POLb1011 Velká témata současné politické filosofie

Fakulta sociálních studií
jaro 2020
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jan Čambora (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Čt 20. 2. 12:00–13:40 P21, Čt 27. 2. 12:00–13:40 P21, Čt 5. 3. 12:00–13:40 P21, Čt 12. 3. 12:00–13:40 P21, Čt 19. 3. 12:00–13:40 P21, Čt 26. 3. 12:00–13:40 P21, Čt 2. 4. 12:00–13:40 P21, Čt 9. 4. 12:00–13:40 P21, Čt 23. 4. 12:00–13:40 P21, Čt 30. 4. 12:00–13:40 P21, Čt 7. 5. 12:00–13:40 P21, Čt 14. 5. 12:00–13:40 P21
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
POLb1011/01: St 18. 3. 16:00–17:40 U53, St 22. 4. 16:00–17:40 U53, St 13. 5. 16:00–17:40 U53
POLb1011/02: Čt 19. 3. 14:00–15:40 U53, Čt 23. 4. 14:00–15:40 U53, Čt 14. 5. 14:00–15:40 U53
POLb1011/03: Čt 19. 3. 18:00–19:40 U41, Čt 23. 4. 18:00–19:40 U41, Čt 14. 5. 18:00–19:40 U41
Předpoklady
! POL142 Pol.filosofie XX.stol && !NOW( POL142 Pol.filosofie XX.stol ) && ( POL103 Dějiny politických idejí || POLb1008 Tradice politického myšlení )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 29 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem tohoto kursu je seznámení studentů s nejdůležitějšími politickými filosofy a filosofkami 20. a 21. století a jejich dílem. Studenti budou v jeho průběhu uvedeni do stěžejních konceptů soudobé politické filosofie. Po úspěšném absolvování tohoto kursu budou studenti disponovat systematickými znalostmi o nejvýznačnějších politických filosofech/filosofkách 20. a 21. století, stejně jako o klíčových problémech strukturujících současné a nedávno minulé debaty. Absolventi kurzu tak porozumí nejvýznamnějším problémům a debatám v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, a zároveň budou schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe. Získají tak schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politické filosofie a aplikovat je na významné politické otázky dnešních společností.
Výstupy z učení
Studenti a studentky budou po absolvování předmětu:
disponovat systematickými znalostmi o nejvýznačnějších politických filosofech/filosofkách 20./21. století, stejně jako o klíčových problémech a debatách v rámci soudobé normativní reflexe společnosti
se orientovat v hlavních problémech strukturujících současné a nedávno minulé politické debaty
schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe
získají schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politického myšlení
schopni aplikovat své znalosti na významné politické otázky dnešních společností
Osnova
  • 1) Úvod. Poslání a organizace kurzu. Povaha a role politické filosofie
  • 2) Realismus Carla Schmitta: pojem politična a výjimečné stavy
  • 3) Liberalismus v ohrožení: Isaiah Berlin. Otázka svobody a pluralismu hodnot
  • 4) Republikánská svoboda jako nedominance: Hannah Arendt a Philip Pettit
  • 5) Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. K povaze normativní politické teorie
  • 6) Přirozené a pozitivní právo: H. L. A. Hart a Ronald Dworkin. Egalitarismus Ronalda Dworkina
  • 7) Radikalismus individuálních práv v libertarianismu
  • 8) Klasický liberalismus a sociální evolucionismus: spontánní řád, sociální morálka, normativní neshoda
  • 9) Týden určený k samostudiu – Den fakulty
  • 10) Komunitaristická kritika liberalismu: Selhal liberalismus?
  • 11) Kritická teorie Frankfurtské školy: racionalita, demokracie, uznání
  • 12) Participativní a radikální demokracie: přerozdělení, uznání, zmocnění
  • 13) 13. Deliberativní demokracie, ústavní patriotismus a konstitucionalizace mezinárodního práva dle Jürgena Habermase
Literatura
    povinná literatura
  • Pateman, Carole. „Participation and Democratic Theory“. In: Robert Dahl, Ian Shapiro, José A. Cheibub (eds.), The Democracy Sourcebook. Cambridge, MA: MIT Press, s. 40–47
  • Vávra, David. „Politické myšlení Hannah Arendtové“. Politologická revue 1/2007, s. 3–18
  • Sandel, Michael. „Procedurální republika a nezakotvené jáství.“ Filosofický časopis č. 2, 1995, s. 249–265
  • LACLAU, Ernesto a Chantal MOUFFE. Hegemonie a socialistická strategie : za radikálně demokratickou politiku. Translated by Rudolf Převrátil. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2014, 233 stran. ISBN 9788024626857. info
  • SCHMITT, Carl. Pojem politična : text z r. 1932 s předmluvou a se třemi korolárii. Translated by Otakar Vochoč. Druhé vydání. Praha: Oikoymenh, 2013, 124 stran. ISBN 9788072984916. info
  • ARENDT, Hannah. O násilí. 2. vyd. Praha: Oikoymenh, 2004, 78 s. ISBN 8072981285. info
  • HART, H. L. A. Pojem práva. Edited by Jiří Přibáň, Translated by Petr Fantys. V čes. jaz. vyd. 1. Praha: Prostor, 2004, 312 s. ISBN 8072601032. info
  • BOAZ, David. Liberalismus v teorii a politice. Praha: Liberální institut, 2002, 461 s. ISBN 80-86389-23-5. info
  • SHAPIRO, Ian a Jürgen HABERMAS. Teorie demokracie dnes. Edited by Milan Znoj. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2002, 95 s. ISBN 8070071567. info
  • Současná politická filosofie :sborník textů anglosaských autorů 20. století. Edited by János Kis, Translated by Pavel Barša. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 1997, 501 s. ISBN 80-86005-60-7. info
  • BLACKWELL, Basil. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by Janet Colemanová - William E. Connolly - Alan Ryan - David Miller, Tr. Brno: Jota, 1995, xiii, 580. ISBN 80-85617-47-1. info
  • RAWLS, John. Teorie spravedlnosti. Translated by Karel Berka. Praha: Victoria Publishing, 1995, 361 s. ISBN 8085605899. info
  • Liberální ekonomie : kořeny euroamerické civilizace. Edited by Tomáš Ježek. 1. vyd. Praha: Prostor, 1993, 239 s. ISBN 8085190214. info
  • Politická filosofie 20. století. Edited by Karl Ballestrem - Hennig Ottmann, Translated by Alena Bakešová. 1. vyd. Praha: ISE, 1993, 302 s. ISBN 80-85241-52-8. info
    neurčeno
  • Gaus, Gerald F. „The Range of Justice (or, How to Retrieve Liberal Sectual Tolerance)“. Cato Unbound, 10. říjen 2011, dostupné na https://www.cato-unbound.org/2011/10/10/gerald-gaus/range-justice-or-how-retrieve-liberal-sectual-tolerance
  • DUFEK, Pavel, Jiří BAROŠ, Sylvie BLÁHOVÁ, Tereza KŘEPELOVÁ a Patrik TAUFAR. Liberální demokracie v době krize : perspektiva politické filosofie. Vydání první. Brno: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici s Masarykovou univerzitou, 2019, 308 stran. ISBN 9788021091665. URL info
  • DENEEN, Patrick J. Proč selhal liberalismus. Translated by Petruška Šustrová. Vydání první. Praha: Academia, 2019, 176 stran. ISBN 9788020030504. info
  • LACLAU, Ernesto a Chantal MOUFFE. Hegemonie a socialistická strategie : za radikálně demokratickou politiku. Translated by Rudolf Převrátil. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2014, 233 stran. ISBN 9788024626857. info
  • HABERMAS, Jürgen. K ustavení Evropy. Translated by Alena Bakešová. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2013, 270 s. ISBN 9788070073919. info
  • ZNOJ, Milan a Jan BÍBA. Machiavelli mezi republikanismem a demokracií. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2011, 453 s. ISBN 9788070073605. info
  • HONNETH, Axel. Patologie rozumu : dějiny a současnost kritické teorie. Translated by Alena Bakešová. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2011, 292 s. ISBN 9788070073520. info
  • MOUFFE, Chantal. The return of the political. London: Verso, 2005, vii, 156. ISBN 1844670570. info
  • MARCUSE, Herbert. Jednorozměrný člověk : studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti. Translated by Miroslav Rýdl. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991, 190 s. ISBN 8020600752. info
Výukové metody
První výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Druhou metodou jsou semináře v menších skupinách (cca 15–20 lidí). Semináře sestávají z (1) interaktivního výklad vyučujícího k otázkám a nejasnostem; (2) studentské prezentace zadaného textu s navazující seminární diskusí
Metody hodnocení
Kurz je hodnocen průběžně, k jeho úspěšnému absolvování je potřeba načíst cca 600 stran literatury. Přesné požadavky k ukončení kurzu jsou následující:
(1) Absolvování tří seminářů v průběhu semestru zahrnujících skupinovou prezentaci (1krát), komentář prezentace druhé skupinky (1krát) a position papery+aktivitu při seminářích. Za semináře je možno získat 0–13 bodů (skupinová prezentace: 0–5b.; komentáře 0–3, pp+aktivita 0–3), tedy cca 33 % výsledné známky). Podrobné informace viz níže.
(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (pět otázek po pěti bodech, tj. celkem 0-25 bodů, čili cca 67 % výsledné známky)
Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z těchto hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Testové otázky tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek.
Navazující předměty
Informace učitele
Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály/Organizační pokyny k výuce For additional and detailed information see the course syllabus, which is available in the Study Materials section within the Information System
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.