DPS001 Psychologie pro učitele

Filozofická fakulta
podzim 2010
Rozsah
blokově. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Zdeněk Stránský (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Klusáková
Rozvrh
Pá 13:20–16:35 K22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Psychologie pro učitele: Předmět nabízí studentům připravujícím se k učitelskému povolání na základních a středních školách základní teoretické a praktické informace, poznatky a metody nejen pro efektivní vyučování a řešení různých výchovných situací, ale klade si za cíl přispět šířeji k porozumění žákům i sobě samému, ke zvládání komunikace ve škole i v osobním životě, k podpoře zdravého vývoje žáků i učitelů. Mezi nejdůležitější psychologické disciplíny, které bezprostředně pomáhají učiteli řešit složité výchovné situace, patří: obecná psychologie, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, pedagogická psychologie, sociální psychologie, duševní hygiena a psychopatologie.
Na základě úspěšného absolvování kurzu Psychologie pro učitele I bude student schopen:
- definovat základní pojmy psychologie
- objasnit základní znaky a funkce psychických jevů
- popsat a vysvětlit základní druhy psychických jevů (psychické procesy, stavy a vlastnosti)
- využít znalosti z psychologických metod k zlepšení poznávání sebe i druhých lidí (zejména žáků a studentů)
- objasnit, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování
-uvést příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka
- porovnat osobnost v jednotlivých vývojových fázích života (se zaměřením na období mladšího školního věku, pubescence, adolescence a období dospělosti)
- porovnat různé metody učení a vyhodnotit jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady
- využít poznatky o tvořivosti pro záměrné rozvíjení tvořivého myšlení žáků ve vyučování
- analyzovat příčiny školního neprospěchu žáků a navrhnout pedagogická opatření pro jejich odstranění
Osnova
  • Psychologie pro učitele I
  • Tematické okruhy:
  • 1. Místo psychologie v obecném systému věd, psychologie jako věda o člověku, psychologické vědní disciplíny – jejich klasifikace a předmět. Psychologie a její místo v životě člověka, užití psychologie zejména ve výchovné praxi. Psychologická příprava učitelů.
  • 2. Základní metody v psychologii – pozorování a sebepozorování, experiment, rozhovor, dotazníky, anamnéza, analýza produktů činnosti, psychologické testy, sociometrie. Poznávání žáka učitelem. Úskalí ohrožující přesnost či objektivitu posuzování a hodnocení žáka učitelem.
  • 3. Základní pojmy psychologie – psychika, vědomí, nevědomí, prožívání, chování, psychické obsahy, psychické procesy, psychické stavy, psychické vlastnosti a další. Základní znaky a funkce psychických jevů. Třídění a charakteristika jednotlivých psychických jevů a možnosti jejich utváření a rozvoje učitelem.
  • 4. Osobnost (pojem a struktura).
  • 5. Pojem a podstata psychického vývoje; fylogeneze a ontogeneze psychiky; zákonitosti duševního vývoje; činitelé duševního vývoje (biologické, činitelé vnějšího prostředí, výchova, vlastní aktivita člověka – sebevýchova, sebevzdělávání).
  • 6. Charakteristika jednotlivých vývojových období člověka – prenatální, novorozenecké, kojenecké období, období batolete, předškolní věk, mladší školní věk (*), období puberty (*), období adolescence (*), období dospělosti (mladší, střední a starší) (*), období stáří. (Pozn.: zaměření především na období označené *)
  • 7. Učení – pojem (učení v širším a v užším pojetí), fáze procesu učení, křivka učení, klasifikace druhů učení – učení podmiňováním, senzomotorické učení, verbální učení, pojmové učení, řešení problémů. Činitelé ovlivňující průběh a výsledky učení (činitelé související s učícím se jedincem, se situací, v níž učení probíhá, s učivem, s osobností učitele). Metody učení (dílčí, celková, kombinovaná; PQRST, sugestopedie aj.). Doporučení pro žáky a studenty, jak se učit. Předpoklady úspěšného studia. Studijní neúspěchy a jejich řešení. Učební (studijní) styly – vymezení, typologie, diagnostika a ovlivňování studijního stylu. Autoregulace učení. Zákony učení: zákon motivace, zákon zpětné informace (důsledku), zákon opakování (cviku nebo frekvence), zákon transferu.
  • 8. Tvořivost (kreativita) a její rozvíjení ve vyučování. Pojem tvořivosti, faktory tvořivosti, vývoj tvořivosti, etapy tvořivého procesu, úrovně tvořivosti, činitelé a podmínky záměrného rozvíjení tvořivého myšlení žáků, postavení tvořivého žáka v třídním kolektivu. Nadané děti – poznávání a rozvíjení jejich osobnosti.
  • 9. Neprospěch učebních výkonů žáků – neprospívání v užším a v širším smyslu slova, příčiny neprospívání (podmíněné osobností žáka, osobností učitele, školou, rodinou žáka), psychologická charakteristika neprospívajících žáků – typicky a netypicky neprospívající žák, psychologické aspekty při odstraňování neprospěchu žáků.
  • Literatura /základní/:
  • Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování. Praha, UK – vyd. Karolinum ve spol. s nakl. a vyd. H+H 1993.
  • Čáp, J., Mareš, J.: Psychologie pro učitele. Praha, Portál 2001.
  • Ďurič, L., Štefanovič, J. a kol.: Psychológia pre učitelóv. Bratislava, SPN 1973, 1977.
  • Ďurič, L., Kačáni, V. a kol.: Učitelská psychológia. Bratislava, SPN 1992.
  • Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. Praha, Portál 1997, 2003.
  • Kačáni, V. a kol.: Základy učitelskej psychologie. Vybrané problémy. Bratislava, SPN 1999.
  • Řezáč, J.: Sociální psychologie. Brno, Paido 1998.
  • Vágnerová, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha, UK – nakl. Karolinum 1998.
  • Vágnerová, M.: Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha, UK – nakl. Karolinum 2005.
  • Zelinková, O.: Poruchy učení. Specifické vývojové poruchy čtení, psaní a dalších školních dovedností. Praha, Portál 2003.
  • Pozn.: Na konzultacích bude doplňována příp. další nejnovější základní a rozšiřující literatura.
Literatura
  • Psychologie výchovy a vyučování. Edited by Jan Čáp. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1993, 413 s. ISBN 80-7066-534-3. info
  • ČÁP, Jan a Jiří [pedagog] MAREŠ. Psychologie pro učitele [Čáp, 2001]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 80-7178-463-X. info
  • ĎURIČ, Ladislav a Jozef ŠTEFANOVIČ. Psychológia pre učitel'ov. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1977, 592 s. info
  • FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. Translated by Karel Balcar. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 383 s. ISBN 80-7178-626-8. info
  • ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie [Řezáč, 1998]. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 268 s. ISBN 80-85931-48-6. info
  • VÁGNEROVÁ, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 430 s. ISBN 8024610744. info
  • Pedagogická encyklopedie. Edited by Tomáš Janík - Milada Rabušicová - Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 9788073675462. info
Výukové metody
konzultace (16 hodin za semestr)
Metody hodnocení
zápočet (písemný test - obvykle 24 otázek hodnocených 24 body, k úspěšnému zvládnutí je potřeba dosáhnout alespoň 17 bodů - tj. 70 %)
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.phil.muni.cz/wupv/home/studium/obory/vzdelavani/doplnujici-pedagogicke-studium-dps/
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.