CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2020
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 8:00–9:40 D21
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky je třeba absolvovat e-learningový kurz, a to s minimálně 70% úspěšností v každém cvičení. Hodnocení se zakládá na celkové procentuální úspěšnosti ve všech cvičeních, tj. 100 % – 95 % = A 94 % – 89 % = B 88 % – 83 % = C 82 % – 77 % = D 76 % – 70 % = E < 70 % = F E-learningový kurz je nutno ukončit nejpozději do 30.6.2020.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/01: Út 14:00–15:40 C31, I. Janyšková
CJA005/02: St 14:00–15:40 C31, P. Kosek
CJA005/03: St 8:00–9:40 C31, O. Navrátilová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/01: St 12:30–14:05 T209, P. Kosek
CJA005/02: St 12:30–14:05 T218, O. Navrátilová
CJA005/03: St 9:10–10:45 T220, O. Navrátilová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 68 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/68, pouze zareg.: 0/68, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/68
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/01: Út 15:50–17:25 M22, P. Kosek
CJA005/02: St 7:30–9:05 M11, O. Navrátilová
CJA005/03: Čt 9:10–10:45 M11, O. Navrátilová
CJA005/04: Út 10:50–12:25 zrusena M12, I. Janyšková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 80 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/80, pouze zareg.: 0/80, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/80
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2016
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (cvičící)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/01: Út 17:30–19:05 M22, P. Kosek
CJA005/02: Út 9:10–10:45 zrusena M13, I. Janyšková
CJA005/03: Po 12:30–14:05 N01023, J. Villnow Komárková
CJA005/04: Po 7:30–9:05 M11, O. Navrátilová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Malčík (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Po 7:30–9:05 U35, O. Navrátilová
CJA005/B: Út 9:10–10:45 U35, I. Janyšková
CJA005/C: Út 15:50–17:25 U35, P. Malčík
CJA005/D: St 14:10–15:45 U35, P. Malčík
CJA005/E: Po 17:30–19:05 U25, J. Villnow Komárková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 125 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/125, pouze zareg.: 0/125, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/125
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 3 neomluvené absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2014
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Malčík (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Čt 10:50–12:25 U22, P. Kosek
CJA005/B: Út 7:30–9:05 U22, I. Janyšková
CJA005/C: Út 9:10–10:45 U4, I. Janyšková
CJA005/D: Po 12:30–14:05 U12, J. Villnow Komárková
CJA005/E: St 14:10–15:45 U35, O. Navrátilová
CJA005/F: Út 12:30–14:05 U25, P. Malčík
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 132 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/132, pouze zareg.: 0/132, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/132
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 3 neomluvené absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Informace k inovaci předmětu
Předmět byl inovován v rámci projektu „Filozofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky (FIFA) – reg.č. CZ.1.07/2.2.00/28.0228, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

logo image
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2013
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Petr Malčík (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 15:50–17:25 G02, J. Villnow Komárková
CJA005/B: Čt 15:50–17:25 G02, P. Kosek
CJA005/C: Čt 7:30–9:05 C42, O. Navrátilová
CJA005/D: St 17:30–19:05 zruseno D31, P. Malčík
CJA005/E: Út 9:10–10:45 C31, I. Janyšková
CJA005/F: Út 10:50–12:25 zruseno D31, I. Janyšková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 129 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/129, pouze zareg.: 0/129, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/129
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Informace k inovaci předmětu
Předmět byl inovován v rámci projektu „Filozofická fakulta jako pracoviště excelentního vzdělávání: Komplexní inovace studijních oborů a programů na FF MU s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky (FIFA) – reg.č. CZ.1.07/2.2.00/28.0228, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

logo image
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: St 12:30–14:05 C43, P. Kosek
CJA005/B: St 14:10–15:45 C43, P. Kosek
CJA005/C: Út 9:10–10:45 N01023, I. Janyšková
CJA005/D: Út 10:50–12:25 N01023, I. Janyšková
CJA005/E: Po 15:50–17:25 C43, J. Villnow Komárková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 150 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/150, pouze zareg.: 0/150, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/150
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Villnow Komárková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 9:10–10:45 C34, I. Janyšková
CJA005/B: Út 10:50–12:25 C41, I. Janyšková
CJA005/C: Pá 9:10–10:45 128A, P. Kosek
CJA005/D: Pá 10:50–12:25 128A, P. Kosek
CJA005/E: Út 15:50–17:25 M22, J. Villnow Komárková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 10:00–11:35 zruseno D51, I. Janyšková
CJA005/B: Út 16:40–18:15 B12, P. Kosek
CJA005/C: Út 8:20–9:55 zruseno D51, I. Janyšková
CJA005/D: Út 10:00–11:35 zruseno D21, P. Kosek
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2009
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 8:20–9:55 A31 stara, I. Janyšková
CJA005/B: Út 10:00–11:35 A31 stara, I. Janyšková
CJA005/C: St 8:20–9:55 A31 stara, P. Kosek
CJA005/D: St 10:00–11:35 zruseno D51, P. Kosek
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Metody hodnocení
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly, četba (odborné literatury), drilování. Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Pro získání zkoušky je nutná pravidelná a aktivní účast ve výuce.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2008
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Po 10:00–11:35 N01023, P. Kosek
CJA005/B: Po 11:40–13:15 N01023, P. Kosek
CJA005/C: Út 10:00–11:35 C42, I. Janyšková
CJA005/D: Út 11:40–13:15 C42, I. Janyšková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2007
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Po 16:40–18:15 B12, P. Kosek
CJA005/B: Po 18:20–19:55 B12, P. Kosek
CJA005/C: Út 8:20–9:55 C11, I. Janyšková
CJA005/D: Út 10:00–11:35 C11, I. Janyšková
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky (CJBB118).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2006
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 8:20–9:55 C126, E. Pallasová
CJA005/B: Út 10:00–11:35 zruseno D51, E. Pallasová
CJA005/C: Út 11:40–13:15 A31 stara, P. Kosek
CJA005/D: Čt 13:20–14:55 C126, P. Kosek
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 140 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/140, pouze zareg.: 0/140, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/140
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Út 8:20–9:55 5, E. Pallasová
CJA005/B: Út 10:00–11:35 5, E. Pallasová
CJA005/C: Čt 13:20–14:55 1, E. Pallasová
CJA005/D: Čt 15:00–16:35 1, E. Pallasová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 170 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/170, pouze zareg.: 0/170, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/170
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2004
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Doporučované ukončení: zk. Jiná možná ukončení: PZk.
Vyučující
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/A: Čt 16:40–18:15 1, P. Kosek
CJA005/B: Čt 16:40–18:15 5, E. Pallasová
CJA005/C: Čt 13:20–14:55 5, E. Pallasová
CJA005/D: Út 11:40–13:15 5, E. Pallasová
CJA005/E: Út 10:00–11:35 5, E. Pallasová
Předpoklady
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • V jarním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2003
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: PZk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
PhDr. Boris Skalka (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/01: Čt 16:40–17:25 22, Čt 17:30–18:15 22, E. Pallasová
CJA005/02: Čt 18:20–19:05 22, Čt 19:10–19:55 22, E. Pallasová
CJA005/03: Út 10:50–11:35 3, Út 11:40–12:25 3, E. Pallasová
CJA005/04: Út 9:10–9:55 4, Út 10:00–10:45 4, E. Pallasová
CJA005/05: Čt 15:00–15:45 7, Čt 15:50–16:35 7, E. Pallasová
Předpoklady
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Seminář se v zimním semestru zaměřuje převážně na výklad o praslovanštině jako společném východisku slovanských jazyků a elementárně posluchače seznamuje i s vývojovými tendencemi v jednotlivých slovanských jazycích. V letním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 112 stran. ISBN 8021013753. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • PALLASOVÁ, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995, 82 s., pří. ISBN 80-210-1184-X. info
Metody hodnocení
Pro absolvování kurzu se vyžaduje kromě pravidelné účasti a přípravy z hodiny na hodinu písemný test. Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2002
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: PZk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
PhDr. Boris Skalka (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJA005/3: Rozvrh nebyl do ISu vložen. B. Skalka
CJA005/5: Rozvrh nebyl do ISu vložen. B. Skalka
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Seminář se v zimním semestru zaměřuje převážně na výklad o praslovanštině jako společném východisku slovanských jazyků a elementárně posluchače seznamuje i s vývojovými tendencemi v jednotlivých slovanských jazycích. V letním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 112 stran. ISBN 8021013753. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • PALLASOVÁ, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995, 82 s., pří. ISBN 80-210-1184-X. info
Metody hodnocení
Pro absolvování kurzu se vyžaduje kromě pravidelné účasti a přípravy z hodiny na hodinu písemný test. Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II / seminář

Filozofická fakulta
jaro 2001
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: PZk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
PhDr. Boris Skalka (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky I (PLA_40).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seminář se v zimním semestru zaměřuje převážně na výklad o praslovanštině jako společném východisku slovanských jazyků a elementárně posluchače seznamuje i s vývojovými tendencemi v jednotlivých slovanských jazycích. V letním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Osnova
  • Seminář se v zimním semestru zaměřuje převážně na výklad o praslovanštině jako společném východisku slovanských jazyků a elementárně posluchače seznamuje i s vývojovými tendencemi v jednotlivých slovanských jazycích. V letním semestru je součástí seminární látky především procvičování staroslověnské gramatiky na základě rozboru staroslověnských textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 112 stran. ISBN 8021013753. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • PALLASOVÁ, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995, 82 s., pří. ISBN 80-210-1184-X. info
Metody hodnocení
Pro získání kolokvia se vyžaduje kromě pravidelné účasti a přípravy z hodiny na hodinu písemný test. Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví). Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (PLA 54).
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II / seminář

Filozofická fakulta
jaro 2000
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: PZk.
Vyučující
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc. (přednášející)
PhDr. Boris Skalka (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Eva Pallasová, CSc.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I / sem.
CJA003 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty I Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (PLA_54).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Seminář seznamuje posluchače se staroslověnskou gramatikou na základě rozboru staroslověnských textů. Součástí seminární látky je též výklad o praslovanštině a o vývoji jednotlivých slovanských jazyků. Látka se procvičuje na ukázkách textů.
Literatura
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny. 4. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996, 112 stran. ISBN 8021013753. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
Metody hodnocení
Předmětem zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (PLA 54).
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2025

Předmět se v období jaro 2025 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět již není vypisován.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2024

Předmět se v období jaro 2024 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět již není vypisován.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2023

Předmět se v období jaro 2023 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2022

Předmět se v období jaro 2022 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověnštiny a slavistiky pro bohemisty II

Filozofická fakulta
jaro 2021

Předmět se v období jaro 2021 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Ilona Janyšková, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D.
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jaroslava Vybíralová
Dodavatelské pracoviště: Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Předpoklady
CJA003 Úvod do stsl. a slav. I
Doporučuje se souběžná přednáška Úvod do slavistiky II (CJBB122).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 65 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/65, pouze zareg.: 0/65, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/65
Jiné omezení: Předmět je určen pouze pro studenty oborů, kteří zahájili studium dříve než na podzim 2019.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Výklad v tomto předmětu přímo navazuje na látku probranou v předmětu CJA003. Hlavním cílem výuky je poznání morfologické stavby staroslověnštiny, a to především na základě procvičování a na základě rozboru staroslověnských textů. Na konci předmětu bude student schopen číst, interpretovat a transliterovat staroslověnské texty. K tomu si osvojí morfologickou stavbu staroslověnštiny a porozumí historickým okolnostem vzniku a rozšíření prvního spisovného slovanského jazyka. Na základě absolvování předmětu bude student schopen použít získané informace k vysvětlení základních rozdílů (vývojových a typologických) mezi jednotlivými slovanskými jazyky.
Osnova
  • 1.Typy jmenných deklinací, kmenový princip deklinace substantiv. 2.Deklinace adjektiv (formy a distribuce jmenných a složených tvarů). 3.Tvoření a ohýbání komparativu. 4.Deklinace zájmen. 5.Deklinace číslovek. 6.Konjugace – klasifikace slovanského slovesa podle kmenotvorné přípony, atematická slovesa. 7.Prézens. 8.Imperativ. 9.Jednoduché minulé časy – aorist. 10.Jednoduché minulé časy – imperfektum. 11.Infinitiv a supinum. 12.Participia. 13.Složené slovesné formy.
Literatura
  • Večerka, Radoslav. Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Olomouc-Praha: Euroslavica, 2006, 273 s. ISBN 80-85494-71-X)
  • Pallasová, Eva. Texty ke studiu jazyka staroslověnského. 1. vyd. Brno : Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004.
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnské texty. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1996, 195 s. ISBN 80-210-0818-0. info
  • VEČERKA, Radoslav. Základy slovanské filologie a staroslověnštiny [Večerka, 2002]. 5. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 112 s. ISBN 80-201-2961-7. info
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnština. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 231 s. info
  • PETR, Jan. Základy slavistiky. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 143 s. info
  • KURZ, Josef. Učebnice jazyka staroslověnského. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969, 233 s., 4. info
  • LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština. Vyd. 1. V Brně: Univerzita J.E. Purkyně, 1987, 196 s. URL info
  • HORÁLEK, Karel. Úvod do studia slovanských jazyků. 2., dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962, 535 s. URL info
Výukové metody
Používané výukové metody jsou: přednášky, diskuse v hodině, domácí úkoly (transliterace a jazykové rozbory konkrétních cyrilských textů), četba (konkrétní odborné literatury), drilování (staroslověnské morfologie). V seminářích jsou průběžně ověřovány schopnosti, znalosti a dovednosti, které studenti získávají během vlastní přípravy. Součástí kurzu je elektronická opora výuky v podobě e-learningového kurzu.
Metody hodnocení
Pro získání zkoušky 1. je nutná pravidelná a aktivní účast v seminářích, tzn. maximálně 2 absence (během semestru jsou průběžně písemně a ústně ověřovány studentovy znalosti); 2. je nutné absolvování e-learningového kurzu (bez splnění této podmínky se student nesmí přihlásit ke zkoušce) 3. je nutný úspěch při závěrečné zkoušce. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. A/ Písemná část se skládá z transliterace cyrilského úryvku, určení gramatických kategorií slov v něm obsažených, vytvoření náležitých pádových forem vybraných staroslověnských flektivních slovních druhů a rekonstrukce hláskového vývoje konkrétních staroslověnských slov. Pro úspěšné vykonání testu je nutno získat nejméně 70 % bodů. B/ Úspěch v písemné části podmiňuje část ústní. Předmětem ústní zkoušky je rozbor staroslověnského textu a elementární znalosti z historickosrovnávací slovanské jazykovědy (s důrazem na vývoj praslovanského hláskosloví) - pro úspěšné zvládnutí ústní části je nutno správně zodpovědět přibližně 70 % otázek.
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Podmínkou připuštění ke zkoušce je ukončení semináře.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

CJA005 Úvod do staroslověn. a slavistiky II

Filozofická fakulta
jaro 1999

Předmět se v období jaro 1999 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: PZk.
Vyučující
Pallasová
Skalka
Garance
Ústav českého jazyka – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.