PJA208 Polská literatura pozitivismu a moderny

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
1/2/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 14:10–15:45 B2.41
Předpoklady
PJA106 Přehled polské literatury || PJA125 Staropolská lit. a kultura || RJA116 Úvod do studia literární vědy
Mít ukončený alespoň 1 ze 3 zde uvedených kurzů. Schopnost číst polské texty a pracovat s nimi.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz podává přehledovou formou výklad o dějinách polské literatury v obdobích realismu (v polské tradici – pozitivismu) a moderny (Młoda Polska). Přednášky vycházejí z dobové politické a společenské situace a kladou důraz na klíčové události polských literárních dějin v daném období, přičemž se soustředí na nejvýznamnější autory a jejich díla. Akcentuje se provázanost s některými fenomény a specifickými jevy v předchozích i následujících vývojových etapách polské literatury. Součástí kurzu jsou i pravidelné semináře, ve kterých se komentují a analyzují konkrétní literární texty. Posluchači také sami zpracovávají seminární práci na zadané téma.
Osnova
  • 1. Hlavní úkoly a cíle polského pozitivismu: Obecná charakteristika období. Periodizace polské literatury období pozitivismu a charakteristika dílčích vývojových fází. Hlavní ideové proudy v polské společnosti v letech 1864-1890. Rozvoj polské publicistiky a tiskové orgány pozitivistické generace. Klíčové body polského pozitivistického programu.
  • 2. Vůdčí literární žánry v polské literatuře let 1864–1890: drobné prozaické žánry (pozitivistická novela a povídka, obrázek, studie, skica), tendenční román, realistický román, naturalistický román, historický román. Charakteristická témata pozitivistické novelistiky (včetně konkrétních příkladů). Místo poezie v období pozitivismu, obecné rysy a hlavní představitelé (A. Asnyk a M. Konopnicka), polský parnasismus.
  • 3. Prozaické, dramatické a publicistické dílo pozitivisty Aleksandra Świętochowského. Prozaické dílo Elizy Orzeszkowé: povídky a novely, tendenční romány (např. Pan Graba, Maria), realistické romány (zejména Meir Ezofowicz, Dziurdziowie, Cham). Stručný rozbor románové epopeje Nad Niemnem Elizy Orzeszkowé (čas a prostor, hlavní postavy, tematika, kompozice, žánrová charakteristika, paralely).
  • 4. Prozaik Bolesław Prus: publicistika (kroniky), novelistika a romány (Placówka, Emancypantki, Dzieci). Stručný rozbor Prusova panoramatického společenského románu Lalka (čas a prostor, hlavní postavy, tematika, kompozice, žánr, ohlasy kritiky). Geneze Sienkiewiczovy prózy (od publicistiky, přes novelistiku, až po historické romány a romány ze současnosti (Bez dogmatu, Rodzina Polanieckich, Wiry).
  • 5. Srovnání přístupu Bolesława Pruse a Henryka Sienkiewicze k žánru historický román (Faraon × Trylogia, Krzyżacy, Quo vadis), obsahová a formální stránka románů. Projevy naturalismu v polské próze: A. Dygasiński, A. Sygietyński, W. Gruszecki, St. Witkiewicz. Dramatická tvorba období – historická národní dramata (J. Szujski), tvorba komediální (M. Bałucki). Měšťanské, společenské a tzv. populární komedie. Osobnost a dramatické dílo G. Zapolské.
  • 6. Młoda Polska: charakteristika období 1890–1914/1918, nové směry a proudy v Evropě a jejich uplatnění v polské literatuře (dekadence, symbolismus, impresionismus, symbolismus, expresionismus, secese), vývoj evropského dramatu, filozofické podloží období. Návaznost polské moderny (neoromantismus) na domácí romantismus, zejména Norwida a Słowackého. Mladopolská kulturní centra. Významné mladopolské literární časopisy (Życie a Chimera) jako „okna do Evropy“. Umělecká bohéma a kabarety. Dobová literární kritika: programy, manifesty a kritická díla. Pojmy Młoda Polska – neoromantyzm – modernizm. Stanisław Brzozowski jako nejvýraznější osobnost literární kritiky.
  • 7. Mladopolská poezie Kazimierze Przerwy-Tetmajera (dekadence, erotika, Tatry), Jana Kasprowicze (lidovost, venkovské prostředí, obrat k moderně – impresionistické a symbolistické vlivy, tatranská příroda, impresionistické rysy, náboženské motivy, návrat k lidové tematice, primitivismus), Leopolda Staffa (milostná lyrika, františkanismus, klasicizující tendence), mystik a vizionář Tadeusz Miciński (experimentátor, vlivy a projevy mystiky, gnosticismu, orientalismu, satanismu, luciferismu, surrealismu), Bolesława Leśmiana (novátorství, folklór, paradoxy, metafyzika, secesní vlivy, básnický jazyk).
  • 8. Obecná charakteristika mladopolské prózy: próza historická, fantastická (J. Żuławski, A. Lange), společenská (W. Orkan, M. Rodziewiczówna, J. Weyssenhoff), o konspiraci a revoluci (A. Strug), psychologická (I. Dąbrowski, M. Komornicka). Vývoj mladopolské prózy – signály zejména formálních změn textu a pozic vypravěče. Přelomový význam próz W. Berenta a K. Irzykowského. Experimentální prózy R. Jaworského a T. Micińského (tzv. powieść worek).
  • 9. Nejpopulárnější mladopolský prozaik Stefan Żeromski (odklon od pozitivismu v povídkové tvorbě, obsahová a formální charakteristika jeho děl). Nositel Nobelovy ceny Władysław Reymont: publicistické počátky, naturalistické prvky v novelistice, obsah a forma nejznámějších prozaických děl, spiritualismus a satanismus. Obsahová a formální stránka románů Wacława Berenta a jejich přínos pro rozvoj polské prózy.
  • 10. Obecná charakteristika mladopolského dramatu: hry společenské, psychologické (J. A. Kisielewski), historické (K. H. Rostworowski), poetické (L. Rydel). Naturalismus v mladopolském dramatu: Gabriela Zapolska a její měšťanské komedie mravů. Dramatická tvorba všestranného umělce Stanisława Wyspiańského (východiska jeho koncepce divadla, wagnerovská jednota umění a tematické rozdělení tvorby, stručný rozbor Wyspiańského dramatu Wesele). Charakteristika komorních dramat Tadeusze Rittnera a jeho antiutopických románů.
Literatura
    povinná literatura
  • MARKIEWICZ, Henryk. Pozytywizm. Wyd. 6. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2002, 609 s. ISBN 8301138491. info
  • TOMKOWSKI, Jan. Młoda Polska. Wyd. 1. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2001, 245 s. ISBN 8301135700. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru. Vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). první. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 490 s. spisy FF č. 349. ISBN 80-210-393-6. info
    doporučená literatura
  • BORKOWSKA, Grażyna. Pozytywiści i inni. Wyd. 2. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1999, 214 s. ISBN 8301120975. info
  • HUTNIKIEWICZ, Artur. Młoda Polska. Wyd. 8. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2002, 482 s. ISBN 8301138505. info
  • MARKIEWICZ, Henryk. Literatura pozytywizmu. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1986. info
  • Podraza-Kwiatkowska, Maria. Literatura Młodej Polski. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1997.
  • Literatura okresu Młodej Polski. Edited by Kazimierz Wyka - Artur Hutnikiewicz - Mirosława Puchalska. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1963. info
  • Literatura okresu Młodej Polski. Edited by Kazimierz Wyka - Artur Hutnikiewicz - Mirosława Puchalska. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1967. info
  • Literatura okresu Młodej Polski. Edited by Kazimierz Wyka - Artur Hutnikiewicz - Mirosława Puchalska. Kraków: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1973. info
  • Programy i dyskusje literackie okresu Młodej Polski. Edited by Maria Podraza-Kwiatkowska. Kraków: Zakład Narodowy imienia Ossolińskich, 1973. info
  • PODRAZA-KWIATKOWSKA, Maria. Somnambulicy - dekadenci - herosi : studia i eseje o literaturze Młodej Polski. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 1985. ISBN 8308012817. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík, Roman MADECKI, Anna GAWARECKA, Krystyna KARDYNI-PELIKÁNOVÁ, Lenka VÍTOVÁ, Vanda PINDUROVÁ, Jarmil PELIKÁN, Karla ONDRÁŠKOVÁ, Boguslaw BAKULA, Dobrochna DABERT, Grzegorz GAZDA, Andrzej ZAWADA a Irena HRABĚTOVÁ. Slovník polských spisovatelů. Ludvík Štěpán - autor koncepce slovníku a editor, autor předmluvy a úvodní eseje. první. Praha: Libri, 2000, 555 s. Slovníky spisovatelů 107. ISBN 80-7277-005-5. info
Výukové metody
Přednášky, domácí příprava, analýza literárních textů a 1 stručný referát s prezentací v rámci semináře - délka cca 10 minut.
Metody hodnocení
Typ ukončení: písemná a ústní zkouška zaměřená na ověření základních znalostí polské literatury a kultury let 1864–1918 (přehled o periodizaci období, základní rysy jednotlivých epoch, významní autoři a klíčová literární díla, vzájemné paralely, shody a rozdíly, vývoj literárních druhů a žánrů, domácí a evropský kulturní kontext).
Podmínky ukončení: plnění seminárních povinností (četba zadaných textů, 1 prezentace), odevzdání seminární práce vědeckého charakteru v rozsahu 8-10 stran na Vámi zvolené téma do 30.6., odpovídající docházka (povoleny jsou max. 2 neomluvené absence.). Při nesplnění uvedených podmínek nebude student připuštěn k ukončení předmětu.
Informace učitele
Povinná četba
pozitivismus: Adam Asnyk: Wybór poezji (povinně jen cykly W Tatrach, Nad głębiami); Eliza Orzeszkowa: Nad Niemnem; Bolesław Prus: Faraon + Lalka; Henryk Sienkiewicz: Ogniem i mieczem + Quo vadis
Młoda Polska: Wacław Berent: Próchno; Bolesław Leśmian: Wiersze/Poezje wybrane; Władysław Reymont: Chłopi (povinně jen tom I/Jesień); Kazimierz Przerwa-Tetmajer: Wybór poezji; Stanisław Wyspiański: Wesele; Stefan Żeromski: Ludzie bezdomni
Tituly jsou dostupné i na Internetu: Wirtualna Biblioteka Literatury Polskiej (http://literat.ug.edu.pl) nebo Cyfrowa Biblioteka Narodowa (http://www.polona.pl).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019, jaro 2020.