POLb1008 Tradice politického myšlení

Fakulta sociálních studií
podzim 2023
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Ján Tomaštík (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Čt 12:00–13:40 exP52
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
POLb1008/01: Út 7. 11. 8:00–9:40 U41, Út 5. 12. 8:00–9:40 U41, J. Tomaštík
POLb1008/02: St 8. 11. 10:00–11:40 M117, St 6. 12. 10:00–11:40 M117, J. Tomaštík
POLb1008/03: Čt 9. 11. 16:00–17:40 U53, Čt 7. 12. 16:00–17:40 U53, J. Tomaštík
Předpoklady
! POL103 Dějiny politických idejí && !NOW( POL103 Dějiny politických idejí )
Ochota přemýšlet o filosofických problémech, intelektuální zvídavost a otevřenost vůči různým myšlenkovým tradicím, které utvářely charakter západních společností
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 32 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty s nejdůležitějšími politickými filosofy a směry západního politického myšlení od starověku do začátku 20. století. Na pozadí této chronologické "osy" zároveň kurz nabídne přehledný nástin vývoje základních pojmů (jako moc, legitimita, spravedlnost, svoboda či demokracie) a nejvýznamnějších témat a problémů, které zakládají tradici filosofické reflexe politiky v západních zemích. Po absolvování kurzu tak budou studenti disponovat přehledem o nejvýznamnějších představitelích historie politického myšlení a budou schopni vysvětlit zdroje a zázemí současných úvah o politice a jejích přetrvávajících problémech. Nedílnou součástí kurzu je četba primární i sekundární literatury (a rozbor literatury v rámci seminářů), jejímž účelem je osvojení si schopnosti kriticky posoudit stěžejní problémy a koncepty dějin západního politického myšlení.
Výstupy z učení
Studenti a studentky budou po absolvování předmětu schopni:
popsat genealogii základních politických pojmů (moc,. legitimita, spravedlnost, svoboda atd.)
identifikovat nejvýznamnějších témata a problémy, které zakládají tradici filosofické reflexe politiky v západních zemích
vysvětlit zdroje a zázemí současných úvah o politice a jejích přetrvávajících problémech
kriticky posoudit stěžejní problémy a koncepty dějin západního politického myšlení.
analyzovat přesvědčivost v současnosti navrhovaných řešení na pozadí nabytých znalostí
Osnova
  • 1. Úvod, poslání a organizace kursu. Podstata a význam politické filosofie
  • 2. Předplatónská politická filosofie, Sókratés, Platón
  • 3. Aristoteles, politická filosofie po Aristotelovi a myšlení římské republiky
  • 4. Křesťanské politické myšlení, patristika (Augustinus) a scholastika (Akvinský)
  • 5. Republikanismus a politický realismus na úsvitu novověku: Niccolo Machiavelli
  • 6. Klasické teorie společenské smlouvy. Přirozená práva a počátky liberalismu (Thomas Hobbes, John Locke)
  • 7. Francouzské osvícenství: Montesquieu a Rousseau
  • 8. Skotské osvícenství: morálka jako výraz emocí, liberální politická ekonomie (David Hume, Adam Smith)
  • 9. Týden určený k samostudiu (může být změněno!)
  • 10. Osvícenství a deontologická morálka (Kant); svoboda, občanská společnost a stát (Hegel)
  • 11. Reakce na revoluce konce 18. století: konzervatizmus E. Burka a aristokratický liberalismus A. de Tocquevilla
  • 12. Utilitarismus a štěpení liberalismu: Jeremy Bentham, John Stuart Mill
  • 13. Liberalismus jako kapitalismus: zrod socialistické tradice (K. Marx)
Literatura
    povinná literatura
  • Mill, John S. Utilitarismus. In: Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. I. Praha: Oikoymenh, 2016, s. 42–49
  • Marx, Karel. Předmluva ke spisu Úvod ke kritice politické ekonomie. In: Odcizení a emancipace člověka. Praha, Mladá fronta, 1967, s. 185–188
  • Hobbes, Thomas. Leviatan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického. Praha: Oikoymenh, 2009, kap. XIII–XV, XVII (s. 87–112, 117–121)
  • Anzenbacher, Arno. Úvod do etiky. Praha: Portál, 1994, s. 42–77
  • Burke, Edmund. Úvahy o revoluci ve Francii. Brno, CDK, 1997, s. 44–74
  • Smith, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, 2001. Kniha I., kap. I a II.; Kniha V, kap. I s. 7–18, 692–698
  • Kant, Immanuel. Odpověď na otázku: co je to osvícenství? Filosofický časopis č. 3, 1993, s. 381–387
  • Císař, Ondřej. Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení. In Demokracie, eds. Vít Hloušek a Lubomír Kopeček. Brno, MPU, 2003, 49–56
  • Hume, David. O původu idejí a O vzniku vlády, in: Hume: 300 let od narození, ed. Marek Loužek. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. 123–127, 129–132
  • Marx, Karel a Bedřich Engels. Manifest komunistické strany. In Sebrané spisy ve dvou svazcích. Svazek I. Praha, Svoboda 1950, s. 25–47
  • Rousseau, Jean Jacques. O společenské smlouvě neboli zásady státního práva. In Jean Jacques Rousseau. Rozpravy. Praha, Svoboda, 1989, s. 217–252
  • Baroš, Jiří. Suverenita u Rousseaua. In Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Eds. Vojtěch Belling a Lukáš Kollert. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně, 2017, s. 52–74
  • Kratochvíl, Petr. Původ a smysl národního zájmu. Analýza legitimity jednoho konceptu. Brno, CDK, 2010, s. 27–45
  • Aristotelés. Politika. Praha, Rezek, 1998, s. 65–77 (sekce 1260b/začátek 2. knihy – 1264b/do 6. podkapitoly), 117–124 (sekce 1278b/od 6. podkapitoly – 1281a/do 10. podkapitoly)
  • Montesquieu, Charles–Louis de Secondat. O duchu zákonů. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, s. 33–40, 74–105
  • Sobek, Tomáš. Právní rozum a morální cit. Hodnotové základy právního myšlení. Praha: Ústav státu a práva, 2016, s. 26–31
  • Platón. Ústava. Praha, Svoboda 1993, s. 254–271, 315–325, 357–398
  • Augustinus, Aurelius. O boží obci II. Praha, Vyšehrad, 1950, s. 64–65, 71–72, 391–393, 400–406, 410–418, 420–424, 433–434, 435–437 (novější vydání: Praha, Karolinum, 2007, svazek II, s. 58, 62–63, 255–256, 261–264, 266–271, 273–275, 280–281, 282–283)
  • Machula, Tomáš. Tomáš a jeho sumy. České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, 2020, s. 117–127
  • Tocqueville, Alexis de. Demokracie v Americe. Praha: Academia, 2000, s. 9–18, 190–198, 587–599
  • Shapiro, Ian. Morální základy politiky. Praha: Karolinum, 2003, kap. 2 (Klasický utilitarismus) a část kap. 3 (Spojení práv a užitečnosti), s. 21–34, 49–59
  • Mill, John S. Utilitarismus. In: Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. I. Praha: Oikoymenh, 2016, s. 42–49
  • Helm, Paul, David Hume, in: Konzervativní myslitelé, ed. Roger Scruton. Brno: CDK, 1994, s. 9–26
  • Locke, John. Dvě pojednání o vládě. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965 (jiné vydání: Druhé pojednání o vládě, Praha, Svoboda, 1992), Část 2, kap. II–V, §§4–51 (s. 140–163), kap. VI, §§57–59, §§71–73 (s. 165–166, 172–173), kap. VII, §§87–91 (s. 179–182), ka
  • Akvinský, Tomáš. Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě. Ed. Karel Špruňk. Praha, Krystal, 2003, s. 21–23, 26–32, 58–60.
  • Bentham, Jeremy. Anarchical Fallacies, being an examination of the Declaration of Rights issued during the French Revolution, in: Jeremy Waldron (ed.), Nonsense Upon Stilts: Bentham, Burke and Marx on the Rights of Man, London: Methuen, 1987, s. 46–59
  • Machiavelli, Niccolo. Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. In: Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha, Argo, 2001, s. 158–73, 177–82, 204–5, 211–14, 235–37, 269–73, 280–81
  • Chotaš, Jiří. Práva a povinnosti suveréna u Hobbese. In: Belling, Vojtěch, Lukáš Kollert a kol. Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí n. Labem: Filozofická fakulta Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, 2017, 36–52
  • Adam Smith semper vivus. Edited by Josef Šíma. Praha: Liberální institut, 2003, 48 s. ISBN 8086389197. info
    doporučená literatura
  • Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by David Miller. Vyd. 2. Brno: Barrister & Principal, 2000, xiii, 581. ISBN 80-85947. info
  • Velké postavy politické filosofie. Edited by Jaromír Žegklitz, Translated by Roman Civín. Praha: Občanský institut, 1996, 223 s. ISBN 8090165958. info
Výukové metody
Základní výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Přednášky jsou doplněné semináři (4krát za semestr), v nichž probíhá podrobnější rozbor zadaných textů a studenti prezentují výsledky své samostatné aktivity. Podrobnější informace k seminářům viz kompletní sylabus kurzu dostupný ve Studijních materiálech v Informačním systému.
Metody hodnocení
Kurz je hodnocen průběžně; požadavky k jeho ukončení jsou následující:

(1) Absolvování dvou seminářů v průběhu semestru. Za semináře je možno získat 0–15 bodů (37,5 % výsledné známky). Podrobné informace k seminářům budou zveřejněny na začátku semestru.

(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (ve zkouškovém období, čili leden až únor), cca. 60 minut, hodnocený 0–25 body (62,5 % celkové známky). Test bude sestávat z pěti otevřených otázek (0–5 bodů) týkajících se všech probíraných témat. Testové otázky (otevřeného typu) tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek. Termíny zkouškových testů budou zveřejněny na začátku prosince.

Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Minimální zisk nutný k absolvování kurzu: 60 % bodů celkově.
Navazující předměty
Informace učitele
Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály
Podvodné plnění studijních povinností: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.

Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.