POL705 Politický systém ČR I.

Fakulta sociálních studií
podzim 2005
Rozsah
0/0/0. 8 kr. Určeno pouze pro studenty imatrikulačního ročníku 2003/04 a starší. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. et Mgr. Vlastimil Havlík, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Ivona Tolarová
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je na základě studia výběrové historiografické a politologické literatury poskytnout informaci o charakteristických rysech, terminologii a typologii politické soustavy českých zemí (Slovenska pouze sekundárně, v logických souvislostech) v období let 1848-1989. Jednotlivé periody geneze českého (československého) politického systému jsou zkoumány v chronologické posloupnosti, s důrazem na identifikaci základních charakteristických systémových znaků ústavní a politické historie. Studenti získávají souhrnnou datovou a terminologickou informaci o genezi politické soustavy českých zemí před r. 1989, která je předpokladem pro absolvování navazujícího předmětu Politický systém ČR II. V průběhu předmětu studenti sepíí seminární práci, předmět je zakončen zkoukovým testem.
Osnova
  • Semestrální program předmětu ŘÍJEN 1. První kontaktní den: 16. říjen 2004 (12.00 13.40), místnost G21 - úvod, seznámení s organizací předmětu - seznámení s poadavky pro úspěné ukončení předmětu - úvodní komentář k obsahu, základní orientace v jednotlivých tématech - seznámení s poadovanou a doporučenou literaturou 2. Termín oznámení tématu seminární práce (kontaktní osobě) 25. říjen 2004 3. Individuální příprava první a třetí téma (blíe viz níe) 4. Psaní eseje (blíe viz níe) LISTOPAD 2004 5. Termín odevzdání eseje (kontaktní osobě) - 5. listopad 2004 - sankce při nedodrení termínu: viz níe pasá o seminárních pracích 6. Termín vyrozumění o hodnocení eseje (is.muni.cz poznámkový blok předmětu POL705): 12. listopad 2004 7. Druhý kontaktní den: 13. listopad 2004 (12.00 13.40), místnost G21 - konzultace k zadaným tématům - konzultace k esejům 8. Individuální příprava čtvrté a esté téma (blíe viz níe) 9. Příprava seminární práce 10. Termín zaslání e-mailem zadané seminární práce (kontaktní osobě): 26. listopad 2004 - sankce při nedodrení termínu: viz níe pasá o seminárních pracích PROSINEC 2004 11. Termín vyrozumění o hodnocení seminární práce (is.muni.cz poznámkový blok předmětu POL705): 10. prosinec 2004 12. Třetí kontaktní den: 11. prosinec 2004 (12.00 13.40), místnost G21 - konzultace k zadaným tématům - oznámení řádných a opravných zkoukových termínů - konzultace k seminárním pracím 13. Individuální příprava na test LEDEN A ÚNOR 2005 1. Písemný zkoukový test (řádný termín) termín bude upřesněn - obsah adekvátní rozsahu odpřednáených témat a zadané literatury (zúčastní se pouze studenti, kterým byla přijata a schválena seminární práce) - délka 60 minut - struktura testu: 3 otázky po 4 bodech, 4 otázky po 6 bodech, 3 otázky po 8 bodech - pro obdrení zápočtu nutný zisk minimálně 36 bodů z 60 moných bodů 2. Termín seznámení studentů s hodnocením zkoukového testu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 3. První opravný termín: termín bude upřesněn 4. Termín seznámení studentů s hodnocením zkoukového testu v prvním opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu 5. Druhý opravný termín: termín bude upřesněn 6. Termín seznámení studentů s hodnocením zkoukového testu v druhém opravném termínu (e-mailem): nejpozději 3 dny po datu testu
Informace učitele
Autorská poznámka: tento materiál-sylabus je určen výhradně pro studenty kombinovaného studia oboru politologie FSS MU v Brně v akademickém roce 2004/05 předmětu Politický systém ČR I. Jakékoli roziřování, kopírování, případně vyuití tohoto materiálu (nebo jeho části) pro jiné předměty je ve smyslu poruení autorských práv zakázáno. Určení: kombinované studium oboru politologie, bakalářský stupeň - 2. ročník, akademický rok 2004-05, podzimní semestr Autor a garant: PhDr. Stanislav Balík, asistent Katedry politologie FSS MU Mail kontakt: balik@fss.muni.cz Telefon: 549 493 019 Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaí, dveře č. 213 středa 9.30 11.30 kdykoli po e-mailu Kontaktní osoba: Mgr. Jan Civín, interní doktorand Katedry politologie FSS MU Mail kontakt: jancivin@mail.muni.cz civin@fss.muni.cz Konzultační hodiny: Gorkého 7, 2. podlaí, dveře č. 210 v kontaktních dnech 10.00-12.00 kdykoli po e-mailu Struktura témat a zadaná literatura Orientace ve struktuře předmětu a v jednotlivých tématech Látka předmětu je rozdělena do esti tématických celků, které představují časově uzavřená období vývoje politického systému českých zemí po roce 1848 do roku 1989. Jedinou výjimkou jsou témata druhé a třetí - vzhledem k rozsáhlosti a důleitosti látky, spojené s obdobím tzv. První republiky, je toto období rozděleno na dvě části. K nastudování kadého z esti témat jsou určeny vdy přiblině dva týdny. Na závěrečnou přípravu a zopakování nastudované látky je určeno období na přelomu roku. K tématům je nutno přistupovat s vědomím, e metoda předmětu je politologická, nikoli historická. To znamená, e ádoucí orientace v přísluných historických datech není nejdůleitějím (by je významným) cílem předmětu, nýbr spíe vstupním předpokladem pro následnou klasifikaci dané éry, a to na základě politologických kritérií, typologií a pojmů. V tomto smyslu je namístě si uvědomit, e jednotlivé fáze vývoje českého (československého) politického systému zastupují větinu klasických modelů státních forem: (a) predemokratický a raně (zárodečně) demokratický model (1848-1918, s tradicionalisticky zaměřeným autoritářským mezidobím v 50. letech XIX. století), (b) liberálně nacionalisticky demokratický model (1918-1938), (c) autoritativní model (1938-1939), (d) nacionálně socialisticky totalitní model (1939-1945), (e) defektní pretotalitní model (1945-1948), (f) klasický komunistický totalitní model (1948-1956) a (g) model posttotalitní (od 60. let XX. století). V tomto smyslu tedy česká historie poskytuje zajímavě komplexní exkurzi po rozmanitých typech demokratických a nedemokratických modelů. Právě jejich představení, popis, rozbor a klasifikace je cílem předmětu. Co se týče literatury, témata jsou pokryta bohatými zdroji. Problém tedy často nepředstavuje ani tak zisk odpovídajících údajů, nebo moných historiografických pramenů (kniních titulů) je stále rostoucí řada, nýbr spíe orientace v nich, jejich výběr a utřídění a následné pochopení. Zároveň je nutno si uvědomit, e interpretace větiny problémů spjatých s českými dějinami (viz např. vznik samostatného Československa, postavy T. G. Masaryka a E. Benee, tzv. mnichovský syndrom, poválečný odsun, únorové události 1948, Praské jaro 1968 apod.) je i v odborné literatuře často velmi odliná a protikladná. To je dáno jednak jetě přetrvávajícími mezerami v pramenném oetření některých etap moderních českých dějin (např. 50. a 60. léta XX. století), ale také odlinými autorskými pohledy na konkrétní události, jevy, osoby, pojmy a problémy. V tomto smyslu je nutno upozornit na monou ideologickou zatíenost textů, které byly psány a publikovány před r. 1989, na druhé straně jejich srovnání s aktuální historiografickou produkcí můe být zajímavé. Rozdílnost, ba rozporuplnost interpretací českých moderních dějin je vak vlastní i současným sociovědním debatám (viz např. otázka tzv. Beneových dekretů). Celý předmět je nicméně zaloen na maximálně moné hodnotové neutralitě a pracuje s nenormativním politologickým pojmoslovným aparátem. I vzhledem k právě konstatovaným obtíím s prameny je nutno přesně definovat zadanou a z hlediska závěrečného testu vyadovanou literaturu. Ta je rozdělena na: a) texty k nastudování celkem se jedná o 703 stran česky psaného textu, které musí student přečíst a nastudovat, nebo z jejich obsahu budou vycházet otázky při zkoukovém testu; texty jsou dostupné jednak v knihkupectvích orientujících se na sociovědní literaturu, jednak v odborných knihovnách včetně knihovny FSS; b) texty doporučené představují nejvhodnějí doplňkovou (datově bohatou) literaturu, sumarizující historickou látku daných period; jejich přečtení představuje pro studenty významnou pomoc při orientaci v jednotlivých tématech předmětu. Následující výčet jednotlivých témat obsahuje jednak klíčové pojmy a problémy, na které je nutno se soustředit při individuálním studiu a přípravě, jednak základní literaturu (znovu upozorňujeme, e textů, pojednávajících o tématech tohoto předmětu, je mnohem větí mnoství, co, jak je mono předpokládat, se odrazí v pramenech seminárních pracích), z jejího obsahu budou vycházet otázky při závěrečném zkoukovém testu. První téma: Vývoj politického systému českých zemí v rakouské éře (1848-1918) Revoluční rok 1848, jaro národů, dubnová (1848) a březnová (1849) ústavy, odlinosti vnímání soudobých procesů v Čechách a na Moravě, Kroměříské intermezzo, neoabsolutistická fáze 1851-1859, únorová (1861) a prosincová (1867) ústavy a tzv. rakousko-uherské vyrovnání, dopady na českou politiku. Vývoj po roce 1867, postupné proměny rakouské parlamentní soustavy, vznik a geneze stranické soustavy a jednotlivých stran v českých zemích, vývoj volebního práva a systému, pokusy o úpravu národnostního uspořádání, problém česko-německých vztahů, zemské úrovně (moravská, slezská) a jejich zvlátnosti, parlamentní volby v letech 1907 a 1911. Vývoj ve válečných letech 1914-1918, česká vnitřní politika (konformismus vs. radikalismus), exil a proces konstruování československé státnosti, ideové a historické prameny modelu samostatného československého státu, mezinárodně-politické okolnosti rozpadu Rakouska-Uherska. Texty k nastudování: Balík, S. - Hlouek, V. - Holzer, J. - edo, J.: Politický systém českých zemí 1848 1989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 9-43. 35 stran Malíř, J.: Počátky politických stran a jejich systém(y) v českých zemích, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 9-23. 15 stran Podiven: Čei v dějinách nové doby (1848-1939), Praha, Academia 2003, s. 81-302. 222 stran Doporučené texty: Kořalka, J.: Čei v habsburské říi a v Evropě 1815 1914, Praha, Argo 1996, s. 90-137. Hye, H.-P.: Das politische System in der Habsburgermonarchie, Praha, Karolinum 1998, s. 13-44. Malíř, J.: Od spolků k moderním politickým stranám, Brno, MU 1996, s. 22-69, 81-160, 249-253, 267-269. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 11-65. Podiven: Čei v dějinách nové doby (1848-1939), Praha, Academia 2003, s. 5 - 80. Druhé téma: Období První republiky (1918-1938) I. Vznik ČSR, prozatímní ústava 1918, otázka pozice prezidenta, únorová ústava 1920, koncepce československého státního zřízení. Parlamentarismus, moc zákonodárná, Národní shromádění, Sněmovna a Senát, Pětka, výbory a komise obou sněmoven, Stálý výbor, zmocňovací zákon, volby a prvorepublikový volební systém. Idea čechoslovakismu. Prezident a vláda v rámci ústavního a politického systému, T. G. Masaryk, E. Bene a model českého prezidentství, Hrad, prezidentské volby, prosincový blok. Typy koaličních vlád, úřednické kabinety. Opozice. Struktura soudů. Texty k nastudování: Balík, S. - Hlouek, V. - Holzer, J. - edo, J.: Politický systém českých zemí 1848 1989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 44-82. 39 stran Broklová, E.: Československá demokracie. Politický systém ČSR 1918 - 1938, Praha, SLON 1992, s. 11-147. 137 stran Doporučené texty: Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 13-21. Klimek, A.: Boj o Hrad I. - II., Praha, PANEVROPA 1996, 1998. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 66-286, 309-335. Podiven: Čei v dějinách nové doby (1848-1939), Praha, Academia 2003, s. 303-471. Třetí téma: Období První republiky (1918-1938) II. Systém státní správy a samosprávy, upní zákon a zemské zřízení. Koncept lidských práv a svobod, tendence v oblasti meninové, národnostní (německá, slovenská, polská a zakarpatoruská otázka), rasové (idovská otázka), náboenské (boj s Římem, postavení katolické církve, vztahy ČSR s Vatikánem, církev československá). Prvorepubliková politická kultura, soudobá mediální scéna, ekonomický, sociální a demografický vývoj ČSR. Stranický systém ČSR - typologie, tendence, formální zachycení v ústavě, vliv volebního systému na stranickou soustavu, vývoj jednotlivých subjektů, politické stranictví jednotlivých menin, zákon o politických stranách, společenské organizace, odbory. Texty k nastudování: Podiven: Čei v dějinách nové doby (1848-1939), Praha, Academia 2003, s. 472-620. 149 stran Doporučené texty: Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 13-21. Harna, J.: Stranicko-politický systém v Československu v letech 1918-1938, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 24-30. Klimek, A.: Boj o Hrad I. - II., Praha, PANEVROPA 1996, 1998. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 66-286, 309-335. Čtvrté téma: České tranzice: Druhá republika, Protektorát Čechy a Morava, Třetí republika (1939-1948) Model zániku První republiky. Mnichov a tzv. mnichovská otázka, zahraničně-politické souvislosti, debata o Mnichově v české historiografii. Druhorepubliková éra: ústavní a politické proměny v autoritativním období Druhé republiky, rekonstrukce stranického systému, zahraničněpolitická orientace, otázka omezení lidských práv a svobod. Ústava Slovenského státu. Březen 1939. Protektorát: systém protektorátní správy, opozice a odboj. Exil a jeho centra, exilová institucionální struktura a politické reálie, tzv. Beneovy dekrety, východiska rekonstrukce politického systému po osvobození. Po osvobození pretotalitní reim: Koický vládní program, konflikt exil versus domácí odboj, odsun. Princip tzv. uzavřené plurality v českém poválečném politickém systému, formální a faktická omezení ve stranické soustavě, ústavněprávní souvislosti, Prozatímní národní shromádění, Národní fronta, Socialistický blok, soustava národních výborů, volební systém, parlamentní volby v květnu 1946, zahraničně-politické okolnosti. Strategie jednotlivých stranických subjektů po parlamentních volbách 1946, metodika KSČ na přelomu let 1947 a 1948, Únor 1948 jako model převzetí moci. Texty k nastudování: Balík, S. - Hlouek, V. - Holzer, J. - edo, J.: Politický systém českých zemí 1848 1989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 83-134. 52 stran Doporučené texty: Fiala, P. - Holzer, J. - Mare, M. - Peja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalích komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 36-43. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 22-31. Holzer, J.: Stranický systém Druhé republiky, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 289-298. Kuklík, J.: Londýnský exil a obnova československého státu 1938-1945, Praha, Karolinum 1998, s. 71-108. Kaplan, K.: Pravda o Československu 1945-1948, Praha, Panorama 1990, s. 5-192. Olivová, V.: Dějiny první republiky, Praha, Karolinum 2000, s. 287-308. Podiven: Čei v dějinách nové doby (1848-1939), Praha, Academia 2003, s. 620-679. Rataj, J.: O autoritativní národní stát, Praha, Karolinum 1997, s. 11-235. Páté téma: Politický systém českých zemí v komunistické éře (1948-1968) Povaha komunistického totalitního reimu v ČSR, česká (československá) specifika, květnová ústava 1948. Tzv. třetí odboj, jev emigrace, institucionalizace české emigrace. Posttotalitní období destalinizace a česká reflexe, socialistická společnost a ústava 1960. Politický systém ČSSR a česká společnost v 60. letech, vnitrostranický vývoj v KSČ a proces tzv. tání. Praské jaro 1968 a tzv. socialismus s lidskou tváří. Limity reformního procesu. Texty k nastudování: Balík, S. - Hlouek, V. - Holzer, J. - edo, J.: Politický systém českých zemí 1848 1989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 135-158. 24 stran Trapl, M.: Politické strany v exilu, in: Marek, P. (ed.): Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998, Olomouc, FF UP 2000, s. 347-356. 10 stran Doporučená literatura: Fiala, P. - Holzer, J. - Mare, M. - Peja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalích komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 43-62. Gerloch, A. - Hřebejk, J. - Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky, Praha, PROSPEKTRUM 1994, s. 32-39. esté téma: Politický systém českých zemí v normalizační éře (1969-1989) Poinvazní období, zákon o československé federalizaci 1968 a jev federalismu, normalizace české společnosti, byrokratický (reálný) socialismus 70. a 80. let. Opoziční platformy jejich personální a ideové zdroje, Charta 77, krize a krach komunistické soustavy, mezinárodní perestrojkový kontext. Listopad 1989. Texty k nastudování: Balík, S. - Hlouek, V. - Holzer, J. - edo, J.: Politický systém českých zemí 1848 1989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 159-178. 20 stran Doporučené texty: Fiala, P. - Holzer, J. - Mare, M. - Peja, P.: Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalích komunistických organizací v české politice, Brno, MPÚ MU 1999, s. 63-83. Mandler, E. (ed.): Dvě desetiletí před listopadem 89, sborník ÚSD AV ČR, Praha, Maxdorf 1993, s. 11-35, 57-86. Příklad moného zkoukového testu Politický systém ČR I. (POL 705) kombinované studium zkoukový test - varianta X Jméno: Datum: Čas: 60 minut --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 body 1. Uveďte (bez popisu) ústavní akty, které ohraničují tzv. bachovskou periodu v českých dějinách 2. Vyjmenujte stranické subjekty, které se zúčastnily vehlovy vlády tzv. panské jednoty 3. Uveďte výsledky voleb v květnu 1946 (v českých zemích i na Slovensku) 6 bodů 4. Stručně popite formální proměny ústavního postavení prezidenta v období listopad 1918 - únor 1920 5. Popite úpravu zákonodárného orgánu dle únorové ústavy 1920 6. Vyjmenujte základní rysy prvorepublikového volebního systému 7. Krátce časově zařaďte a charakterizujte tzv. socialistickou ústavu 8 bodů 8. Charakterizujte stranický systém českých zemí v období Druhé republiky 9. Charakterizujte londýnské prozatímní státní zřízení z hlediska ústavního a z hlediska rozloení hlavních politických sil 10. Charakterizujte a klasifikujte český politický systém v období 1948-1953 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hodnocení testu: A. Výborně 60-56 bodů B. Výborně minus 55-51 bodů C. Velmi dobře 50-46 bodů D. Velmi dobře minus 45-41 bodů E. Dobře 40-36 bodů (hranicí je tedy zisk 60% bodů, které jsou ve hře) F. Nevyhovující 35 bodů a méně Esej Zadání Student/ka má prostřednictvím eseje prokázat svou schopnost zpracovat téma esejistickým způsobem, který je odliný od stylu seminární práce. Esej nemá být výčtem historických dat, ale celkovým pohledem na konkrétní téma. Poadavky Vlastní text ve striktním rozsahu 5400 7200 znaků (včetně mezer, bez seznamu literatury) je psán ve Wordu, písmem Times New Roman, velikostí písma 12, řádkováním 1,5 (práce tento poadavek nesplňující nebudou vůbec hodnoceny) Práce neobsahuje poznámkový aparát Práce v závěru obsahuje seznam pouité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz webové stránky Katedry politologie, které pod názvem Pokyny k unifikaci formálních náleitostí seminárních prací obsahují ablonu seminárních prací, odpovídající obecným formálním parametrům: www.fss.muni.cz/struktura/katedry/polit/info/formulare/sablona) Hodnocení Práce bude hodnocena v rozsahu 0-8 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 5 bodů) dle: 1. obsahu textu dodrení a naplnění tématu, míry faktických chyb, originality (5 bodů) 2. pouité literatury (2 body) 3. jazykové kultury (1 bod) Témata Nabídka je striktní 1. Byl český národ vymylen? 2. Masaryk vs. Pekař: dvě rozdílné koncepce české státnosti 3. Únor 1948: neorganický předěl v českých dějinách, nebo logický následek vývoje předchozích desetiletí? 4. Praské jaro: pokus o demokratizaci společnosti? 5. Byli a jsou četí intelektuálové svědomím společnosti? Seminární práce Zadání Vzhledem k charakteru předmětu je nutno studenty před vlastním sepsáním seminární práce upozornit na fakt, e jejím cílem v ádném případě není historický (chronologický) výčet s tématem spojených událostí; to je té nejčastěji v těchto pracích se objevující chyba. Zamýleným výstupem seminární práce by mělo být systémové zachycení určitého konkrétního problému, období, události, ústavního materiálu, instituce, subjektu, osobnosti apod. Jádro seminární práce tedy pochopitelně bude a musí být tvořeno historickými daty, ale ta je nutno následně klasifikovat, interpretovat, dát do irích souvislostí, konfrontovat s teoretickými postuláty apod. Práce, které budou vykazovat čistě chronologický charakter bez jakékoli politologické analýzy či typologizace, popř. konfrontace přístupů různých autorů a pramenů, budou odmítnuty. Poadavky Vedle právě uvedeného (a klíčového) postřehu stran charakteru předkládané práce musí text splňovat vekeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska formálního (viz webové stránky Katedry politologie, které pod názvem Pokyny k unifikaci formálních náleitostí seminárních prací obsahují ablonu seminárních prací, odpovídající obecným formálním parametrům: www.fss.muni.cz/struktura/katedry/polit/info/formulare/sablona). Jejich poruení je, stejně jako nízká jazyková (gramatická i stylistická) kultura textu, důvodem k odmítnutí práce. To znamená: První strana obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název předmětu a jeho kód, jméno autora, jeho studijní kombinace a imatrikulační ročník, název práce, rok a místo sepsání Vlastní text ve striktním rozsahu 12 600 16 200 znaků (včetně mezer, bez titulní strany, seznamu literatury, včetně poznámek) je psán ve Wordu, písmem Times New Roman, velikostí písma 12, řádkováním 1,5 (práce tento poadavek nesplňující nebudou vůbec hodnoceny) Práce obsahuje poznámkový aparát, a to některou z technických moností, které nabízí Word, v intencích citačních standardů Práce v závěru obsahuje seznam pouité literatury, zapsané dle současných citačních standardů politologických periodik (viz ji zmíněná ablona na webu Katedry politologie) Hodnocení Práce bude hodnocena v rozsahu 0-10 bodů (pro přijetí je nutno získat minimálně 6 bodů) dle: 4. obsahu textu dodrení a naplnění tématu, míry faktických chyb, originality (5 bodů) 5. pouité literatury (2 body) 6. dodrení formálních poadavků (2 body) 7. jazykové kultury (1 bod) Pokud bude práce odevzdána se zpoděním vůči prvnímu termínu, hranice nutného zisku bodů se zvyuje na 8 bodů. Při navrácení včas odevzdané práce k přepracování se hranice nezvyuje. Nedodrení termínu při přepracování znamená, e student nebude připutěn k závěrečnému zkoukovému testu a nebude tím pádem v předmětu klasifikován. Pokud ani napodruhé odevzdaná práce nedosáhne předepsané hranice bodů, student nemůe absolvovat zkoukový test do té doby, ne bude práce odevzdána v podobě, aby mohla být schválena. Student ztrácí v té době vypsané termíny zkouek a vystavuje se tak riziku mení ance na úspěch při zkoukovém testu. Témata Nabídka není striktní, po konzultaci s kontaktní osobou lze akceptovat i dalí náměty v oblasti geneze českého politického systému, případně v seznamu nabízená témata rozdělit: 1. Zárodky pluralitního politického uspořádání: dubnová ústava 1848 a březnová ústava 1849 2. Absolutistická fáze 1851-1859 3. Geneze v 60. letech XIX. století: únorová ústava 1861 a prosincová ústava 1867 4. Zárodky českého politického systému v rámci rakouské monarchie po r. 1867 5. Česko-německé vztahy na konci XIX. a začátku XX. století 6. Geneze stranického systému českých zemí v podmínkách habsburské monarchie 7. Geneze jednotlivých stranických subjektů v Čechách a na Moravě před r. 1914 8. Proměny volebního systému Předlitavska 9. Česká politika v období první světové války 10. Vznik Československa 11. Idea čechoslovakismu 12. Fáze let 1918-1920 z hlediska ústavního 13. Únorová ústava 1920 - moc zákonodárná 14. Únorová ústava 1920 - moc výkonná 15. Únorová ústava 1920 - moc soudní 16. První republika vývoj administrativně-správního uspořádání 17. Národnostní politika ČSR 18. První republika - systém politických stran 19. Geneze jednotlivých stranických rodin či subjektů jejich klasifikace a typologizace 20. Zahraničně-politická doktrína ČSR v meziválečném období 21. Autoritativní politický systém Druhé republiky 22. Protektorát Čechy a Morava systémové aspekty 23. Válečný exil londýnské prozatímní zřízení 24. Válečný exil program a strategie moskevského centra 25. Beneovy dekrety 26. Perioda květen 1945 květen 1946 27. Perioda před únorem 1948 28. Únor 1948 z hlediska teorie převzetí moci 29. Květnová ústava 1948 30. Politický systém komunistického Československa ve stalinském období 31. Geneze exilových struktur po r. 1948 32. Třetí odboj 33. Ústava roku 1960 34. Socialistické Československo let edesátých 35. Socialismus s lidskou tváří 36. Zákon o československé federalizaci 1968 37. Normalizační období 1969-1972 38. Opoziční projevy v 70. a 80. letech 39. Politický systém ČSSR v letech reálného socialismu 40. Eroze komunistického systému v druhé polovině 80. let
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá blokově.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, podzim 2000, podzim 2001, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012.