FF:PV1B35 Kaspar Schlick - Course Information
PV1B35 Kaspar Schlick: Chancellor, politician and forger at the end of the Middle Ages
Faculty of ArtsAutumn 2014
- Extent and Intensity
- 2/0/0. 3 credit(s). Type of Completion: z (credit).
- Teacher(s)
- Mgr. Petr Elbel, Ph.D. (lecturer)
- Guaranteed by
- Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Department of Auxiliary Historical Sciences and Archive Studies – Faculty of Arts
Contact Person: Martina Maradová
Supplier department: Department of Auxiliary Historical Sciences and Archive Studies – Faculty of Arts - Timetable
- Thu 12:30–14:05 L31
- Prerequisites (in Czech)
- pokročilá znalost němčiny a alespoň základní znalost latiny – náplní seminářů bude vedle referátů četba německých a částečně též latinských pramenů.
- Course Enrolment Limitations
- The course is also offered to the students of the fields other than those the course is directly associated with.
- fields of study / plans the course is directly associated with
- Archival Studies (programme FF, B-HI)
- Archival Studies (programme FF, N-HI)
- History (programme FF, B-GE)
- History (programme FF, B-GK)
- History (programme FF, B-HI) (2)
- History (programme FF, B-HS)
- History (programme FF, N-HI) (2)
- History (programme FF, N-HS)
- Auxiliary Historical Sciences (programme FF, B-HI)
- Auxiliary Historical Sciences (programme FF, N-HI)
- Upper Secondary School Teacher Training in History (programme FF, N-GK)
- Upper Secondary School Teacher Training in History (programme FF, N-SS) (2)
- Course objectives (in Czech)
- Cílem předmětu je představit Kašpara Šlika (*ca. 1400 – †1449), pozoruhodnou osobnost českých i evropských dějin 15. století, a na jeho curriculu vitae ukázat několik důležitých aspektů pozdně středověké politiky, diplomacie a kultury.
1) Šlik byl především celý život profesionálním „úředníkem“ císařské kanceláře, kde se po delším působení jako písař, notář, sekretář a protonotář vypracoval až ve vicekancléře a nejvyššího kancléře a – coby první laik v této hodnosti – sloužil postupně třem panovníkům: Zikmundovi, Albrechtovi II. a Friedrichovi III. Na jeho kariéře lze tedy ilustrovat strukturu a organizaci císařské kanceláře v této době, možnosti proniknutí do kanceláře a následného kariérního postupu v jejím rámci. Působení Šlika v hodnosti kancléře pak otevírá otázku o míře vlivu pozdně středověkých panovníků na vlastní listinnou produkci a naopak o podílu kancléře na vzniku politicky významných listin a spoluutváření královské vlády.
2) Vedle kanceláře je Šlikova kariéra bytostně spojena také s diplomacií. Ve službách uvedených panovníků podnikal diplomatické mise ke kurii, do italských republik a signorií, na burgundský dvůr či k velmistrovi řádu německých rytířů. Šlikova diplomatická činnost evokuje řadu problémů a otázek, spojených s pozdně středověkou diplomacií a „zahraniční politikou“: jak středověká diplomacie technicky fungovala? Jaká byla role diplomatů při utváření zahraniční politiky středověkých vládců? Jakou roli sehrávaly osobní vazby diplomatů včetně multiplicitních služebních poměrů k více dvorům?
3) Šlikova pozoruhodná kariéra je dále příběhem povýšence par excelence, jenž se z měšťana vypracoval mezi vyšší šlechtu. To evokuje obecné otázky po možnostech, technikách a strategiích sociálního vzestupu v 15. století. Konkrétními otázkami pak je, jakou roli v Šlikově vzestupu sehrály pravé i falšované erbovní a nobilitační listiny? Jaké místo připadlo fikci o urozeném italském původu Šlikovy matky? Jak důležité a účinné bylo budování sítě kontaktů v urozené společnosti – na císařském dvoře i mimo něj?
4) Tato skupina otázek již neoddělitelně souvisí Šlikovým falzátorstvím, k němuž musíme přistupovat nejen s pomocí metod pomocných věd historických, ale i obecné historiografie, sociálních a kulturních dějin. Jak vůbec můžeme Šlikova falza odhalit? Kdy, jak a proč tato falza vznikla? Do jaké míry jsou podobná jiným falzátorským podnikům 15. století a v čem se naopak odlišují? Jak se k nim stavěla dosavadní historická věda? Všechna témata budou ilustrována ukázkami pramenů, zvláštní pozornost bude věnována četbě a interpretaci falz. Seminář ze své podstaty poukáže na nutnost interdisciplinarity a široké mezioborové diskuze v pomocných vědách historických a historickém bádání. Proto je otevřen posluchačům jak pomocných věd historických a archivnictví, tak historie. - Literature
- Martin KINTZINGER, Westbindungen im spätmittelalterlichen Europa. Auswärtige Politik zwischen dem Reich, Frankreich, Burgund und England in der Regierungszeit Kaiser Sigmunds, Stuttgart 2000 (Mittelalter-Forschungen 2).
- Paul-Joachim HEINIG, War Kaspar Schlick ein Fälscher?, in: Fälschungen im Mittelalter. Internationaler Kongreß der Monumenta Germaniae Historica. München, 16. – 19. September 1986. Teil 3: Diplomatische Fälschungen (I), Hannover 1988 (MGH Schriften 33/3)
- Erich FORSTREITER, Die Deutsche Reichskanzlei und deren Nebenkanzleien unter Kaiser Sigmund von Luxemburg (Das Kanzleipersonal und dessen Organisation). Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschen Reichskanzlei im späteren Mittelalter, Diss. Wien [1924].
- Alfred PENNRICH, Die Urkundenfälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick nebst Beiträgen zu seinem Leben, Gotha 1901.
- Max DVOŘÁK, Die Fälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 22, 1901, s. 51–107.
- Jörg K. HOENSCH, Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368–1437, München 1996.
- Otto HUFNAGEL, Kaspar Schlicks letztes Hervortreten in der Politik nebst einem kritischen Beitrag zu dem Fälschungsproblem, Diss. Leipzig 1910.
- Arthur ZECHEL, Studien über Kaspar Schlick. Anfänge/Erstes Kanzleramt/Fälschungsfrage. Ein Beitrag zur Geschichte und Diplomatik des 15. Jahrhunderts, Prag 1939 (Quellen und Forschungen aus dem Gebiete der Geschichte 15).
- Otto HUFNAGEL, Caspar Schlick als Kanzler Friedrichs III., Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung – Ergänzungsband 8, 1911, s. 253–460.
- Günther HÖDL, Albrecht II. Königtum, Reichsregierung und Reichsreform 1438–1439, Wien – Köln – Graz 1978 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J. F. Böhmer, Regesta Imperii 3).
- Paul-Joachim HEINIG, Kaiser Friedrich III. (1440–1493). Hof, Regierung und Politik. I–III, Köln – Weimar – Wien 1997 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J.F. Böhmer, Regesta Imperii 17).
- Paul-Joachim HEINIG, Zur Kanzleipraxis unter Kaiser Friedrich III., Archiv für Diplomatik 31, 1985, s. 383–442.
- Petr ELBEL – Andreas ZAJIC, Die zwei Körper des Kanzlers. Die „reale“ und die „virtuelle“ Karriere Kaspar Schlicks unter König und Kaiser Sigismund – Epilegomena zu einem alten Forschungsthema I–III, in: Mediaevalia Historica Bohemica 15/2, 2012, s. 47–1
- Assessment methods (in Czech)
- Podmínky k získání zápočtu: - příprava a prezentace referátu - aktivní účast na semináři, podíl na četbě pramenů a diskusi o nich
- Language of instruction
- Czech
- Further comments (probably available only in Czech)
- Study Materials
The course is taught annually.
Information on course enrolment limitations: Nutná základní znalost němčiny a latiny.
- Enrolment Statistics (recent)
- Permalink: https://is.muni.cz/course/phil/autumn2014/PV1B35