BK_05 Praktický kurz rumunštiny

Filozofická fakulta
jaro 2013
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Dan Mircea Duţă, Ph.D. (cvičící), Mgr. Milan Strmiska (zástupce)
Garance
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Milan Strmiska
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 12 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/12, pouze zareg.: 0/12, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/12
Jiné omezení: Přednost mají studenti Ústavu slavistiky a především Semináře jihoslovanských filologií a balkanistiky.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolventi tohoto intenzivního kurzu by měli být schopní konverzovat v rumunštině na základní úrovni (A1) a zvládat reagovat v jednoduchých každodenních komunikačních situacích. Osvojí si také základní gramatická pravidla a slovní zásobu rumunštiny.
Osnova
  • Výslovnost; sloveso mít, sloveso být; určitý a neurčitý člen; mluvnické rody; základní předložky; hláskové změny; slovesné třídy; ukazovací zájmena; příslovce; tázací zájmena jaký, jaká, jaké; rod přídavných jmen; přivlastňovací zájmena; rozkazovací způsob; čtvrtý pád podstatných jmen, osobních zájmen a neurčitých zájmen; rozdíly v pádové vazbě mezi češtinou a rumunštinou; pátý pád; zvratná slovesa s třetím a čtvrtým pádem; osobní zájmeno o (ji) za rozkazovacím způsobem a za příslovcem nu (ne); člen ve slovesně jmenném přísudku a po předložce cu (s); slovosled; množné číslo podstatných jmen, přídavných jmen a přivlastňovacích zájmen; člen v množném čísle; zájmeno který, která, které (care) v množném čísle; základní číslovky; neurčité číslovky; číslo přísudkového slovesa; člen v množném čísle; zájmeno ce (co) v množném čísle;číslovky před nepočitatelnými podstatnými jmény; názvy jazyků; množné číslo ukazovacích zájmen; přídavná jména s jednotným tvarem v množném čísle; neurčitá číslovka několik (câtva, câţiva, câteva); minulý čas složený; příčestí sloves 2. a 3. třídy;spojování tvarů osobních a zvratných zájmen s minulým časem složeným;podstatné jméno slovesné; čtvrtý pád podstatných jmen s neurčitým členem; neurčitá zájmena unul, altul (jeden / nějaký, jedna / nějaká, jedno / nějaké, jiný, jiná, jíné ); předložky s druhým pádem; druhý pád podstatných jmen s určitým členem; neurčité zájmeno tot (všechen / všechno / celý / celé ); náhrada druhého pádu osobních zájmen; třetí pád podstatných jmen s určitým členem a osobních zájmen; skloňování podstatných jmen spolu s přídavnými jmény a přivlastňovacími zájmeny; skloňování vlastních jmen osobních; spojování třetího pádu osobních a zvratných zájmen s minulým časem a se zájmenem o (ji); nahrazování přivlastňovacích zájmen; pořádek slov a skloňování; užívání členu; budoucí čas; předložka de u přívlastku; stupňování a srovnávání; přízvučné tvary osobních a zvratných zájmen; náhrada podstatného jména příslovcem; číslovky řadové; číslovky příslovečné; zdvořilostní zájmena; přivlastňovací člen; zájmena čí (al / ai / a / ale cui); spojovací způsob (konjunktiv); sloveso muset (a trebui); skloňování pomocí neurčitého členu; spojování osobních a zvratných jmen s konjunktivem; číslovky podílné; opakování předmětu v třetím a ve čtrvtém pádě; přízvučné tvary osobních a zvratných zájmen v třetím pádě; skloňování zájmen tento, tamten, stejný (acesta, acela, acelaşi); užívání členů u časových určení; hovorové tvary budoucího času; neurčitý podmět; předložka de (od, z) před číselným určením.
  • Konverzační situace a slovní zásoba: Co to je?; Co máš?; Kde to je?; Kdo jste?; Pozdravy; Mluvíte rumunsky?; Jak mluvíte?; Co si přejete / Co si dáte?; Čím jste?; Kde pracujete?; Čím se zabýváte?; barvy; Jak se máte?; Kam jdete / jedete?; Na dovolené; U telefonu; Jsou doma?; Směrování: Jak se dostanu na nádraží?; Seznámení: Těší mě, že Vás poznávám; Telefonní číslo; Jak dlouho?; Moje rodina; Byt, bydlení; Cizí jazyky; Dny v týdnu; Kolik stojí?; Kolik je hodin?; Měsíce v roce; Kde bydlíte?; Cesta do Rumunska; Na nádraží a ve vlaku; V restauraci / jídelním voze; Hraniční kontrola; Rumunské výrobky; Příjezd, odjezd, příchod, odchod; V hotelu; Na ministerstvu; Na úřadě; Na obědě; Na poště; V kině a v divadle; Počasí; U moře, na horách; U lékaře; V obchodě; Dopis; O Rumunsku; Počítač, internet.
Literatura
  • FELIX, Jiří. Rumunština pro samouky. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 327 s. URL info
  • DOBRITOIU-ALEXANDRU, Teodora. Česko-rumunský slovník. Bucuresti: Universal Dalsi, 2001, xvii, 299. ISBN 973-8157-31-5. info
  • IONESCU, Anca-Irina. Dicţionar român-slovac şi slovac-român. Dalsi: Editura Universal Dalsi, 1999, 659 s. ISBN 973-9409-51-2. info
  • STACA, Jiří. Rumunsko-český slovník : Dicţionar romîn-ceh. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1961, 1032 s. info
  • Rumunština : konverzace : [se slovníkem a gramatikou. 1. vyd. V Brně: Lingea, 2010, 320 s. ISBN 9788087062913. info
  • Dictionar român-ceh [Leda, 2002] (Souběž.) : Rumunsko-český slovník [Leda, 2002]. info
  • Dicţionar de buzunar român-ceh ceh-român : Rumunsko-český a česko-rumunský kapesní slovník. info
  • POLOGEA, Mona. Româna pentru străini. Bucuresti: Institutul Cultural Roman, 2006.
Výukové metody
Rumunština: seminář, 2 vyučovací hodiny praktického jazykového výcviku týdně, doplňkové konzultace se studenty.
Metody hodnocení
Podmínky k zápočtu jsou: aktivní účast na semináři (15 % hodnocení), zpracování všech domácích úkolů (25 %), úspěšně napsaný zápočtový test (60 %).
Informace učitele
BLOKOVÁ VÝUKA bude probíhat v termínech 11. 3., 15. 4. a 29. 4. 2013 (vždy pondělí) od 14.10 do 19.00 hodin v Polonistické knihovně Ústavu slavistiky (budova M, 1. podlaží, místnost 004).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
Výuka probíhá blokově.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2013/BK_05