IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2020
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
- Garance
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Čt 10:00–11:40 G21
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny && ! IJ2A031 Storia della lingua I
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: solo per studenti iscritti alla magistrale prima del 2019 e per studenti Erasmus - Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován naposledy.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2019
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
- Garance
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- St 10:00–11:40 G22
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati. - Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
- Literatura
- povinná literatura
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
- PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
- doporučená literatura
- MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
- BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
- Výukové metody
- Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
- Metody hodnocení
- Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2018
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
- Garance
- Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- St 9:10–10:45 G22
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati. - Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
- Literatura
- povinná literatura
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
- PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
- doporučená literatura
- MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
- BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
- Výukové metody
- Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
- Metody hodnocení
- Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2017
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
- Garance
- Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- St 10:50–12:25 G25
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati. - Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
- Literatura
- povinná literatura
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
- PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
- doporučená literatura
- MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
- BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
- Výukové metody
- Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
- Metody hodnocení
- Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2016
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- Alessandro Bitonti, Ph.D. (přednášející)
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející) - Garance
- Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- St 9:10–10:45 G21
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
Kurz je zaměřen na popis: - - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn (inclusa la legge Tobler-Mussafia)
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem.
- Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.
- Literatura
- povinná literatura
- MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- MARAZZINI, Claudio. Breve storia della lingua italiana. Bologna: Il Mulino, 2004, 267 stran. ISBN 9788815094384. info
- doporučená literatura
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- neurčeno
- Supplementary material will be provided during the course
- Výukové metody
- Lezione frontale e attività laboratoriale: spiegazione e illustrazione, da parte del docente, delle nozioni di base della disciplina e applicazione su materiale linguistico appropriato.
- Metody hodnocení
- Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini)
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2015
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- Alessandro Bitonti, Ph.D. (přednášející)
- Garance
- Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Út 14:10–15:45 G12
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem.
- Literatura
- Výukové metody
- Lezione frontale e attività laboratoriale: spiegazione e illustrazione, da parte del docente, delle nozioni di base della disciplina e applicazione su materiale linguistico appropriato.
- Metody hodnocení
- Colloquio orale e discussione sui materiali di approfondimento. Per gli studenti non frequentanti il programma d'esame deve essere concordato con il docente.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2014
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Po 14:10–15:45 C41
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
- - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
- Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Výukové metody
- Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
- Metody hodnocení
- Zkouška má dvě části: první část je ústní a spočívá v komplexním (hláskovém, morfologickém, syntaktickém i sémantickém) rozboru jednoho z probíraných textů, druhá část (v případě úspěšného složení první části) je písemná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2013
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Po 14:10–15:45 C32
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Učitelství italského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS) (2)
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
- - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
- Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Výukové metody
- Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
- Metody hodnocení
- Zkouška má dvě části: první část je ústní a spočívá v komplexním (hláskovém, morfologickém, syntaktickém i sémantickém) rozboru jednoho z probíraných textů, druhá část (v případě úspěšného složení první části) je písemná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2012
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Po 14:10–15:45 N01023
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
- - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
- Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Výukové metody
- Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
- Metody hodnocení
- Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2011
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Po 14:10–15:45 C31
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
- - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
- Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Výukové metody
- Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
- Metody hodnocení
- Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2010
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Po 13:20–14:55 C31
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
- Cíle předmětu
- Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce - Osnova
- Kurz je zaměřen na popis:
- - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
- - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
- - periodizace vývoje italštiny
- - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
- - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
- - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
- Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Výukové metody
- Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
- Metody hodnocení
- Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2009
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 8:20–9:55 C31
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roztříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednotnou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve ve druhé půli 20. století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. Na konci kursu by posluchač měl mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny, jakož i o obecných kulturních souvislostech, které tento vývoj spoluovlivňovaly.
- Osnova
- Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století; periodizace vývoje italštiny; fonetické, morfologické, syntaktické a sémantické změny; dřívější stádia vývoje v porovnání se současným stavem; hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině. Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů. Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj italštiny
Filozofická fakultajaro 2008
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 8:20–9:55 C32
- Předpoklady
- ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století; seminář je věnován studiu originálních textů z tohoto období.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2007
- Rozsah
- 1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 8:20–9:55 C31
- Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2006
- Rozsah
- 1/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 8:20–9:55 C31
- Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2005
- Rozsah
- 1/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 8:20–9:55 29
- Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2003
- Rozsah
- 1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Rozvrh
- Pá 9:10–9:55 27, Pá 10:00–10:45 27
- Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2002
- Rozsah
- 1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Součástí zkoušky je zkouška z Úvodu do lidové latiny. Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2001
- Rozsah
- 1/1/0. 2 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- Ostrá, R., Přehled vývoje románských jazyků II., Praha, 1990; Rohlfs, G., Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti, Torino, 1966-9; Tekavčić, P., Grammatica storica italiana, Zagreb, 1962-5; Migliorini, B., Storia della lingua italian
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Poznámka k ukončení předmětu: Zápočet z Úvodu do lidové latiny je předpokladem pro připuštění ke zkoušce z Vývoje jazyka II.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Vžýuka probíhá ve středu od 9.20 do 11.00 v posluchárně č. 28.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2000
- Rozsah
- 1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- Ostrá, R., Přehled vývoje románských jazyků II., Praha, 1990; Rohlfs, G., Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti, Torino, 1966-9; Tekavčić, P., Grammatica storica italiana, Zagreb, 1962-5; Migliorini, B., Storia della lingua italian
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
IJIIA107 Vývoj jazyka II
Filozofická fakultajaro 2004
Předmět se v období jaro 2004 nevypisuje.
- Rozsah
- 1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
- Vyučující
- PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
- Garance
- Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková - Předpoklady
- IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny. - Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
- Mateřské obory/plány
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-FI)
- Italský jazyk a literatura (program FF, M-HS)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Italský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
- Osnova
- Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
- Literatura
- OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
- ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
- TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
- MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
- TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
- GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
- Metody hodnocení
- Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
- Vyučovací jazyk
- Italština
- Navazující předměty
- Další komentáře
- Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
- Statistika zápisu (nejnovější)