AEA_23 Latén střední Evropy

Filozofická fakulta
podzim 2005
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Rozvrh
Po 8:20–9:55 C43
Předpoklady
Požadavky ke kolokviu: znalost zadané odborné literatury, přehledné vědomosti získané v přednáškách.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška seznamuje studenty s problematikou laténského období na území střední Evropy v širších kulturně genetických spojitostech. Těžiště přednášek bude spočívat v metodologických aspektech studia českého, bavorského, moravského, rakouského, slovenského a maďarského území od pozdního halštatu do doby kolem zlomu letopočtu. Vstupní část výuky je věnována stykům západohalštatského knížecího prostředí se Sředomořím (řecké a etruské importy), procesu utváření keltského etnika a vzniku starolaténského výtvarného stylu. Následují výklady o příčinách a průběhu expanze Keltů, o plochých pohřebištích a jejich významu pro poznání stratifikace keltské společnosti. Pozornost bude věnována současnému stavu výzkumu sídlištních útvarů, novému pohledu na význam a roli oppid pro středoevropskou keltskou civilizaci, zhodnocení úrovně ekonomiky a obchodu. Přednáška zahrnuje také přehled keltských náboženských představ a poukazuje na jejich odraz ve výtvarném umění.
Osnova
  • 1. Prostorové a časové vymezení, základní terminologie a entity středoevropských Keltů. Přehled hlavních periodizačních systémů laténu. Problematika relativní a absolutní chronologie. 2. Charakteristika pozdně halštatského "knížecího" prostředí (horní Podunají, východní Francie), jeho kontakty se Středomořím (řecké a etruské importy). 3. Časně laténské velmožské pohřby a fortifikace (Hochdorf, Hradiště u Písku, Dürrnberg, Závist u Prahy, Černov). Vznik starolaténského výzdobného stylu. 4. Přehled názorů na přítomnost historických Keltů na území Čech. Příčiny a hlavní směry expanze. Předduchcovský horizont, horizont Duchcov-Münsingen. Plochá keltská pohřebiště, jejich chronologie a obecné znaky. 5. Charakteristika plochých pohřebišť v Čechách, v Bavorsku, na Moravě a v Rakousku (shody, rozdíly, specifika). 6. Charakteristika plochých pohřebišť v Karpatské kotlině (Slovensko, Maďarsko, Sedmihradsko (shody, rozdíly, specifika). Antropologie středoevropských Keltů. Stratifikace laténské společnosti na základě analýzy pohřebišť. 7. Keltské sídlištní útvary, jejich hierarchie a klasifikace. Typy sídlištních objektů, poznatky k celkové sídlištní zástavbě. Vztah osad a plochých pohřebišť. 8. Úvod k problematice oppid, diskuse k definici oppida. Předpoklady a příčiny jejich vzniku. Typy a varianty oppidální fortifikace. Přehled problematických "oppid". 9. Současný stav výzkumu oppid v Bavorsku a v českých zemích. Oppida v Karpatské oblasti (Bratislava, Dákové na JZ Slovensku). Pozdně laténská výšinná opevněná sídliště. 10. Příklady výšinných opevněných sídlišť ze středního Podunají (Freinberg, Gründberg, Wien-Leopoldsberg, Braunsberg, Děvín) a z východního Slovenska (Zemplín). 11. Problematika čtyřúhelných ohrazených areálů , jejich prostorový a významový vztah k oppidům (Bavorsko, Čechy, Morava). Problémy poznatelnosti pohřebního ritu v pozdně laténském období 12. Přehled keltských náboženských představ. Údaje z písemných pramenů; archeologické projevy keltské víry: kultovní místa, votívní depoty, pohřební ritus, plastika. 13. Ekonomická charakteristika středoevropského laténu. Význam zemědělství. Příklady výrobních aglomerací, rozvoj specializovaných řemesel. Vývoj keltského mincovnictví, úroveň dálkového a vnitřního obchodu. 14. Púchovská kultura. Její rozšíření, vývoj, etnicita, typy sídlišť a hlavní lokality. Problematika "latenizace" nekeltských skupin na sledovaném území. 15. Zhodnocení technického a civilizačního pokroku keltské společnosti. Názory na příčiny zániku středoevropských Keltů. Doklady přežívání keltských skupin (civitas Boiorum) v době římské.
Metody hodnocení
P 2, S 1, zkouška
Informace učitele
Studijní literatura: ----------- Benadik, B. 1980: Doba laténska, SlA XXVIII/1, 191-193. Bonis, E. B. 1969: Die spätkeltische Siedlung Gellerthegy-Tabán in Budapest, Budapest. Bujna, J.1982: Spiegelung der Sozialstructur auf latenezeitlichen Gräberfeldern in Karpatenbecken, PA 73/2, 312-431. Břeň,J.-Bouzek,J.-Jansová,L. 1978: Keltové v Čechách, in: Pravěké dějiny Čech, Praha, 587-675. Čižmář, M. 1975: Relativní chronologie keltských pohřebišť na Moravě, PA 66, 417-437. Čižmář, M. 1993: Keltská okupace Moravy (doba laténská), in: Pravěké dějiny Moravy, 380-423. Filip, J. 1963 (1995): Keltská civilizace a její dědictví, Praha. Gebhard, R. 1993: Ergebnisse der Ausgrabungen in Manching, in: Das keltische Jahrtausend, 113-119. Jansová,L. 1983: O počátcích laténské fortifikace, Studie AÚ ČSAV Brno XI/1. Kimmig, W. 1983: Die Heuneburg an der oberen Donau, Stuttgart. Krämer, W. 1993: Das Oppidum von Manching. Erforschungsgeschichte, in: Das keltische Jahrtausend, 107 -111. Meduna, J. 1971: Die keltischen Oppida Mährens, AR 23, 304-311. Meduna, J. 1980: Die latenezeitlichen Siedlungen in Mähren, Praha. Motyková, K.- Drda, P.- Rybová, A. 1988: Stavební podoba akropole na hradišti Závist v pozdní době halštatské a časné době laténské, AR XL/5, 524-562. Motyková, K. - Drda, P. - Rybová, A. 1990: Oppidum Závist. Prostor brány A v předsunutém šíjovém opevnění, PA 81/2, 308-433. Neugebauer, J.-W. 1992: Die Kelten im osten Österreichs, St. Pölten-Wien. Petres, E. F. 1990: The problem of the Celtic survival in Pannonia, Alba Regia 24, 7-15. Pieta, K. 1982: Die Púchov-Kultur, Nitra. Salač V. 1996: O hospodářství, oppidech a Marobudovi, AR 48/1, 60-97. Urban, O.H. 1994: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau, 1. Der Freinberg, Linz. Waldhauser, J. et al. 1987: Keltische Gräberfelder in Böhmen, Ber.RGK 68, 25-179.
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, podzim 2001, podzim 2003, podzim 2007, jaro 2010, jaro 2012, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2017, podzim 2019, podzim 2021.