AEA_60 Paleolit střední Evropy - seminář

Filozofická fakulta
podzim 2017
Rozsah
0/2/0. 2 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Šibíčková
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 15:50–17:25 T207
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Seminář k přednášce poskytující základní informace k historie poznání našeho paleolitu období do r. 1914, základním pojmům ze spolupracujících přírodovědných oborů, dělení, charakteristice a použití surovin štípané industrie, typologii štípané industrie a zejména chronologické, anthropologické a archeologické stránce problematiky starého paleolitu až mezolitu.
Osnova
  • 1. Historie poznání našeho paleolitu období do r. 1914: Hlavní pracoviště a osobnosti po II. svět. válce. 2. Základní pojmy ze spolupracujících přírodovědných oborů: geologie- členění kvartéru, glaciální cyklus, typy uloženin 3. Archeologické materiály. Dělení, charakteristika a použití surovin štípané industrie Technologie: pojem artefaktu, základní pojmy (způsob, technika, metoda), druhy retuší, její funkce. Dynamická klasifikace polské školy, studium operačních řetězců ve Francii. Experimenty, etnografické analogie, trasologie. Pseudoartefakty. 4. Typologie štípané industrie. 5. starý paleolit: nálezy Homo erectus, valounové, úlomkové a drobnotvaré industrie, otázka mrchožroutství, časově do konce interglaciálu Holstein. 6. střední paleolit: úštěpové industrie, levalloiská a diskovitá metoda, lovecká specializace?, regionální a místní stabilita industrií, nálezy neandertálců, první pohřby (zatím ne v zájmovém území). 7. Otázka přechodu k mladému paleolitu - místní kontinuita nebo příchod H.s.s. z Afriky přes Přední východ? Chronologická, anthropologická a archeologická stránka problematiky. Nejstarší mladopaleolitické industrie (szeletien, bohunicien) a jejich protějšky v Evropě a na Předním východě. 8. Aurignacien - první civilizace člověka moderního typu na celém území Evropy a Předního východu Nejstarší celkově opracované kostěné zbraně, mladopal. čepelová technika. Míškovický typ na východní Moravě. 9. Střední fáze mladého paleolitu - gravettien, na Moravě vyspělá civilizace pavlovienu. Role lovu mamutů pro růst sociální komplexity. Přesun osídlení do říčních úvalů, ŠI a její importované suroviny, rozmach kostěnné industrie, ozdoby a umění, variabilní zacházení s lidskými pozůstatky, interpetace tzv. skládek mamutích kostí. Mladší gravettienské celky s hroty s vrubem. 10. Epiaurignacien a epigravettien jako projev ekonomické změny za zhoršujícího se klimatu svrchního würmu. Pokračuje napojení na zdroje eratického pazourku, velké sídelní aglomerace na střední Moravě, hyperspecializace typologické sféry, obnovení tradice listovitých hrotů. Protomagdalénienské jevy v Grubgrabenu. 11. Magdalénien - poslední velká lovecká civilizace v Evropě a pozice Moravy na jejím východním okraji. Osídlení jeskyň a ojedinělých lokalit pod širým nebem (typických naopak pro Durynsko), převaha soba a koně v lovné fauně, rozvoj vrhacích zbraní z parohu, ŠI a její suroviny, absence pohřbů, rytiny zvířat a stylizovaná zpodobnění žen. 12. Pozdní paleolit - rozvoj lokálních skupin v pozdním glaciálu, větší pohyblivost lidských skupin, těžba silicitů a okru v Polsku, specializované dílny. Ráz sídlišť (většinou krátkodobá pod širým nebem), úpadek umění. 13. Mezolit: příroda na počátku holocénu, poloha sídlišť - na říčních písčinách i v odlehlých oblastech, pod převisy a pod., využívání drobných místních zdrojů potravy i surovin, rozmanitost adaptací v různých ekologických zónách jako alternativa k počátkům kultivace rostlin a domestikace zvířat na Předním východě. Problematika šíření zemědělství: invaze versus akulturace. Postoj lovců a sběračů k přijetí produktívního hospodářství.
Literatura
  • PODBORSKÝ, Vladimír. Pravěké dějiny Moravy. Edited by Jaromír Kubíček. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1993, 543 s. ISBN 8085048450. info
Výukové metody
přednášky, diskuse na vybraná témata
Metody hodnocení
P 2, S 1, aktivní účast, podrobná znalost vývojových tendencí středoevropského paleolitu a mezolitu, základní vědomosti o nejdůležitějších lokalitách (např. j. Kůlna, Předmostí, Willendorf, Smolín, atd), rozpoznání základních technik, typů a surovin štípané industrie na výrazných ukázkách.
Informace učitele
BÁRTA J.: Slovensko ve staršej a strednej dobe kamennej. Bratislava 1965. (nebo: týž, ve vlastivědě Slovensko - dějiny, Bratislava 1978) KLÍMA B.: Dolní Věstonice. Praha 1983 (Pam. naší minulosti 12). KOZLOWSKI J.K. a S.K.: Epoka kamienia na ziemach polskich. Warszawa 1977, 39-250. (nebo Pradzieje ziem Polskich, I 1972, 33-134) OLIVA M.: Aurignacien na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska 1987. OLIVA M.: Szeletian Occupation of Moravia, Slovakia and Bohemia. Čas. Mor. muzea. Vědy spol. 77, 1992, 35-58. Pravěké dějiny Čech. Praha 1978, 109-158. SVOBODA J.: Mistři kamenného dláta. Praha 1986. SVOBODA J. a kol.: Paleolit Moravy a Slezska. Brno 1994. URBAN O.H.: Wegweiser in die Urgeschichte Österreichs. Wien 1989, 9-57. VALOCH K.: O rozvoji kultury a společnosti v paleolitu. AR 34, 1982, 534-561. VALOCH K.: V záři ohňů nejstarších lovců. Pravěké dějiny Moravy. 11-70. Brno 1993. Nejpřístupnější příručka k typologii: SKLENÁŘ K. - HARTL J.: Archeologický slovník 1. Kamenné artefakty. Praha 1989 /včetně rozmnožených poznámek/.
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Ke získání kolokvia je třeba dostatečná a aktivní účast a splnění zadaných referátů.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2019.