NJ_G210 Vnitřní struktura slovních forem v němčině

Pedagogická fakulta
podzim 2024
Rozsah
0/1/0. 6 hodin v kombinované formě. 2 kr. (plus 2 za k). Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Roland Anton Wagner, M.A., Ph.D. (přednášející)
Garance
Roland Anton Wagner, M.A., Ph.D.
Katedra německého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Helena Rytířová
Dodavatelské pracoviště: Katedra německého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
NJ_G210/Kombi01: Pá 11. 10. 14:00–15:50 učebna 64, Pá 8. 11. 14:00–15:50 učebna 64, Pá 6. 12. 14:00–15:50 učebna 64, R. Wagner
NJ_G210/01: každý sudý čtvrtek 11:00–12:50 učebna 2, R. Wagner
Předpoklady
Die Teilnahme am Kurs erfordert gute rezeptive Fertigkeiten im Deutschen (Hören und Lesen). Da Fachtexte gelesen werden müssen, sollten die Teilnehmer bereits Erfahrungen mit dem Lesen längerer Texte haben oder die Bereitschaft mitbringen, schwierige Texte mit dem Wörterbuch alleine durchzuarbeiten.
Účast na předmětu předpokládá dobré receptivní znalosti němčiny: diskuze na semináři proběhne obvykle v němčině, součástí semináře je povinná četba odborných německých textů (předchozí zkušenosti s četbou delších textů v cizím jazyce výhoda!).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Ziel des Kurses ist es, die Studierenden mit der Analyse von komplexen Wortformen in kleinere Bausteine sowohl aus theoretischer als auch aus praktischer Sicht vertraut zu machen.
An einfachen Beispielen üben wir die Grundprinzipien ein, anschließend versuchen wir mit Beispielen zurecht zu kommen, die eine Herausforderung für die Theorie der inneren Wortstruktur darstellen.
Výstupy z učení
Am Ende des Kurses sollten die Teilnehmer in der Lage sein,
- die Zusammensetzung von Wortformen aus kleineren Bausteinen zu erkennen,
- in eindeutigen Fällen selbständige Analysen durchzuführen,
- Schlussfolgerungen für das grammatische Verhalten der Wortform insgesamt zu ziehen,
- regelmässige Formen selbst zu bilden und voneinander abzuleiten,
- Schlussfolgerungen hinsichtlich der Nützlichkeit und der Grenzen einer Wortformanalyse zu ziehen.
Na konci semestru by měli být účastníci kurzu schopni: - rozpoznat, že jisté německé tvary jsou složené z menších částí,
- samostatně analyzovat tuto vnitřní strukturu, pokud je jednoznačně zřetelné,
- vyvodit z vnitřní struktury slovního tvaru závěr ohledně jeho gramatických vlastností,
- samostatně tvořit komplexní slovní tvary a vyvodit složitější tvary z jednodušších,
- posuzovat užitečnosti analýzy vnitřní struktury slovních tvarů vzhledem k osvojování cizího jazyka.
Osnova
  • 1. Základní prvky vnitřní struktury slovních forem (afixy, kmen, kořen).
  • 2. Hierarchické uspořádání strukturních prvků.
  • 3. Pojem „hlava“ a jeho aplikace na derivační afixy.
  • 4. Rozlišování derivačních a flexivních afixů; sporné případy.
  • 5. Analýza problémových případů (alternativní možnosti hierarchizace, prefixace a cirkumfixace, absence strukturního prvku/ nulový morf / implicitní derivace).
  • 6. Meze složkového modelu: modifikace kmene.
Literatura
    povinná literatura
  • Sternefeld, Wolfgang (2007): Syntax: Eine morphologisch motivierte generative Beschreibung des Deutschen. Band 1. Stauffenburg.
  • Eisenberg, Peter (2006): Grundriss der deutschen Grammatik. Band 1: Das Wort. 3. Aufl. Stuttgart: J.B. Metzler. ISBN: 3476021602
    doporučená literatura
  • HASPELMATH, Martin a Andrea D. SIMS. O čem je morfologie. Translated by Aleš Klégr - Kateřina Vašků. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015, 376 stran. ISBN 9788024625041. info
  • Höhle, T. N. (1982): Über Komposition und Derivation: zur Konstituentenstruktur von Wortbildungsprodukten im Deutschen. In: Zeitschrift für Sprachwissenschaft, 1, s. 76–112.
  • Olsen, S. (1986): Wortbildung im Deutschen: eine Einführung in die Theorie der Wortstruktur. Stuttgart: Kröner.
  • Toman, J. (1983): Wortsyntax. Eine Diskussion ausgewählter Probleme deutscher Wortbildung. Tübingen: Niemeyer.
  • MEIBAUER, Jörg, Ulrike DEMSKE, Jochen GEILFUSS-WOLFGANG, Jürgen PAFEL, Karl Heinz RAMERS, Monika ROTHWEILER a Markus STEINBACH. Einführung in die germanistische Linguistik. 3., überarbeitete und aktua. Stuttgart: Verlag J.B. Metzler, 2015, xi, 372. ISBN 9783476025661. info
Výukové metody
Die Arbeit im Seminar beruht auf der Lektüre von ausgewählten sprachwissenschaftlichen Texten (schriftliche Zusammenfassungen werden als Hausaufgabe aufgegeben), selbständiger Analyse von Textmaterial (teilweise in Form von Hausaufgaben) und dem mündlichen (Referate) und schriftliche (Hausaufgaben) Vergleich von Standardgrammatiken und Lehrbüchern für Deutsch als Fremdsprache.
Práci na semináři je založena na samostatným studiu vybrané jazykovědné literatury a diskuzi příslušných poznatků během seminárních setkání. Samostatná četba odborné literatury je předpokladem vypracování písemných úkolů (odevzdání těchto úkolů je předpokladem pro získání zápočtu) a seminární práce (v případě ukončení předmětu s kolokviem), resp. ústní prezentace.
Metody hodnocení
Der Kurs kann nach Wahl der Teilnehmer entweder mit einem „zápocet“ oder einem „kolokvium“ (vgl. Studienordnung, Art. 18 und 19) abgeschlossen werden. Für den „zápocet“ ist das Erledigen aller schriftlichen Hausaufgaben und regelmäßige Anwesenheit (nicht mehr als drei Absenzen) Pflicht. Studierende, die den Kurs mit einem „kolokvium“ abschließen möchten, müssen zusätzlich eine schriftliche Hausarbeit (Analyse komplexer Wortformen mit begründeter Auswahl unter alternativen Möglichkeiten) abgeben.
Podle Art. 18 a 19 studijního řádu je možné předmět ukončit buď zápočtem nebo kolokviem. Ukončení zápočtem předpokládá vypracování a odevzdání (v odevzdávárnách v IS) všech povinných úkolů. Správnost navržených řešení je kontrolována (případ. Jsou třeba opravy). V prezenčním studiu je dále povinná docházka (max. 3 absence). Pro ukončení kolokviem je třeba odevzdat písemnou seminární práci obsahující odůvodněnou analýzu komplexních slovních tvarů v němčině, včetně diskuze alternativních řešení.
Náhradní absolvování
Bei Auslandsaufenthalten (z.B. im Rahmen des ERASMUS-Programms) kann der Abschluss eines inhaltlich gleichwertigen Kurses an der Gastuniversität als Studienleistung voll anerkannt werden. Daneben ist die Anerkennung aufgrund der Abgabe aller verpflichtenden Aufgaben (Abgabeordner im IS) bzw. Die Abfassung einer Seminararbeit (nach Konsultation mit dem Dozenten) möglich.

Preferovaný způsob ukončení předmětu v~případě pobytu na zahraniční univerzitě (např. v~rámci programu ERASMUS) je uznání ekvivalentního předmětu ze studijního programu hostující univerzity. Další možnost je absolvovat předmět vypracováním všech povinných úkolů v~IS, resp. odevzdáním seminární práce (po konzultaci s~vyučujícím).

Vyučovací jazyk
Němčina
Informace učitele
Das Seminar ist als Vorbereitung oder auch als Vertiefung des Stoffes der Vorlesung "Morphologie des Deutschen" im Frühjahrsemester (NJ_G200) geeignet.
Um den Lernprozess und den Prozess der Reflexion des eigenen Lernerfolges bei Studierenden im kombinierten Studium zu unterstützen, finden entsprechende Diskussionen während der (im Stundenplan vorgesehenen) Kontaktstunden statt; demselben Ziel dienen die schriftlichen Anmerkungen zu den eingereichten Aufgaben. Darüber hinaus können die Studierenden den Dozenten jederzeit per E-Mail kontaktieren.
Podpora učení a sebereflexe u studujících v kombinované formě probíhá během pravidelných kontaktních hodin a prostřednictvím zpětné vazby na odevzdané písemné úkoly. Mimo dobu výuky mají studující možnost kontaktovat vyučujícího kdykoliv prostřednictvím e-mailu.
Studijní opora
https://is.muni.cz/auth/el/1441/podzim2024/NJ_G210/
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2022.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/podzim2024/NJ_G210