IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2020
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
Garance
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:40 G21
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny && ! IJ2A031 Storia della lingua I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: solo per studenti iscritti alla magistrale prima del 2019 e per studenti Erasmus
Mateřské obory/plány
Vyučovací jazyk
Italština
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován naposledy.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
Garance
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 10:00–11:40 G22
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.


    L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati.
  • Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
Literatura
    povinná literatura
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
  • PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
    doporučená literatura
  • MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
  • BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
Výukové metody
Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
Metody hodnocení
Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
Vyučovací jazyk
Italština
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
Garance
Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 9:10–10:45 G22
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.


    L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati.
  • Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
Literatura
    povinná literatura
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
  • PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
    doporučená literatura
  • MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
  • BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
Výukové metody
Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
Metody hodnocení
Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
Vyučovací jazyk
Italština
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
Garance
Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 10:50–12:25 G25
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.


    L’esame di Storia della lingua italiana si svolge alla fine del semestre primaverile e comprende il programma della seconda metà del corso autunnale e il programma del corso primaverile. Elementi fondamentali della prima metà del corso autunnale non possono però essere trascurati.
  • Si dovranno conoscere sia gli aspetti più propriamente linguistici (evoluzione fonetica dal latino al volgare, metaplasmi, ridefinizione dei paradigmi verbali, residui di forme grammaticali latine come participio futuro e frequentativo, superstrato substrato adstrato, legge Tobler-Mussafia, legge Gröber) sia gli aspetti storico-culturali (dai grandi eventi storici che hanno avuto influenza sulla storia della lingua, ai documenti delle origini del volgare, alla questione della lingua nei diversi secoli). Sono richieste conoscenze elementari di grammatica latina.
Literatura
    povinná literatura
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • Claudio Marazzini, La lingua italiana. Storia, testi, strumenti, Bologna, il Mulino, 2010
  • PATOTA, Giuseppe. Nuovi lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Edited by Gianluca Lauta. Nuova ed. Bologna: Mulino, 2007, 242 s. ISBN 9788815119469. info
    doporučená literatura
  • MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • PATOTA, Giuseppe. Lineamenti di grammatica storica dell'italiano. Bologna: Il Mulino, 2002, 209 s. ISBN 8815086382. info
  • BECCARIA, Gian Luigi, Concetto DEL POPOLO a Claudio MARAZZINI. L'italiano letterario : profilo storico. Torino: Utet Libreria, 1989, viii, 218. ISBN 8877501278. info
Výukové metody
Lezioni frontali (storia della lingua italiana con lettura critica di testi sia letterari sia pratici; introduzione alla disciplina con focalizzazione su problemi e metodi).
Metody hodnocení
Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini, e Patota per la parte più propriamente linguistica)
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2016
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Alessandro Bitonti, Ph.D. (přednášející)
doc. Paolo Divizia, Dottore di Ricerca (přednášející)
Garance
Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 9:10–10:45 G21
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Studiare sugli appunti NON è sufficiente per superare l'esame.


    Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn (inclusa la legge Tobler-Mussafia)
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem.
Literatura
    povinná literatura
  • MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • MARAZZINI, Claudio. Breve storia della lingua italiana. Bologna: Il Mulino, 2004, 267 stran. ISBN 9788815094384. info
    doporučená literatura
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
    neurčeno
  • Supplementary material will be provided during the course
Výukové metody
Lezione frontale e attività laboratoriale: spiegazione e illustrazione, da parte del docente, delle nozioni di base della disciplina e applicazione su materiale linguistico appropriato.
Metody hodnocení
Esame orale e discussione sui materiali di approfondimento. (Studiare su un buon manuale come Migliorini o Marazzini)
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Alessandro Bitonti, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Kateřina Garajová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 14:10–15:45 G12
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem.
Literatura
    doporučená literatura
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
    neurčeno
  • MARAZZINI, Claudio. La lingua italiana : profilo storico. 3a ed. Bologna: Mulino, 2002, 553 s. ISBN 9788815086754. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • Supplementary material will be provided during the course
Výukové metody
Lezione frontale e attività laboratoriale: spiegazione e illustrazione, da parte del docente, delle nozioni di base della disciplina e applicazione su materiale linguistico appropriato.
Metody hodnocení
Colloquio orale e discussione sui materiali di approfondimento. Per gli studenti non frequentanti il programma d'esame deve essere concordato con il docente.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2014
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:10–15:45 C41
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
  • - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
  • Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Výukové metody
Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: první část je ústní a spočívá v komplexním (hláskovém, morfologickém, syntaktickém i sémantickém) rozboru jednoho z probíraných textů, druhá část (v případě úspěšného složení první části) je písemná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2013
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:10–15:45 C32
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
- znát obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
  • - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
  • Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Výukové metody
Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: první část je ústní a spočívá v komplexním (hláskovém, morfologickém, syntaktickém i sémantickém) rozboru jednoho z probíraných textů, druhá část (v případě úspěšného složení první části) je písemná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:10–15:45 N01023
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
  • - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
  • Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Výukové metody
Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 14:10–15:45 C31
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
  • - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
  • Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Výukové metody
Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2010
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 13:20–14:55 C31
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101 - Úvod do lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 10 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci kursu by posluchač měl:
- mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny
-znát o obecné kulturní a historické souvislosti, které tento vývoj spoluovlivňovaly
- být schopen aplikovat tyto poznatky na analýzu a popis konkrétních textů
- být schopen využít tyto poznatky při popisu souvislostí v současném jazyce
Osnova
  • Kurz je zaměřen na popis:
  • - vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše
  • - vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století
  • - periodizace vývoje italštiny
  • - fonetických, morfologických, syntaktických a sémantických změn
  • - dřívějších stádií vývoje v porovnání se současným stavem
  • - hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině.
  • Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století se zaměřením především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Výukové metody
Přednáška, během níž jsou popsány a vysvětleny hlavní problémy vývoje italštiny (viz výše). V semináři jsou pak tyto jevy ilustrovány na konkrétních textech.
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2009
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 C31
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roztříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednotnou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve ve druhé půli 20. století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. Na konci kursu by posluchač měl mít komplexní představu o hláskovém, morfologickém, syntaktickém i lexikálním vývoji italštiny, jakož i o obecných kulturních souvislostech, které tento vývoj spoluovlivňovaly.
Osnova
  • Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století; periodizace vývoje italštiny; fonetické, morfologické, syntaktické a sémantické změny; dřívější stádia vývoje v porovnání se současným stavem; hlavní úsilí o stanovení spisovné normy v italštině. Seminář je věnován studiu originálních textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů. Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj italštiny

Filozofická fakulta
jaro 2008
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 C32
Předpoklady
ROMIIA101 Úvod do lidové latiny
Zkouška z ROMIIA101.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je zaměřen na studium vývoje jazykové situace na Apeninském poloostrově od rozpadu západořímské říše, vzniku italštiny v 9.-10. století n.l. až po 16. století; seminář je věnován studiu originálních textů z tohoto období.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška je písemná, včetně rozboru jednoho ze studovaných textů.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2007
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 C31
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2006
Rozsah
1/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Petr Dytrt, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 C31
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2005
Rozsah
1/1/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 8:20–9:55 29
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2003
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Rozvrh
Pá 9:10–9:55 27, Pá 10:00–10:45 27
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2002
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Součástí zkoušky je zkouška z Úvodu do lidové latiny. Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2001
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • Ostrá, R., Přehled vývoje románských jazyků II., Praha, 1990; Rohlfs, G., Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti, Torino, 1966-9; Tekavčić, P., Grammatica storica italiana, Zagreb, 1962-5; Migliorini, B., Storia della lingua italian
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Zápočet z Úvodu do lidové latiny je předpokladem pro připuštění ke zkoušce z Vývoje jazyka II.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Vžýuka probíhá ve středu od 9.20 do 11.00 v posluchárně č. 28.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2000
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Ladislava Miličková, CSc.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • Ostrá, R., Přehled vývoje románských jazyků II., Praha, 1990; Rohlfs, G., Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti, Torino, 1966-9; Tekavčić, P., Grammatica storica italiana, Zagreb, 1962-5; Migliorini, B., Storia della lingua italian
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.

IJIIA107 Vývoj jazyka II

Filozofická fakulta
jaro 2004

Předmět se v období jaro 2004 nevypisuje.

Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Jan Pavlík (přednášející)
Garance
Mgr. Karolina Křížová, Ph.D.
Ústav románských jazyků a literatur – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Dagmar Holoubková
Předpoklady
IJIIA101 Vývoj jazyka I
Úspěšné složení zápočtu z Vývoje jazyka I a Lidové latiny.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz navazuje na Vývoj jazyka I a je zaměřen na studium vývoje jazykové situace v Itálii od začátku 13. století; seminář je věnován studiu originálních textů od 13. do 16. století.
Osnova
  • Vývoj lidové latiny na území dnešní Itálie směřuje k dialektové roz-tříštěnosti, která se specifickým politickým vývojem ve středověku a v moderní době dále upevňuje. Soustavně je nicméně sledován vývoj spisovné italštiny, tzn. v podstatě florentské varianty toskánského dialektu, zatímco k ostatním dialektům je přihlíženo jen příležitostně. Tento spisovný jazyk se konstituoval ve 14.století v dílech velkých klasiků (Dante, Petrarca, Boccaccio), která měla rozhodující vliv na vývoj italštiny až do nejmodernější doby díky archaickému pojetí spisovné normy, která se v Itálii prosadila na celá staletí. Takto pojatý spisovný jazyk nemohl vést ke skutečnému jazykovému sjednocení, protože byl do značné míry umělý. Rozpor mezi jednot-nou spisovnou normou a dialektovou rozrůzněností mluveného úzu, která se uplatňuje ve všech jazykových funkcích kromě literární a která začala ustupovat teprve v druhé půli 20.století, představuje vývojové specifikum italštiny ve srovnání s jinými románskými jazyky. V semináři bude studium textů od nejstarších památek až po 16.století zaměřeno především na ilustraci hlavních tendencí typických pro jednotlivé fáze vývoje italského jazyka a jeho dialektů (viz přednáška). Důraz bude samozřejmě kladen nejen na správnou věcnou interpretaci textu, ale ve stejné míře také na pochopení diachronního pohledu na jazykové jevy a zákonitosti jazykového vývoje. V rámci seminářů vypracovávají posluchači krátké referáty na zadaná dílčí témata.
Literatura
  • OSTRÁ, Růžena. Přehled vývoje románských jazyků II - Italština. Rumunština. Praha, 1990, 154 s. info
  • ROHLFS, Gerhard. Grammatica storica della lingua italiana e dei suoi dialetti. Torino, 1969. info
  • TEKAVČIC, Pavao. Grammatica storica della lingua italiana. Zagreb, 1965. info
  • MIGLIORINI, Bruno. Storia della lingua italiana. Firenze, 1960. info
  • TAGLIAVINI, Carlo. Le origini delle lingue neolatine. Bologna, 1969. info
  • GRANDGENT, Charles H. From Latin to Italian. Cambridge, 1927. info
Metody hodnocení
Zkouška - ústní. Účast ve výuce není povinná.
Vyučovací jazyk
Italština
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět lze zapsat až po úspěšném složení zápočtu z IJIIA101.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.