EVS102 Komparace evropských politických systémů

Fakulta sociálních studií
podzim 2006
Rozsah
1/1/0. 10 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. (přednášející)
prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Petr Vilímek, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Rozvrh
St 18:00–19:30 Aula
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
EVS102/01: St 18:00–19:30 Aula, M. Belko
EVS102/02: St 18:00–19:30 P24, V. Hloušek
EVS102/03: St 18:00–19:30 U42, P. Vilímek
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Anotace předmětu Předmět Komparace evropských politických systémů seznamuje studenty spojetím politiky jako systému, seznamuje steoretickým dělením politiky, přičemž upozorňuje na propojenost fungování politických institucí, procesů a obsahů. Dále je probírána problematika typů moderních demokratických politických systémů a jejich charakteristických systémových rysů. Zvláštní pozornost je věnována modifikacím vpodobě legislativních a exekutivních těles evropských a světových demokracií. Vedle politického systému vužším slova smyslu je věnována pozornost rovněž problematice politických stran, typologiím stranických systémů, volebním systémům a jejich vlivu na podobu stranických systémů. Ve druhé části předmětu jsou pak vkomparativní perspektivě představeny politické systémy vybraných zemí západní Evropy. Sledovány budou základní politické instituce a jejich vazby na rovině celostátního politického systému a vnezbytné míře bude pozornost věnována rovněž regionálnímu členění jednotlivých států. Součástí předmětu bude rovněž seznámení se základními politickými stranami a stranickými systémy sledovaných zemí.
Osnova
  • Obsah předmětu je rozdělen do čtyř přednášek a osmi seminárních hodin. 1 a) Přednášky: 1) Komparativní metoda a pojetí systému v politické vědě Povinná četba: Říchová, Blanka (2000): Komparativní metoda v politologii. In: Kol.: Komparace politických systémů I. Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, s. 9-42 (34 stran). Říchová, Blanka (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, s. 45-82 (38 stran). 2) Typologie demokratických politických systémů Povinná četba: Říchová, Blanka (2002): Úvod do současné politologie. Srovnávací analýza demokratických politických systémů. Praha: Portál, s. 39-50 (11 stran). Hloušek, Vít (2003): Parlamentní a presidentské demokracie. In: Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, s. 193- 202 (10 stran). Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír (2003): Konsensuální a konkurenční demokracie. In: Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, s. 203-231 (29 stran). 3) Organizované zájmy, zájmové skupiny a politické strany Povinná četba: Fiala, Petr (1999): Definice zájmových skupin. Politologický časopis, roč. VI, č. 1, s. 52-60 (9 stran). Fiala, Petr; Mareš, Miroslav (2003): Pluralismus a (neo)korporatismus. In: Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, s. 232- 250 (19 stran). Fiala, Petr; Strmiska, Maxmilián (1998): Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal, s. 14-49 a 76-101 (62 stran). Hloušek, Vít (2004): Proces europeanizace a politické strany v kandidátských zemích. Sociální studia, roč. 9, č. 1, s. 93-108 (16 stran). 4) Stranické systémy a volební systémy Povinná četba: Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 9-54 a 603-651 (95 stran). 2 b) Seminární výuka 5) Velká Británie Povinná četba: Rose, R. (2006): Politics in England. In: Almond, G. A.; Bingham Powell, Jr., G.; Strm, K.; Dalton, R. J. (eds.): European Politics Today. New York: Longman, s. 84-133 (50 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 57-74 (18 stran). Materiály k referátům: Úpadek stranické politiky? Britské politické strany a jejich členové (Seyd, Patrick; Whiteley, Peter (2004): British Party Members. Party Politics, roč. 10, č. 4, s. 355-366.) Projekt ,,New Labour" (Allender, Paul (2001): Whats New on ,,New Labour"? Politics, roč. 21, č. 1, s. 56-62.) Problém Severního Irska (Stedillie, Alaina (2004): An Unstable Peace: The Northern Irish Question. Missouri Valley Journal of Social Science, roč. VIII, č. 1.) Proces devoluce šance pro Anglii? (Morgan, Kevin (2002): The English Question. Regional Perspectives on a Fractured Nation, Regional Studies, roč. 36, č. 7.) 6) Německo Povinná četba: Dalton, R. J. (2006): Politics in Germany. In: Almond, G. A.; Bingham Powell, Jr., G.; Strm, K.; Dalton, R. J. (eds.): European Politics Today. New York: Longman, s. 190-245 (56 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 286-307 (22 stran). Materiály k referátům: Ekonomická politika a politické strany (Kitschelt, Herbert (2003): Political-Economic Context and Partisan Strategies in the German Federal Elections, 1990-2002. West European Politics, roč. 26, č. 4, s. 125-152.) Německý federalismus v pohybu (Benz, Arthur (1999): From unitary to asymmetric federalism in Germany: Taking stock after 50 years. Publius. Roč. 29, č. 4, s. 55-78.) Německý volební systém zvětšení prostoru pro voliče (Schoen, Harald (1999): Split-ticket voting in German Federal elections, 195390: an example of sophisticated balloting? . Electoral Studies, roč. 18, s. 473-496.) 3 Bilance německého sjednocení (Wiesenthal, Helmut (2003): German Unification and Model Germaný: an Adventure in Institutional Conservatism. West European Politics, roč. 26, č. 4, s. 37- 58.) 7) Itálie, Španělsko, Portugalsko Povinná četba: Pasquino, G. (2002): Italy. In: Colomer, J. E. (ed.): Political Institutions in Europe. 2nd Edition. London, New York: Routledge, s. 133-170 (38 stran). Colomer, J. M. (2002): Spain and Potrugal. In: Colomer, J. E. (ed.): Political Institutions in Europe. 2nd Edition. London, New York: Routledge, s. 171-205 (35 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 353-375 a 381-399 (42 stran). Materiály k referátům: Přechod Španělska k demokracii porodní bolesti pluralitní demokracie (Roskin, Michael (1978-1979): Spain Tries Democracy Again. Political Science Quarterly, roč. 93, č. 4, s. 629-646.) Italská pravice v současnosti (Pasquino, Gianfranco (2003): What is Right in Italy? PSA Conference Papers.) Proměny italských komunistů (Mascitelli, Bruno (2005): Italy: The transformation of the Communist Party into the Democratic Party of the Left (PDS). Contemporary Political Studies - PSA Annual Conference Papers.) Fenomén italských lig (Levy, Carl (2002): Italian Regionalism 1992-2002. Contemporary Political Studies - PSA Annual Conference Papers.) 8) Francie Povinná četba: Schain, M. A. (2006): Politics in France. In: Almond, G. A.; Bingham Powell, Jr., G.; Strm, K.; Dalton, R. J. (eds.): European Politics Today. New York: Longman, s. 134-189 (56 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 99-116 (18 stran). Materiály k referátům: Politika v Bretani (Cole, Alistair (2002): Building Regional Political Capacity: interim findings from Brittany. Paper presented to the 52nd Annual Conference of the Political Studies Association, `Making Politics Count', University of Aberdeen, 5-7th April) 4 Europeizace francouzských politických stran: příklad PS (Ladrech, Robert (2001): Europeanization and French social democracy. Journal of Southern Europe and the Balkans, roč. 3, č. 1, s. 37-47.) Euroskepticismus a komunistické strany PCF v mezinárodním srovnání (Benedetto, Giacommo; Moxon Browne, Edward; Quaglia, Lucia (2004): Euroscepticism among West European communist parties in France, Spain, and Italy: A comparative analysis. Contemporary Political Studies - PSA Annual Conference Papers.) David versus Goliáš regionalismus v centralizovaném státě (Schrijver, Frans J. (2003): Electoral performance of regionalist parties and perspectives on regional identity in French regions. Working Paper prepared for ECPR Joint Sessions Edinburgh, 28th March - 2nd April 2003.) 9) Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko Povinná četba: Říchová, B. (2004): Rakousko. In: Říchová, B. a kol.: Komparace politických systémů II. Praha: VŠE, s. 129-162 (34 stran). Jeřábek, M. (2003): Švýcarsko. In: Dvořáková, V. a kol.: Komparace politických systémů I. Praha: VŠE, s. 237-259 (23 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 308-349 (42 stran). Materiály k referátům: Zvláštnosti švýcarského stranického systému (Ladner, Andreas (2001): Swiss Political Parties: Between Persistance and Change. West European Politics, roč. 24, č. 2, s. 123-144.) Role FPÖ ve stranickém systému Rakouska (Luther, Kurt Richard (2000): Austria: A democracy under threat from the freedom party? Parliamentary Affairs. Roč. 53, č. 3, s. 426-442.) Konsensuální vláda proč a jak? (Klöti, Ulrich (2001): Consensual Government in a Heterogenous Polity. West European Politics, roč. 24, č. 2, s. 19-31.) Švýcarský federalismus v pohybu (Church, Clive; Dardanelli, Paolo (2003): Switzerland: Historical Dynamics and Contemporary Realities. Paper prepared for `Governing Together in the New Europe' conference, Robinson College, Cambridge 12-13 April 2003. London: Royal Institute of International Affairs). 10) Benelux Povinná četba: Keman, H. (2002): The Low Countries. In: Colomer, J. E. (ed.): Political Institutions in Europe. 2nd 5 Edition. London, New York: Routledge, s. 207-244 (38 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 121-173 (53 stran). Materiály k referátům: Kandidátka Pimy Fortuyna nový model populistické strany? (Voerman, Gerrit; Lucardie, Paul (2003): From Challenger to Government Partner Without a Party: the List Pim Fortuyn. Paper for the 2nd ECPR General Conference - Marburg 18-21 September 2003.) Zrozen v bolestech: praxe belgického federalismu (Swenden, Wilfried (2003): Belgian Federalism. Basic Institutional Features and Potential as a Model for the European Union. Paper prepared for `Governing Together in the New Europe' conference, Robinson College, Cambridge 12-13 April 2003. London: Royal Institute of International Affairs) Krize vládnutí? Problémy současné Belgie (Brabant, Koenraad Van (1998): Civil Society and Substantive Democracy: Governance and the State of Law in Belgium. Development in Practice, roč. 8, č. 4., s. 407-418.) Brusel politika a praxe jazykové mozaiky (Treffers-Daller, Jeanine (2002): Language Use and Language Contact in Brussels. Journal of Multilingual and Multicultural Development, roč. 23, č. 1-2, s. 50-64.) 11) Skandinávie Povinná četba: Lane, J.-E.; Ersson, S. (2002): The Nordic Countries: Contention, Compromise and Corporatism. In: Colomer, J. E. (ed.): Political Institutions in Europe. 2nd Edition. London, New York: Routledge, s. 245-277 (33 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 175-281 (107 stran). Materiály k referátům: Cesta k demokracii v Dánsku (Knudsen, Tim (2003) The Danish Path to Democracy. Paper for the 2nd ECPR General Conference - Marburg 18-21 September 2003.) Cesta k demokracii v Norsku (Nordby, Trond (2003) Democratization in Scandinavia: The Case of Norway. Paper for the 2nd ECPR General Conference - Marburg 18-21 September 2003.) Cesta k demokracii ve Švédsku (Premfors, Rune (2003) Democratization in Scandinavia: The Case of Sweden. Paper for the 2nd ECPR General Conference - Marburg 18-21 September 2003.) Evropská problematika jako pole konfliktu v norské politice (Svasand, Lars (2002): The re- emergence of the EU issue in Norwegian politics. Scandinavian Studies. Roč. 74, č. 3, s. 329-348.) 6 12) Středoevropské země Povinná četba: Benda, Lukáš (2004): Maďarsko, In: Kubát, Michal (ed.): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, s. 217-235 (19 stran). Kopeček, Lubomír (2004): Slovensko, In: Kubát, Michal (ed.): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, s. 355-384 (30 stran). Kubát, Michal (2004): Polsko, In: Kubát, Michal (ed.): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, s. 271-297 (27 stran). Mrklas, Ladislav (2004): Česká republika. In: Kubát, Michal (ed.): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, s. 94-119 (26 stran). Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005): Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů, Praha: Portál, s. 438-528 (91 stran). Materiály k referátům: Ex-komunisté ve střední Evropě (Büyükakinci, Erhan (2005) The Neo-Communist Parties and Power in Central and Eastern Europe, East European Quarterly, roč. 39, č. 3, s. 367-403) Decentralizace v ČR (La Plant, James; Baun, Michael; Lach, Jiří; Marek, Dan (2004) Decentralization in the Czech Republic: The European Union, Political Parties, and the Creation of the Reagional Assemblies, Publius, roč. 34, č. 1, s. 35-51) Slovenský konstitucionalismus v Mečiarově éře (Boulanger, Christian (1999) Constitutionalism in East Central Europe? The Case of Slovakia under Meciar, East European Quarterly, roč. 33, č. 1, s. 21-50) Maďarský pravý střed v 90. letech (Nikolenyi, Csaba (2003): From Fragmentation Towards Unity: The Center-Right in the Hungarian Party System. Prepared for delivery at the General Congress of the European Consortium of Political Research, Marburg, Germany, September 18-21, 2003)
Metody hodnocení
Závěrečný písemný test * závěrečný písemný test je nejvýznamnější součástí celkového hodnocení předmětu * obsahem testu bude látka odpřednášená vprůběhu přednášek, všechny politické, stranické a volební systémy států probíraných vrámci seminární výuky a povinná četba * délka 90 minut * struktura testu: 4 otevřené otázky po 10 bodech, 4 otevřené otázky po 5 bodech, 5 otevřených otázek po 2 bodech
Informace učitele
Průběh seminární výuky a seminární úkoly Seminární výuka se odehrává v seminárních skupinách, kam se studenti elektronicky přihlašují prostřednictvím příslušné aplikace informačního systému. Součástí hodnocení práce studenta v semináři je docházka, písemná příprava a referát. Zatímco docházka a písemná příprava nejsou povinné prerekvizity, přednesení referátu na příslušné hodině je podmínkou připuštění ke zkoušce. Seminární výuka předpokládá vedle zpracování referátu rovněž aktivní podíl na diskusi v rámci jednotlivých seminárních hodin. Docházka: Docházka na seminární část výuky (lekce 5-12) je bodována. Na základě podpisů na prezenčních listinách odpovídajícím skutečné docházce získá student za každou navštívenou seminární hodinu 1 bod. Celkem tedy může za docházku získat až 8 bodů, které budou započítány do celkového hodnocení předmětu. Písemná příprava: 11 Písemná příprava je rovněž bodována. Jedná se o position paper v rozsahu cca 2-3 stránky na každou seminární hodinu. Příprava bude vypracována na základě četby povinné literatury. Cílem je nejen stručně, přehledně a strukturovaně zrekapitulovat přečtený text, ale zejména připravit otázky k diskusi. Je nezbytné zavěsit position paper nejméně den před příslušnou vyučovací hodinou do odevzdávárny ve studijních materiálech v IS, která je pod jménem příslušného vedoucího seminární skupiny. Position papers budou průběžně bodovány, za každý bude možné obdržet 0-2 body. Body budou započítány do celkového hodnocení předmětu. Position paper musí být opatřen jménem autorky či autora, musí obsahovat přesnou bibliografickou citaci textu (textů) k němuž se vztahuje. Struktura se skládá ze tří složek: (1) stručná rekapitulace přečteného textu, (2) vlastní komentář/kritika textu, (3) sada otázek postačí 2 až 4 otázky k tématu textu. Příprava na hodiny, kde se probírá více zemí (jižní Evropa, Benelux, menší německy hovořící země, Skandinávie, Visegrádská čtyřka), by měla být pojata komparativně a vycházet ze všech nastudovaných textů. Samozřejmě můžete při vypracování přípravy použít i další prameny a sekundární literaturu, které ovšem musíte korektně ocitovat a na závěr připojit jejich seznam. Referáty: Klíčovou součástí práce v seminářích jsou referáty. Referáty budou vypracovány v rámci jednotlivých seminárních skupin. Témata referátů určují texty, z nichž musejí být referáty zpracovány (viz výše). Studenti nahlašují referáty osobně (nikoliv mailem) u svého vedoucího seminární skupiny. Prezentace referátu v plném rozsahu je povinná. V případě, že referát nebude odpřednášen, ztrácí referující možnost účastnit se zkoušky. Délka ústní prezentace referátu by se měla pohybovat kolem 15 minut a cílem je shrnout hlavní obsahové prvky článku, o němž referát pojednává. Ústní prezentace referátu bude bodována v rozsahu 0-6 bodů, body budou rovněž započítány do celkového hodnocení předmětu. Podvodné plnění studijních povinností: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout. 12 Závěrečný písemný test závěrečný písemný test je nejvýznamnější součástí celkového hodnocení předmětu obsahem testu bude povinná četba a látka odpřednášená v průběhu přednášek, tedy základy komparativní politologie a všechny politické, stranické a volební systémy států probíraných v rámci seminární výuky délka 90 minut struktura testu: 4 otevřené otázky po 10 bodech, 4 otevřené otázky po 5 bodech, 5 otevřených otázek po 2 bodech Řádné a opravné termíny budou vypsány na konci semestru, na tyto termíny se budou studenti elektronicky registrovat prostřednictvím Informačního systému. Datum seznámení studentů s hodnocením zkouškového testu v řádném termínu bude upřesněno v závislosti na řádných termínech zkoušky. Opravné termíny budou upřesněny a v závislosti na nich rovněž data seznámení studentů s hodnocením testů v opravných termínech. Student se dozví výsledek (bodové hodnocení testu) prostřednictvím poznámkového bloku v IS na stránkách předmětu ("Hodnocení zkouškového testu"). Celkové hodnocení předmětu (známka) Výsledné hodnocení předmětu bude provedeno v závislosti na tom, kolik student získá bodů ze seminární výuky a ze závěrečného písemného testu. Maximální možný počet získaných bodů je 100. Minimální celkový počet bodů nutných ke získání hodnocení ,,dobře" je 60. A. Výborně 92 100 bodů B. Velmi dobře plus 84 91,5 bodu C. Velmi dobře 76 83,5 bodu D. Dobře plus 68 75,5 bodu E. Dobře 60 67,5 bodu F. Neprospěl 59,5 bodu a méně Výsledek hodnocení předmětu (známku) student zjistí v informačním systému. Celková zátěž předmětu Čtení česky 875 stran 13 Čtení anglicky 306 stran Psaní česky 16 stran 14 Podvodné plnění studijních povinností Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Za podvodné plnění studijních povinností se pokládá jakékoliv jednání proti právním předpisům, proti vnitřním předpisům vysoké školy a jejích součástí a proti akademické etice. Za podvodné plnění studijních povinností se považuje například již zmiňované plagiátorství, opisování a nepovolená spolupráce při plnění studijních povinností atd. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout. Základní požadavky pro vypracovávání seminární práce na Katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií jsou k nalezení na internetové stránce katedry (viz http://www.fss.muni.cz/mve/studium.php).
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021.