FSS:MVZ157 Malé evr. st. v souč. sv. pol. - Informace o předmětu
MVZ157 Malé evropské státy v současné světové politice
Fakulta sociálních studiípodzim 2018
- Rozsah
- 1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Michal Kořan, Ph.D. (přednášející)
- Garance
- PhDr. Michal Kořan, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií - Rozvrh
- Út 10:00–11:40 P31 Posluchárna A. I. Bláhy
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Předmět si smí zapsat nejvýše 53 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/53, pouze zareg.: 0/53 - Mateřské obory/plány
- Evropská studia (program FSS, B-HE) (2)
- Evropská studia (program FSS, B-HS)
- Evropská studia (program FSS, B-KS) (2)
- Evropská studia (program FSS, B-MS) (4)
- Evropská studia (program FSS, B-PL) (2)
- Evropská studia (program FSS, B-PS) (2)
- Evropská studia (program FSS, B-SO) (2)
- Evropská studia (program FSS, B-SP) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-HE) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-HS)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-KS) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-MS) (4)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-PL) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-PS) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-SO) (2)
- Mezinárodní vztahy (program FSS, B-SP) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kurzu budou studenti schopni porozumět základním principům chování malých evropských států v současné světové politice a mimo jiné také zpochybnit převládající názor, že malé státy jsou odsouzeny k bezvýznamnosti. Na úvodní teoretický výklad naváží praktické příklady vybraných evropských států. Na základě těchto příkladů budou studenti schopni definovat základní strategie malých států na pozadí výhod a nevýhod, které jim jejich velikost skýtá a porovnat jednotlivé strategie. Zároveň si student osvojí schopnost vyhodnotit úspěšné popřípadě neúspěšné malé státy a vysvětlit, co k úspěchu respektive neúspěchu vedlo.
Kurs je tedy strukturován do třech částí. První část bude mít za cíl zmapovat dosavadní vývoj a výsledky na poli výzkumu zahraniční a bezpečnostní politiky malých států. Bude se týkat následujících bodů: jaká vysvětlení ohledně zahraničněpolitického chování malých států nabízí (vybrané) hlavní teorie mezinárodních vztahů (realismus, liberalismus, pluralismus a konstruktivismus); výzkum malých států na základě Foreign Policy Analysis; různé způsoby definování malosti států; užitečnost konceptu malého státu jako takového; charakteristické rysy a vzorce chování malých států v dějinách mezinárodních vztahů (důraz bude kladen například na ideje neutralismu a vývoj pojetí státní suverenity). Druhá část bude věnována srovnávací analýze zahraniční politiky malých evropských států (bude se jednat o následující státy: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Lucembursko, Skandinávské státy, Irsko, Lichtenštejnsko, jedna přednáška bude věnována subregionálním uskupením /Visegrádská skupina a Benelux/). V seminární části budou diskutováno, zda užívané strategie právě probíraného státu jsou patřičné jejich postavení, či zda existují strategie alternativní.
V závěrečné části budou sumarizovány informace ze srovnávací části a budou srovnány s chováním České republiky. Stejně tak bude závěr semestru věnován diskusi o tom, zda existují z chování jiných malých států určité lekce pro Českou republiku a případně, jak těchto lekcí využít. - Osnova
- 1.Dosavadní vývoj na poli výzkumu malých států,definice "malého státu", koncepce analytických rovin
- 2. Charakteristizace současného mezinárodního systému,reformulace zahraniční politiky "malých států" po konci studené války
- 3. Adaptace ministerstev zahraničních věcí "malých států" na současnou mezinárodní situaci
- 4. Rakousko
- 5. Slovensko
- 6. Lucembursko
- 7. Norsko, Finsko, Švédsko
- 8. Maďarsko
- 9. Irsko, Lichtenštejnsko
- 10. Subregionální uskupení jako strategie malých států (případ Visegrádské skupiny a Beneluxu)
- 11. Česká republika
- 12. Zhodnocení existujících teorií "malých států" ve světle informací z předešlých přednášek a seminářů
- 13. Zápočtový týden
- Literatura
- HEY, Jeanne, A. K. Small States in World Politics. Explaining Foreign Policy Behavior. London Boulder: Lynne Rienner Publishers, 2003. ISBN 1-55587-943-8. info
- KOŘAN, Michal. Evropská otázka a předčasné volby v Rakousku. Edited by Šedo, Jakub. In Evropská otázka ve volebních kampaních. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2004, s. 84-125. ISBN 80-210-3212-x. info
- KOŘAN, Michal. Rakousko a ostatní státy Visegradské skupiny. In Hloušek, Vít - Sychra, Zdeněk (eds.) Rakousko v evropské a středoevropské politice. 1. vyd. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2004, 125 s. ISBN 80-210-3589-7. info
- NEACK, Laura a Jeanne A. K. HEY. Foreign Policy Analysis. Continuity and Change in its Second Generation. Englewood Cliffs: Prentice Hall, 1995. ISBN 0-13-060575-1. info
- NEACK, Laura. The New Foreign Policy. New York, Oxford: Rowman and Littlefield Publishers, Inc., 2003. ISBN 0-7425-0147-7. info
- Small states in Europe and dependence. Edited by Otmar Hőll. Boulder: Westview Press, 1983, 341 s. ISBN 0-8133-0303-6. info
- Výukové metody
- Výuka bude probíhat formou přednášek a seminářů. Předpokladem pro připuštění ke zkoušce je alespoň 70 % docházka (při předpokládaném počtu 12 setkání se jedná o účast na minimálně 8 seminářích) a vypracování seminární práce (téma bude upřesněno na počátku semestru, rozsah 12 – 15 normostran). Pro připuštění ke zkouškovému textu je nutné ze seminární práce získat alespoň 11 bodů.
- Metody hodnocení
- V seminární práci bude hodnoceno: formulace výzkumné otázky a její relevance pro výzkum (max 4 b.); vhodnost vybraného teoretického konceptu (max 3 b.); schopnost užití teoretického konceptu (4 b.); inovativnost výzkumu (max. 2 b.); způsob zpracování – práce s empirickými daty (max. 6 b.); jazyk a stylistika (max.4 b.); práce se závěrem, shrnutí výsledků a prezentace (max. 4 b.), formální náležitosti (max. 3 b.). Za seminární práci je možné získat maximálně 30 bodů.
Zkouškový test bude mít písemnou formu, bude se skládat z pěti otevřených otázek po šesti bodech (max. tedy 30 bodů) Body za seminární práci a zkouškový test se sčítají. Kurs lze absolvovat po získání alespoň 41 bodů.
Bodová škála: 60 – 57 A; 56 – 53 B; 52 – 49 C; 48 – 45 D; 44 – 41 E. - Informace učitele
- UPOZORNĚNÍ: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2018/MVZ157