MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku

Fakulta sociálních studií
podzim 2019
Rozsah
2/0/0. 10 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Petr Suchý, Ph.D. (přednášející)
doc. Mgr. Hedvika Koďousková, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Petr Suchý, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
St 14:00–15:40 P51 Posluchárna V. Čermáka
Předpoklady
! MVZb1006 Bezpečnost v jaderném věku && !NOW( MVZb1006 Bezpečnost v jaderném věku )
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět MVZ106 Bezpečnost v jaderném věku si klade za cíl seznámit studenty s vývojem zásadních bezpečnostních témat 2. poloviny 20. století, souvisejících zejména s průběhem a ukončením studené války. Studenti se budou v kurzu věnovat hodnocení proměny mezinárodního bezpečnostního prostředí, vyplývající ze završení studené války, a nejvýznamnějších bezpečnostních problémů a hrozeb druhého jaderného věku (např. proliferace zbraní hromadného ničení a raketových technologií, role jaderných zbraní či problematika darebáckých států). Na konci tohoto kurzu by měli být studenti schopni analyzovat vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války; prokázat základní znalosti o současné bezpečnostní architektuře světa a v neposlední řadě ovládat práci s historickými dokumenty a primárními zdroji.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni orientovat se ve vývoji mezinárodního bezpečnostního prostředí v období studené války i po zániku bipolárního systému. Budou schopni vysvětlit a postihnout motivy státních aktérů pro proliferaci jaderných zbraní, případně dalších druhů zbraní hromadného ničení; budou se orientovat v rozšiřování jaderného klubu; v problematice jaderného odstrašování a závodů ve zbrojení; ve vývoji, průběhu a výsledcích procesů kontroly zbrojení a odzbrojování; budou znát principy nejvýznamnějších bilaterálních i multilaterálních smluv, upravujících limity, redukce, testování, rozmísťování, nešíření jaderných zbraní.
Osnova
  • 1. Úvodní do předmětu
  • 2. Úvod do problematiky
  • 3. Bezpečnostní otázky ve čtyřicátých letech
  • 4. Masivní odveta, první éra americké vojenské superiority a sovětská reakce
  • 5. Od druhé éry americké vojenské superiority ke strategické paritě
  • 6. Rozšíření jaderného klubu I (případ Velké Británie a Francie)
  • 7. Rozšíření jaderného klubu II (Čína a proliferace jaderných zbraní v Asii)
  • 8. Vývoj bezpečnostních otázek v 70. letech
  • 9. Vývoj a role sovětských systémů protiraketové obrany
  • 10. Vývoj a role amerických systémů protiraketové obrany
  • 11. Vývoj bezpečnostních otázek v 80. letech
  • 12. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války I
  • 13. Proměny bezpečnostního prostředí po ukončení studené války II
Literatura
  • GOLDSTEIN, Avery. Deterrence and security in the 21st century : China, Britain, France, and the enduring legacy of the nuclear revolution. Stanford: Stanford University Press, 2000, 356 s. ISBN 0804746869. info
  • KUCHYŇKOVÁ, Petra a Petr SUCHÝ. Vývoj a výsledky procesů kontroly zbrojení a odzbrojování. Marnost nad marnost? 1. vyd. Brno: IIPS, 2005, 235 s. Studie. ISBN 80-210-3881-0. info
  • SUCHÝ, Petr. Americká protiraketová obrana a ruský pocit nejistoty. Obrana a strategie. Univerzita obrany, Brno: Ústav strategických studií, 2007, roč. 7, č. 1, s. 29-44. ISSN 1214-6463. URL info
  • SUCHÝ, Petr. Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981 - 1989. 1. vyd. Brno: CDK, 2004, 283 s. Politologická řada, svazek 16. ISBN 80-7325-046-2. info
  • Voas, J.: Soviet Attitudes towards Ballistic Missile Defence and the ABM Treaty. IISS 1990
  • NSC-68 (kap. 5, 6, 7, 8) (http://www.fas.org/irp/offdocs/nsc-hst/nsc-68.htm)
Výukové metody
Přednášky zahrnují teoretickou přípravu. Seminární práce zlepšují schopnosti studentů analyzovat problematiku bezpečnosti v jaderném věku, stejně jako schopnosti používat historické dokumenty a primární zdroje a správně s nimi pracovat. Pravidelné průběžné testování napomáhá studentům pravidlelně se připravovat na výuku, řešit s vyučujícími případné nevyjasněné otázky a maximalizovat úspěšnost u závěrečné zkoušky.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen písemnou zkouškou. Celkové hodnocení je stanoveno na základě součtu bodů zízkaných v osmi průběžných testech, za aktivitu v hodinách, u písemné zkoušky ( 40 bodů) a za seminární práce (10 bodů).
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021.