MVZ162 Zahraniční politika Ruské federace

Fakulta sociálních studií
jaro 2010
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Petra Kuchyňková, Ph.D. (přednášející)
doc. Tomáš Šmíd, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
Út 10:00–11:40 exP52
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 85 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/85, pouze zareg.: 0/85
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámení studentů s vývojem a klíčovými problémy ruské zahraniční (i bezpečnostní) politiky po roce 1991. Kurz se zabývá problematikou vývoje zahraničněpolitických priorit jednotlivých administrativ prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, vývojem zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, projevem vlivu jednotlivých ideových koncepcí, myšlenkových škol (liberalismus, atlantismus, eurasianismus, geopolitika realismus) i jednotlivých politických osobností v klíčových funkcích exekutivy i legislativy RF na vývoj ruské zahraniční politiky po roce 1991. Kurz se dále pokouší o mapování nejdůležitějších oblastí zahraničněpolitických (včetně politicko-ekonomických a politicko-bezpečnostních) vztahů postsovětského Ruska v areálovém smyslu vývoj vztahů k USA, evropská dimenze ruské zahraniční politiky včetně vztahů k někdejším postkomunistickým satelitům v Evropě, ruská zahraniční politika v rámci SNS (Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Kavkaz, státy střední Asie), východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky (vývoj vztahů s Čínou, Indií, Japonskem, jihovýchodní Asií), další vybrané problémy zahraniční politiky Ruska: politika Ruska v oblasti Blízkého východu, vztah Ruska ke klíčovým bezpečnostním, politickým a politicko-ekonomickým organizacím v evropském i mezinárodním kontextu (NATO, EU, WTO, Rada Evropy).
Osnova
  • 1) Úvod Seznámení se strukturou kurzu a požadavky na jeho absolvování. 2) Uvedení do problematiky výzkumu ruské zahraniční politiky. Přehled vývoje zahraničněpolitických a bezpečnostních koncepcí a doktrín v RF po roce 1991 Vliv liberalistických koncepcí Gajdarovy vlády a jejích osobností (atlantismus, nové západnictví), Kozyrevova doktrína, nástup Černomyrdinovy vlády a Primakova do funkce ministra zahraničí, vznik prvních zahraničněpolitických a bezpečnostních doktrín RF, odklon od liberalismu k novému eurasianismu, projevy geopolitiky a realismu v nové ruské zahraniční politice poloviny 90. let, nástup Ivanova, odchod Jelcina z prezidentské funkce a nástup Putina, nové koncepce a doktríny ruské zahraniční a bezpečnostní politiky z let 1999/2000 3) Mechanika tvorby ruské zahraniční politiky a její projevy v praxi (role jednotlivých resortů exekutivy prezident, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany; role legislativy). Bezpečnostní a ekonomická dimenze zahraniční politiky RF. 4) Vývoj vztahů Rusko USA Klíčové problémy v zahraničněpolitické, bezpečnostní i politicko-ekonomické oblasti od roku 1991 do současnosti. 5) Rusko a Evropa I (postkomunistické státy střední a východní Evropy) Proměny politicko-ekonomických vztahů Ruska k někdejším satelitům, problematika rozšiřování NATO ve vztahu Ruska k těmto zemím, rusko-polské vztahy, otázka rusko-slovenských vztahů v 90. letech 20. století, Rusko a Balkán, problémy v hledání nových vztahů Ruska k pobaltským státům, otázka kvality česko-ruských vztahů. 6) Rusko a Evropa II Mezníky ve vztazích Ruska ke státům západní Evropy a jejich význam v celkovém kontextu hledání mezinárodněpolitické role Ruska (Rusko-Německo, Rusko-Francie, Rusko-Velká Británie), vývoj zahraničněpolitických a politicko-ekonomických vztahů Ruska a EU, Rusko jako člen Rady Evropy. 7) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru I. Vznik rusko-běloruského soustátí a cesta k němu. 8) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru II. Rusko - Ukrajina, Moldávie. 9) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru III. Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán, ruský vliv v kontextu etnických a etnonáboženských konfliktů na Kavkaze. 10) Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru IV. Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán), otázka surovinových zdrojů, geopolitický a geostrategický význam regionu. (1 přednáška) 11) Východoasijská dimenze ruské zahraniční politiky Pokusy o budování strategického partnerství s Čínou a Indií, ekonomické aspekty těchto vztahů. Diplomatická role Ruska v otázce korejského jaderného programu. (1 přednáška) 12) Další vybrané problémy ruské zahraniční politiky Otázka rusko-japonských vztahů, role Ruska na Blízkém východě, pozice Ruska v rámci globálních ekonomických vztahů. (1 přednáška) 13) Zápočtový test
Literatura
  • Rossija i osnovnyje instituty bezopasnosti v Jevrope : Vstupaja v 21 vek. Red. Dmitrij Trenin. Moskva : Centr Karnegi ; S a R, 2000. ISBN 5-94043-001-5. s. 10-22, 23-48.
  • Toward an Understanding of Russia : New European Perspectives / Edited by Janusz Bugajski and Marek Michalewski. New York : Council on Foreign Relations, 2002.ISBN 0-87609-310-1, s. 59-78; 183-209; 153-182; 97-106
  • Cornell, S.: Small Nations and Great Powers. London: Curzon Press. 2003. p. 333 - 365.
  • Hadžijev, K. S.: Geopolitika Kavkaza. Moskva: Meždunarodnyje otnošenija, 2001. s. 280 - 328.
  • Danilin, I., V.: Lokal'nyje konflikty za rubežom i interesy Rossiji. Moskva : Centr političeskoj informaciji, 2003.ISBN 5-94750-024-8. s. 28 38.
  • Webber, M.: Russia and Europe: Conflict or Cooperation? Basingstoke: Macmillan Press 2000. s. 1-21, 28-45, 47-65, 99-124, 179-209.
  • Smith, M., A.: Current Russo-Chinese Relations. Camberley : Defence Academy of the United Kingdom, 2003.
  • Berman, I.: The New Battleground: Central Asia and the Caucasus. The Washongton Qurterly. Winter 2004 - 2005. p. 59 - 68.
  • Duleba, A. - Hirman, K.: Rusko na konci Jelcinovej éry. Bratislava: IVO 1999.
  • Tsygankov, A., P. (1999): Od mezinárodního institucionalismu k revolučnímu expanzionismu: Zahraničně politická debata v současném Rusku. In: Politologický časopis, 2/1999, s. 31-47
  • Garthoff: The great transition: american-soviet relations and the end of the cold war. Washington: Brookings institution, 1994.
Výukové metody
Hlavní výukovou metodu představují přednášky doprovázené diskusí se studenty o příslušných tématech. Studenti jsou povinni pro úspěšné absolvování kurzu vypracovat seminární práci, jejímž cílem je testovat analytické schopnosti studentů a schopnosti pracovat na textu odborného charakteru. Přednášky a diskuse doplňuje zadaná povinná a doplňková četba, jejímž úkolem je rozšířit znalosti studentů získané během jednotlivých přednášek a diskusí.
Metody hodnocení
Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce, aktivita v semináři, zápočtový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10 000 znaků textu (s povoleným pásmem +/- 10%). Jako téma seminární práce si student vybere konkrétní téma vztahující se k odpřednášeným okruhům 3-10 (konkrétní seznam témat je upřesněn v Informačním systému MU - Studijní materiály). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky hodnocením přijata/nepřijata. 2)Zápočtový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 30. Pro úspěšné absolvování je třeba získat min. 19 bodů.
Informace učitele
Literatura: cca 486 stran anglicky, 194 stran česky, 95 stran rusky. Podmínky k absolvování kurzu: Seminární práce, aktivita v semináři, zápočtový test. Každý student musí pro úspěšné absolvování kurzu: 1)odevzdat seminární práci s veškerými vědeckými náležitostmi (struktura, poznámkový aparát, literatura) v rozsahu 10 000 znaků textu (s povoleným pásmem +/- 10%). Seminární práce bude hodnocena s ohledem na splnění formálních kritérií, obsahovou stránku a stylistické požadavky hodnocením přijata/nepřijata. 2)Zkouškový test. Maximální možný počet bodů, které lze získat v zápočtovém testu je 30. Pro úspěšné absolvování je třeba získat min. 19 bodů. Předmět je ukončen zkouškou.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.