FSS:POLb1011 Témata politické filosofie - Informace o předmětu
POLb1011 Velká témata současné politické filosofie
Fakulta sociálních studiíjaro 2024
- Rozsah
- 2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Ján Tomaštík (cvičící) - Garance
- Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií - Rozvrh
- Čt 12:00–13:40 P51 Posluchárna V. Čermáka
- Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
POLb1011/02: Čt 4. 4. 8:00–9:40 P21b, Čt 16. 5. 8:00–9:40 P21b, J. Baroš, J. Tomaštík
POLb1011/03: Čt 4. 4. 16:00–17:40 P24b, Čt 16. 5. 16:00–17:40 P24b, J. Baroš, J. Tomaštík - Předpoklady
- ! POL142 Pol.filosofie XX.stol && !NOW( POL142 Pol.filosofie XX.stol ) && ( POL103 Dějiny politických idejí || POLb1008 Dějiny politických idejí )
Ochota přemýšlet o filosofických problémech, intelektuální zvídavost a otevřenost vůči různým myšlenkovým tradicím, které utváří charakter západních společností - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Politologie (program FSS, B-GK)
- Politologie (program FSS, B-HE) (2)
- Politologie (program FSS, B-HS)
- Politologie (program FSS, B-KS) (2)
- Politologie (program FSS, B-MS) (2)
- Politologie (program FSS, B-PL) (4)
- Politologie (program FSS, B-POL) (9)
- Politologie (program FSS, B-PS) (2)
- Politologie (program FSS, B-SO) (2)
- Politologie (program FSS, B-SP) (2)
- Veřejná politika a lidské zdroje (program FSS, B-PL) (2)
- Cíle předmětu
- Cílem tohoto kursu je seznámení studentů s nejdůležitějšími tématy politické filosofie 20. a 21. století. Studenti budou v jeho průběhu uvedeni do stěžejních konceptů soudobé politické filosofie. Po úspěšném absolvování tohoto kursu budou studenti disponovat systematickými znalostmi o klíčových problémech strukturujících současné a nedávno minulé debaty, stejně jako ústředních postavách těchto debat. Absolventi předmětu tak porozumí nejvýznamnějším problémům a debatám v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, a zároveň budou schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe. Získají tak schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politické filosofie a aplikovat je na významné politické otázky dnešních společností.
- Výstupy z učení
- Studenti a studentky budou po absolvování předmětu:
disponovat systematickými znalostmi o klíčových problémech a debatách v rámci soudobé normativní reflexe společnosti, stejně jako o nejvýznačnějších politických filosofech/filosofkách 20./21. století
se orientovat v hlavních problémech strukturujících současné a nedávno minulé politické debaty
schopni vysvětlit vzájemné působení politické teorie a praxe
získají schopnost kriticky analyzovat a porovnat nejvýznamnější příspěvky současné politického myšlení
schopni aplikovat své znalosti na významné politické otázky dnešních společností - Osnova
- 1. Úvod: Poslání a organizace předmětu. Povaha a role politické filosofie 2. Kritická teorie Frankfurtské školy: racionalita, demokracie, uznání 3. Realismus Carla Schmitta: pojem politična a výjimečné stavy 4. Liberalismus v ohrožení: Isaiah Berlin. Otázka svobody a pluralismu hodnot 5. Republikánská svoboda jako nedominance: Hannah Arendt a Philip Pettit 6. Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. K povaze normativní politické teorie 7. Přirozené a pozitivní právo: H. L. A. Hart a Ronald Dworkin. Egalitarismus Ronalda Dworkina 8. Přirozenoprávní libertarianismus: individualismus, vlastnictví, metautopie 9. Klasický liberalismus a sociální evolucionismus: spontánní řád, sociální morálka, normativní neshoda 10. Komunitaristická kritika liberalismu: Selhal liberalismus? 11. Týden určený k samostudiu 12. Radikální a participativní teorie: přerozdělení, uznání, zmocnění 13. Deliberativní demokracie, ústavní patriotismus a konstitucionalizace mezinárodního práva dle Jürgena Habermase
- Literatura
- povinná literatura
- Gray, John. Dvě tváře liberalismu. Praha: Mladá fronta, 2004, 51-91
- Hayek, Friedrich A., Principy liberálního společenského řádu. In Tomáš Ježek (ed.). Liberální ekonomie. Praha, Prostor, 1993, s. 53–76
- Hart, H. L. A. Pojem práva. Praha, Prostor, s. 185–209
- Nozick, Robert. Distribuční spravedlnost. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205–237
- Nozick, Robert. Distribuční spravedlnost. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 205–237
- Rawls, John. Teorie spravedlnosti. Praha:Victoria Publishing, 1995, s. 17–32, 38–42, 92–105
- Honneth, Axel. Sociální patologie rozumu: k intelektuálnímu dědictví Kritické teorie. Patologie rozumu: dějiny a současnost kritické teorie. Praha: Filosofia, 2011, 33–64
- Znoj, Milan. Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Machiavelli mezi republikanismem a demokracií. Ed. Milan Znoj, Jan Bíba. Praha: Filosofia, s. 41–76
- Sandel, Michael. Procedurální republika a nezakotvené jáství. Filosofický časopis č. 2, 1995, s. 249–265
- Uhde, Zuzana. 2010. Kritická teorie Iris M. Young: analýza strukturálních nespravedlností a genderu. In: Iris M. Young, Proti útlaku a nadvládě: Transnacionální výzvy politické a feministické filosofii. Praha: Filosofia, s. 9–40
- Velek, Josef. Jürgen Habermas a utopie věčného míru, Filosofický časopis 52(2), 2004, 231–252
- Berlin, Isaiah. Dva pojmy svobody. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 47–62, 94–99
- Deneen, Patrick. Proč selhal liberalismus. Praha: Karolinum, 2019, s. 33-46, 141-153
- Dworkin, Ronald. Svoboda, rovnost a společenství. In Kis, János (ed.) Současná politická filosofie. Praha, 1997, s. 273–299
- Bíba, Jan. 2014. Doslov, in: Ernesto Laclau a Chantal Mouffe. Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha: Karolinum, 219–225
- Pateman, Carole. 2012. Participatory Democracy Revisited. Perspectives on Politics 10(1): 7–19
- Mouffe, Chantal. The Return of the Political. London: Verso, 1993, s. 102-116
- Marcuse, Herbert. Jednorozměrný člověk: studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti. Praha: Naše vojsko, 1991, s. 32–66
- Habermas, Jürgen. K ustavení Evropy. Praha: Filosofia, 2013, s. 43–52
- Vávra, David. Politické myšlení Hannah Arendtové. Politologická revue 1/2007, s. 3–18
- Pateman, Carole. Participation and Democratic Theory. In: Robert Dahl, Ian Shapiro, José A. Cheibub (eds.), The Democracy Sourcebook. Cambridge, MA: MIT Press, s. 40–47
- Šťastný, Dan. Liberalismus: Posedlost trhem? In: David Boaz, Liberalismus v teorii a politice. Praha: Liberální institut, s. 393–408
- SCHMITT, Carl. Pojem politična : text z r. 1932 s předmluvou a se třemi korolárii. Translated by Otakar Vochoč. Druhé vydání. Praha: Oikoymenh, 2013, 124 stran. ISBN 9788072984916. info
- ARENDT, Hannah. O násilí. 2. vyd. Praha: Oikoymenh, 2004, 78 s. ISBN 8072981285. info
- SHAPIRO, Ian a Jürgen HABERMAS. Teorie demokracie dnes. Edited by Milan Znoj. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2002, 95 s. ISBN 8070071567. info
- doporučená literatura
- BLACKWELL, Basil. Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by Janet Colemanová - William E. Connolly - Alan Ryan - David Miller, Tr. Brno: Jota, 1995, xiii, 580. ISBN 80-85617-47-1. info
- Výukové metody
- První výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Druhou metodou jsou semináře v menších skupinách (cca 15–20 lidí). Semináře sestávají z (1) interaktivního výklad vyučujícího k otázkám a nejasnostem; (2) studentské prezentace zadaného textu s navazující seminární diskusí - Metody hodnocení
- Předmět je hodnocen průběžně, k jeho úspěšnému absolvování je potřeba načíst cca 600 stran literatury. Přesné požadavky k ukončení jsou následující:
(1) Absolvování dvou seminářů v průběhu semestru (konkrétní týdny budou upořesněny na začátku semestru).
(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (ve zkouškovém období, čili květen až červen. Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z těchto hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Testové otázky tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek. - Navazující předměty
- Informace učitele
- Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály/Organizační pokyny k výuce
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2024/POLb1011