ZURb1401 Dílna I: Současný český jazyk

Fakulta sociálních studií
jaro 2025
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Radovan Plášek (cvičící)
Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Kateřina Kirkosová, Ph.D.
Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Boris Rafailov, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mediálních studií a žurnalistiky – Fakulta sociálních studií
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován jako praktická dílna-workshop. Cílem je motivovat k profesnímu zájmu o český jazyk, upevnit studentovy znalosti získané předchozím studiem. A k tomu intenzivním tréninkem tyto znalosti ještě prohloubit a doplnit. Součástí každého setkání jsou korektury účelově vytvořených textů (vždy k dílčí gramatické otázce) s následnou společnou analýzou a výkladem k danému jevu. Dílčí testy (hry) prověřují – v návaznosti a opakováních – studentovy znalosti po celý semestr. Po zvládnutí určitého okruhu se objeví shrnující cvičení; student tak získává žádoucí zpětnou vazbu. Během výuky student pracuje se základními kodifikačními příručkami. Podmínkou absolvování kurzu je aktivní účast studenta v kurzu (dlouhodobější nepřítomnost není přípustná), úspěšně zvládnutí dílčích i shrnujících cvičení a vypracování dílčích úkolů. Všechny písemné materiály jsou zároveň studijními podklady a studijními materiály (lze s nimi pracovat i při řešení cvičení závěrečného).
Výstupy z učení
Student v průběhu kurzu upevní znalosti gramatiky a stylistiky současného českého jazyka a intenzivním tréninkem znalosti prohloubí a doplní. Bude tedy schopen nejen vytvářet jazykově kvalitní (nejen žurnalistické) texty, ale také provádět jejich korektury.
Osnova
  • Úvodní hodina: seznámení s náplní kurzu a podmínkami absolvování; seznámení s příručkami a dalšími zdroji (tištěnými i internetovými), které budou využívat; spisovný jazyk, úzus a kodifikace; vstupní test a jeho analýza. Druhá hodina: velká písmena; psaní slov přejatých (předpony dis/dys, poli/poly, vice/více); cvičení na s/z; jevy spojené s podstatnými jmény (osobní jména – domácí, antická atd.; zeměpisná jména – psaní i skloňování); zrádná slova (abychom, aniž by, být s to, lobbovat…). Třetí hodina: opakování z minula (úvodní cvičení); přídavná jména a zájmena; shoda podstatného a přídavného jména (mladá děvčata); složená přídavná jména a spojovník; psaní slov typu tematický; chytáky v přídavných jménech (bizarní, dceřiný, spontánní, potenciální, tamější…); přídavná jména účelová a dějová; zájmeno mě/mně, já, jenž/jež, týž/tentýž, můj/svůj, vaši/vaší; velká písmena podruhé. Čtvrtá hodina: interpunkce (přívlastky, přístavky, vsuvky); stupňování přídavných jmen a příslovcí; číslovky a jejich pravopis; duál; opakování s/z; přechodníky; velká písmena potřetí. Pátá hodina: dublety; interpunkce ve větě jednoduché; shoda podmětu a přísudku; zrádná slova a jiné pravopisné nástrahy (průběžně); podstatná jména – opakování a doplnění; souhrnné opakování s vyhodnocením v další hodině. Šestá hodina: vyhodnocení souhrnného opakování; interpunkce v souvětí; infinitiv a sloveso být; zrádné pravopisné jevy – spřežky a spřahování (například/ na příklad, poprvé/ po prvé, v celku/ vcelku, za to / zato, na to/ nato); skloňování cizích jmen (vyhledávání a vzájemná korekce); složitější shody podmětu s přísudkem. Sedmá hodina: další interpunkční znaménka (tečka, dvojtečka, středník, otazník, vykřičník, tři tečky, závorky, lomítko, uvozovky a přímá řeč); interpunkce v souvětí – doplnění a procvičení; sémantika některých slov (důvod a příčina, trasa a trať, komunikační a komunikativní, katastrofický a katastrofální, povědomí a podvědomí…). Osmá hodina: věta a výpověď; slovosled; aktuální větné členění a využití otázky; prohřešky (slovesná substantiva, jmenné části věty, nadužívání trpného rodu, vynechání činitele…); slovesné a jmenné vazby (poprvé). Devátá hodina: kondenzace a dekondenzace textu; odchylky od větné stavby (základní vymezení a příklady); vybrané problémy aneb setkávání gramatiky a stylistiky (konkurence 1. a 7. pádu v přísudku jmenném se sponou, příznak trvalý v 1. pádě, příznak platný aktuálně v 7. pádě – je pravdou / je pravda; díky něčemu, diskutovat o něčem/něco, hlasovat o něčem/něco, je to o tom). Desátá hodina: složité souvětí a spojovací výrazy (opakování); zkratky, značky a tituly (jejich pravopis); vybrané typografické otázky/problémy. Jedenáctá hodina: úvod do administrativních dovedností – úprava písemností, jazyková zdvořilost a nezdvořilost; vybrané typografické otázky/problémy; na závěr opakování. Dvanáctá hodina: závěrečné souhrnné cvičení.
Literatura
  • Česká technická norma Úprava písemností zpracovaných textovými editory nebo psaných strojem ČSN 016910. Kolektiv Ústavu pro českou literaturu ČSAV: Editor a text (úvod do praktické textologie). Paseka, Praha – Litomyšl, 2006.
  • Náhradní obsah: Hlavsová, J. Čeština bez chyb. 333 slov, v nichž se často chybuje. Fortuna, Praha 1997.Hlavsová, J.: Čeština na každý den. 365 slov, v nichž se často chybuje. Víkend. Praha 2007.Hlavsová, J: Opravník omylů v českém jazyce. Víkend, Praha
  • Náhradní obsah: Marek, J.: Český pravopis, obtížná slova. Alda, Olomouc 2000.Svozilová, N.: Jak mluvíme, píšeme a jak hřešíme proti dobré češtině. H+H 1999.Kolektiv autorů z jazykové poradny: Na co se nás často ptáte. Scientia, Praha 2002. www.ujc.cas.cz
  • Chadim, O.: Jak bysme (bychom) měli mluvit, kdybychom (kdybychom) chtěli. Adonai, Praha 2001. Kol.autorů: Čeština jak ji znáte i neznáte. Academia, Praha 1998. Sgall, P., Panelová, J: Jak psát a jak nepsat česky. UK Karolinum 2004. Praha.
  • Náhradní obsah: Kol.autorů: Jak zacházet s náboženskými výrazy (pravopis, výslovnost, tvary, význam. Academia , Praha 2004.Kol. autorů: Na co se nás často ptáte. JAK POUŽÍVAT ČÁRKU a další interpunkční znaménka. Klett, Praha 2006.
  • Staněk, V.: Jak psát správně čárky. Fortuna. Praha 1997. Kol. autorů: Hrátky s češtinou. SPN. Praha 2007.Kol. autorů: Hrátky s češtinou II. ISV, Praha 2001.Fucimanová, M.: Jak psát správně velká počáteční písmena v češtině. Vakát, Brno 2008.
  • Hůrková, J.: Antická jména. Jak je číst a skloňovat. AMU, Praha 2005. Sochorová, M.: Český jazyk v kostce. Fragment, Praha 2007. Martincová, O a kol: Nová slova v češtině. Slovník neologismů. Academia Praha 1998.
  • Polívková, A.: Naše místní jména a jak jich užívat, Academia, Praha 1985.Korekturní znaménka: Čsl. státní norma (ČSN 88 04 10.) Čmejrková, A., Daneš, F., Světlá, J.: Jak napsat odborný text. Praha: Leda 1999.
  • Šanderová, J: Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: SLON 2005.Filka, J.: Metodika tvorby diplomové práce. Vydavatelství KNIHAŘ, Brno 2002.Meško, D., Katušák, D., Bindera, J., a kol: Akademická příručka. Osveta 2006.
  • Šesták, Z.: Jak psát a přednášet o vědě. Academia. Praha 2000.Čechová, M a kol.: Stylistika současné češtiny. ISV – nakladatelství. Praha 1997.Čechová, M. a kol.: Současná česká stylistika. ISV – nakladatelství. Praha 2003.
  • Náhradní obsah: Pravidla českého pravopisu. Academia, Praha 2004.Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, Praha 2000.SSJČ (Spisovný slovník jazyka českého), osmidílný. ČSAV, Academia, Praha 1989.
  • Příruční mluvnice češtiny. Edited by Miroslav Grepl - Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 1996, 799 s. ISBN 8071061344. info
  • HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny. výslovnost slov českých. Praha: Academia, 1967. info
  • ROMPORTL, Milan. Výslovnost spisovné češtiny : výslovnost slov přejatých : výslovnostní slovník. Vyd. 1. Praha: Academia, 1978, 318 s. URL info
  • HŮRKOVÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia, 1995. ISBN 80-85827-93-X. info
  • DOLANSKÁ, N. 1994. Jak se stát Hemingwayem : příručka pro budoucí žurnalisty. Praha : Karolinum.
  • JIRÁK, Jan, Otakar ŠOLTYS a Jiří NEKVAPIL. Jazyk ve společenském kontextu : základy jazykovědy pro studenty sociálních věd. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 1996, 102 s. ISBN 8071842109. info
  • KRAUS, Jiří a Jana HOFFMANNOVÁ. Písemnosti v našem životě. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1996, 159 s. ISBN 8071683019. info
  • OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 80-85983-76-1. info
  • DANEŠ, František. Český jazyk na přelomu tisíciletí. Vydání 1. Praha: Academia, 1997, 292 stran. ISBN 8020006176. info
  • NĚMEC, Igor a Jan HORÁLEK. Dědictví řeči. 1. vyd. Praha: Panorama, 1986, 468 s. info
  • JELÍNEK, Jaroslav a Vlastimil STYBLÍK. Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 362 s. info
  • Jazyková příručka, najdete: http:////prirucka.ujc.cas.cz/
Výukové metody
Frontálně (výklad), textová cvičení a úkoly (i domácí), kooperativní a diskusní.
Metody hodnocení
V průběhu semestru je vyžadována domácí práce a příprava. Je také požadována aktivní účast v kurzu: maximálně dvě neomluvené neúčasti. Součástí každého setkání jsou textové úkoly + na některých setkáních jsou zadány dílčí domácí úkoly; s výsledkem domácích úkolů se studenti seznamují na následujících setkáních.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, jaro 2020, podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021, jaro 2022, podzim 2022, jaro 2023, podzim 2023, jaro 2024, podzim 2024.