HIB0371 Historiografie a politika v první polovině 20. století (střední Evropa)

Filozofická fakulta
podzim 2009
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Jiří Němec, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 18:20–19:55 zrusena A22 stara
Předpoklady
Znalost německého jazyka (přinejmenším pro čtení).
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Historiografie se vyvíjí a vyvíjela v úzké souvislosti s politickým vývojem a byla tak také v úzkém vztahu s totalitárními politickými režimy 20. století. Co bylo předmětem a cílem tohoto dějepisectví? Jaké metody používala a v jakých institucích se organizovala? Hlavní cíle semináře: seznámit s problematikou vztahu politiky a moderního dějepisectví, především ve střední Evropě; analyzovat vznik a dějin vědeckých institucí; sledovat vztah mezi politickými ideologiemi a dějepisectvím. Historiografie ve 20. století rozšířila svůj záběr z oblasti politických dějin o hospodářské a kulturní dějiny. Odvrat od positivismu a historismu se projevil ve Francii i v Německu, kde však ve 30. letech byla trendem německého dějepisectví tzv. Volksgeschichte, historiografický směr, který interdisciplinárně spojoval metody lingvistické, sociologické, etnografické a tradičně historické. Předmětem ale nebyl pojem „společnosti“, nýbrž pojem „národa/lidu“ („Volk“). Volksgeschichte byla také proto totalitním režimem nacionálního socialismu podporována a využívána k podpoře a legitimizaci politické moci. Obdobné podpoře se těšilo bádání zaměřené na evropský východ (tzv. Ostforschung), legitimizující nacistickou politiku za východními hranicemi Německa. Existuje pro podobný vývoj inovačního přístupu a politické podpory srovnání s dalšími středoevropskými zeměmi?
Osnova
  • Vztah historické vědy a politiky v moderních dějinách (úvodní pojmy a úvahy); Souputníci 19. století: historismus a nacionalismus?; Vzestup historických spolků; Hledání nového paradigmatu aneb dějepisectví na ústupu od historismu; Historikové a politické režimy – Výmarské Německo, Rakousko, Polsko, Maďarsko, Československo; Historikové a politické režimy – Nacionálněsocialistické Německo; Tzv. Ostforschung a jeho instituce; Sociální vědy a válka; 1945- zlom nebo kontinuita; Historikové ve službě poválečných komunistických režimů.
Literatura
  • A. Wiedemann: Nadace Reinharda Heydricha v Praze. Praha 2004.
  • P. Schöttler (Hrsg.): Geschichtsschreibung als Legitimationswissenschaft 1918-1945. Frankfurt am Main 1997.
  • Handbuch der völkischen Wissenschaften. Hrsg. von I. Haar, M. Fahlbusch, München 2008.
  • Deutsche Ostforschung und polnische Westforschung. Ed. J.M. Piskorski, J. Hackmann, R. Jaworski. Osnabrück, Poznaň 2002.
  • W. Oberkrome: Volksgeschichte. Metodische Inovation und völkische Ideologisierung in Deutschen Geschichtswissenschaft 1918-1945. Göttingen 1993.
  • . Haar: Historiker im Nationalsozialismus. Deutsche Geschichtswissenschaft und der „Volkstumskampf“ im Osten. Göttingen 2000.
  • ALBRECHT, Stefan, Jiří MALÍŘ a Raplh MELVILLE. Die "sudetendeutsche Geschichtsschreibung" 1918-1960. Zur Vorgeschichte und Gründung der Historischen Kommission der Sudetenländer. 1. vyd. München: Oldenbourg Verlag, 2008, 301 s. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum, 114. ISBN 978-3-486-58374-8. info
  • Geschichtsschreibung zu den böhmischen Ländern im 20. Jahrhundert : Wissenschaftstraditionen - Institutionen - Diskurse : Vorträge der Tagungen des Collegium Carolinum in Bad Wiessee vom 21. bis 23. November 2003 und vom 12. bis 14. November 2004. Edited by Christiane Brenner. München: R. Oldenbourg Verlag, 2006, vi, 485. ISBN 3486579908. info
  • IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století :od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Translated by Pavel Kolář. Praha: Lidové noviny, 2002, 177 s. ISBN 80-7106-504-8. info
  • MÍŠKOVÁ, Alena. Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945 : (vedení univerzity a obměna profesorského sboru). Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, 279 s. ISBN 802460129X. info
  • HAHNOVÁ, Eva a Hans Henning HAHN. Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání. Praha: Votobia, 2002, 234 s. ISBN 8072201174. info
  • MÍŠKOVÁ, Alena a Vojtěch ŠUSTEK. Josef Pfitzner a protektorátní Praha v letech 1939-1945. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2000, 654 s. ISBN 808619714X. info
  • MÍŠKOVÁ, Alena a Vojtěch ŠUSTEK. Josef Pfitzner a protektorátní Praha v letech 1939-1945. Svazek 1. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2000, 654 s. ISBN 80-86197-10-7. info
  • Die böhmischen Länder in der deutschen Geschichtsschreibung seit dem Jahre 1848. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Albis International, 1996, 207 s. ISBN 809017616X. info
  • Die böhmischen Länder in der deutschen Geschichtsschreibung seit dem Jahre 1848. T. 1. 1996. info
  • MÍŠKOVÁ, Alena a Michael NEUMÜLLER. Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (Německá akademie věd v Praze) : materiály k dějinám a inventář archivního fondu : 1891-1945 : Die Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen (Deutsch. Praha: Archiv Akademie věd ČR, 1994, 444 s. info
  • BECK, Reinhart. Die geschichtsschreibung in der Sowjetzone : ideologische Grundlagen und politische Zielsetzungen. Bonn: Bundesminnisterium für Gesamtdeutsche Fragen, 1965, 100 s. info
Výukové metody
Čtení a interpretace originálních textů, diskuse.
Metody hodnocení
diskuse v hodině, seminární práce, kolokvium
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2009, podzim 2010.