jaké jsou její složky a její jednotky, jak ji definují různé psychologické školy. Seznámit se základními pojmy a termíny nutnými k popisu osobnosti a k objasnění, proč je osobnost taková, jaká je (bez požadování přiřadit znalosti zdůvodněným způsobem k existujícím koncepcím osobnosti). Kurs je deskriptivní psychologií osobnosti; učí vyznat se ve složkách a funkcích osobnosti. Na něj bude v dalších semestrech navazovat kurz Teorie osobnosti a Konkrétní psychologie osobnosti, které budou systematickým přehledem teorií a modelů osobnosti. Vytvořit dovednosti vyznat se v osobnosti druhého člověka i ve své vlastní., naučit se osobnost analyzovat, popisovat a dovědět se, jak se projektuje její utváření a změna. Poskytnout prožitek a zprostředkovanou zkušenost vzniku, rozvoje a působnosti osobnostních charakteristik, a to pomocí sympatie, empatie, recipatie a sebereflexe.
Osnova
  • 1. Pojem osobnost Osobnost jako abstrakce příčin prožívání a jednání, osobnost jako smysl života člověka a souhrn způsobu, jimiž je tento smysl realizován, osobnost jako pravda o masce, osobnost jako autorství činu. Pět reprezentativních definicí osobnosti předních teoretiků. Osobnost jako předmět samostatné vědy, osobnost jako princip a hledisko individuálních variací prožívání a jednání. Ontologie osobnosti: tělesná, psychosociální a duchovní vrstva osobnosti Znaky osobnosti: stálost, organizace, integrace, adaptace, svoboda a překračování daného. Osobnost v biologii, sociologii, v právní vede, v etice, v pedagogice, v ekonomii, ve filozofii. Způsoby konceptualizace osobnosti Struktura a funkce, statika a dynamika, forma a obsah, podstata a jev, příčina a účel, povrch a hloubka, prožívání a jednání, měření a kvalitativní vystihování. Činnost, chování, jednání, sociální styk, komunikace. Literatura: Balcar. K.: Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha, SPN 1983, 1991 Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 1, 2. Strukturní a funkční jednotky a složky osobnosti Kolekcionistické, strukturní, systémové a metaindividuální (atributivní) pojetí jednotek osobnosti. Determinanty a regulační jednotky osobnosti. Rysy, stavy, procesy, schémata, vzorce, repertoáry, scénáře, obrazy a plány; dynamismy a mechanismy; činitelé utváření osobnosti - přírodní a společenské, jednotky vrozené a získané, zdrojové a povrchové, obecné a specifické, jedinečné a universální. Osobnost jako systém jednotek popisujících prožívání a jednání a vysvětlujících je. Vnější a vnitrní obraz osobnosti, determinanty a regulační systémy osobnosti, činitelé utváření osobnosti. Proměnné v psychologii osobnosti: konsekvence(C), projevy (response, R), prožívání (experience, E), dispozice (vlastnosti, rysy, jednotky osobnosti, charakteristiky osobnosti, D), organismus, tělesné zvláštnosti, konstituce (O), situace a podnětové podmínky aktuální i historické (S). Složky osobnosti: konstituce, temperament, charakter, motivace, schopnosti, jáství, životní dráha (vývojové typy). Pojem typu v psychologii osobnosti. Polární typologie, antitypické, polytypické schéma. Individuální rozdíly a jejich zdroje. Variace, typy norem: statistická vývojová, sociální, etická, zdravotní. Poruchy osobnosti. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 2 3. Osobnost v zrcadle vědomí Tělové schéma, psychofyzická a psychosexuální identita. Sebepojetí, psychosociální identita, jáství - sebehodnocení, sebeúcta, sebevědomí, sebedůvěra, skromnost - pýcha, sebeprezentace, sebemonitorování, struktura sebepojetí, funkce sebepojetí. Aspirace a ambice, vztah aspirační a výkonové úrovně. Druhy aspirací, aspirace a motivace. Adekvátní a neadekvátní aspirace, zvýšené a snížené aspirace. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 3 Vasiljuk, F.: Psychologie prožívání. Praha 1988 Crabb, L.: Uvnitř. Praha, Návrat 1996 Csikszentmihaly, M.: O štěstí a smyslu života. Praha, LN 1997 4. Osobnost v zrcadle jednání Tělesné charakteristiky, výrazové projevy, způsoby chování, výkonové charakteristiky. Vzezření, úprava zevnějšku, postava, fyziognomie, kritika fyziognomických interpretací povahy, mimika, pantomimika, gestika, manifestace, pozice, kinesiologie, posturologie, proxemika, haptika. Ekologická klasifikace způsobu chování. Způsoby chování podle typických činností (hra, učení, práce, rekreace). Druhy jednání podle oblasti života. Obecné dimenze jednání: aktivita, sociálnost, organizovanost. Výkony motorické, intelektuální. Poznání osobnosti podle preferovaných a odmítaných činností. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 4 Lewis, D.: Tajná řeč těla. Praha, VP 1998 Harris, T. A.: Jsem O.K., jsi O.K. Praha, Pragma 1997 5. Charakteristiky determinující a regulující průběh prožívání a jednání Tělesná konstituce a temperament. Retracté a dilaté, lineární a vertikální konstituce. Kretschmerovy konstituční varianty: pyknik - cyklotým, astenik/leptosom - schizotým, atletik - viskózní, dysplastik. Sheldonovy varianty: endomorf - viscerotonní, mezomorf - somatotonní, ektomorf - cerebrotonní. Teorie školy Pavlov - Nebylicin - Gray: dimenze vyšší nervové činnosti a osobnost, mozek a osobnost, hormony a osobnost. Biorytmy a osobnost, zdravotní stav a osobnost, výživa a metabolismus ve vztahu k osobnosti. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 5 a 6 Merlin, V. S.: Náčrt teórie temperamentu. Bratislava, SPN 1982 Temperamenty - Znáš sám sebe? Brno, A. Crha 1992 6. Charakteristiky determinující a regulující obsah prožívání a jednání Zaměřenost: pudy, potřeby, zájmy, hodnoty, ideály, názory, zásady, přesvědčení, postoje. Cíle a motivy. Teorie motivace. Monistické a pluralistické teorie motivu: hlubinná psychologie, humanistická psychologie, eklektický přístup. Podrobněji Maslow, Adler, Dreikurs. Teorie teleonomických trendu. Literatura: Smékal, V.: Přehled psychologie osobnosti, kap. 7 Nakonečný, M.: Motivace lidského chování. Praha, MP 1997 7. Charakteristiky determinující a regulující zvládání situací a úkolu života Obrana, přizpůsobení (adjustment) a zvládání (coping). Vnější a vnitrní adaptace. Dynamismy zvládání: konstruktivní adaptace, resignace (naučená bezmocnost), hledačská aktivita, agrese, projekce, introjekce, retroflexe, konfluence, sublimace, kompenzace, substituce, racionalizace, verbalizace, únik, odčinění, reaktivní výtvory. Vůle jako nástroj optimální integrace. Emoce jako dynamismy zvládání, emoce a osobnost. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 8 Goleman, D.: Emocionální inteligence. Praha Columbus 1997 8. Charakteristiky determinující a regulující úroveň činností Vlohy, schopnosti, neschopnost - talent, genialita, dědičnost. Dědičnost a nadání. Obecné a speciální schopnosti. Inteligence. Druhy inteligence: abstraktní, praktická, sociální. Sternbergerova triarchická teorie schopností, Gardner a další. Úloha podnětově obohaceného prostředí v rozvoji nadání. Vztah vloh a schopností, teorie nespecifičnosti. Vztah tvořivosti a inteligence, tvořivosti a schopností. Fantasie a osobnost. Osobnost tvůrčího člověka. Kognitivní styly a schémata. Styly osvojování, styly realizační. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 9 Gardner, S.: Dimenze myšlení. Praha, Portál 1999 9. Osobnost jako celek; vývoj osobnosti a individuální životní dráha Celostní kvality osobnosti: formát a šíře, harmonie, jednota, stálost a konzistence. Eriksonovo pojetí vývojových variant osobnosti, kritéria zralosti osobnosti, optimální osobnost. Literatura: Smékal, V.: Přehled psychologie osobnosti, kap. 12 Říčan, P.: Cesta životem. Praha, Horizont 1990 Aktuální geneze prožívání a jednání Vnitrní a vnější podmínky vzniku činu, psychologické, sociální a etické aspekty jednání. Vědomí, nevědomí, podvědomí. Reprezentace skutečnosti ve vědomí. Vědomí jako projekční pole, jako souhrn obsahu, jako funkce orientace, zobrazování, kontroly, integrace zkušenosti, reflexe a sebereflexe. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 14 Honzák, R., Novotná, V.: Jak se dobře cítit mezi lidmi. Praha, Grada 1999 10. Utváření osobnosti Dědičnost, prostředí, výchova; geny a memy. Socializace a individuace. Typologie prostředí ve vztahu k utváření osobnosti. Deprivace a supersaturace jako faktory nesnází v utváření osobnosti. Rizikové a protektivní faktory v utváření osobnosti. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 13 Helus, Zd.: Psychologické problémy socializace osobnosti. Praha, SPN 1973 Kon, I.: Sociologie osobnosti. Praha, Orbis 1971 11. Charakterizace osobnosti Schematická, systematická, typizující, sumarizující, volný popis, popisná, objasňující charakteristika osobnosti. Popis a interpretace v charakterizaci. Mody charakterizace osobnosti: verbální, adverbiální, adjektivní, substantivní. Metaforické termíny, prázdné termíny, konstrukty. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti. kap. 14 12. Psychologie osobnosti jako věda Místo psychologie osobnosti v systému psychologických věd. Její souvislost a rozdílnost ve vztahu k obecné psychologii. Vztahy k vývojové psychologii, psychopatologii, neuropsychologii, sociální psychologii. Naivní (lidoznalecká) a vědecká psychologie osobnosti. Obecná psychologie osobnosti, konkrétní psychologie osobnosti, speciální psychologie osobnosti. Způsoby získávání poznatku v psychologii osobnosti. Pozorování, rozhovor, dotazník, studium případu, literární postava jako pramen poznání osobnosti, sebepozorování, testy, experimentování s osobností. Způsoby uvažování o osobnosti: paradigma generalizující, individualizující, idiomodifikující. Systematizace poznatku v psychologii osobnosti a jejich výstavba. Teorie a praxe v psychologii osobnosti. Psychologie osobnosti jako teorie psychodiagnostiky a psychoterapie, sebepoznání osobnosti jako praxe duševní hygieny. Literatura: Smékal, V.: Pozvání do psychologie osobnosti, kap. 15 Nakonečný, M.: Psychologie osobnosti. Praha, Academia 1997
Metody hodnocení
Výuka je rozvržena do bloků. Podle povahy otázek a zájmu studentů se může stát, že některému bloku bude věnováno více času na úkor bloku jiného, k jehož zvládnutí učitel doporučí vhodnou literaturu. Výuka se koná vždy v pondělí od 14:00 do 15:40 hod. Červen 2003 Zkouška Termíny budou dohodnuty na 2. konzultaci a je třeba je respektovat Student vypracuje během semestru 2 seminární práce ze tří témat: a) Esej na téma Co je zač ta bytost člověk? b) Charakteristiku sebe sama c) Charakteristiku zvolené osobnosti !!Poslední možnost odevzdat seminární práci je na posledním květnovém soustředění v konzultačních hodinách!!
Informace učitele
http://www.fss.muni.cz/psych/studium.html
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016.