FF:PJB403 Dějiny souč. polské lit. I - Informace o předmětu
PJB403 Dějiny současné polské literatury I
Filozofická fakultapodzim 2017
- Rozsah
- 2/1/0. 4 kr. Ukončení: z.
- Vyučující
- Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (cvičící) - Garance
- Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta - Rozvrh
- Čt 10:50–12:25 N43
- Omezení zápisu do předmětu
- Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20 - Mateřské obory/plány
- Filologicko-areálová studia (program FF, N-FI) (2)
- Filologicko-areálová studia (program FF, N-HS)
- Polský jazyk a literatura (program FF, N-FI) (2)
- Polský jazyk a literatura (program FF, N-HS)
- Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu (program FF, B-FI)
- Učitelství polského jazyka a literatury pro střední školy (program FF, N-SS)
- Cíle předmětu
- Kurz navazuje podrobnějším výkladem na předchozí přednášky a analyzuje dějiny polské literatury od druhé poloviny padesátých let zhruba do konce let sedmdesátých. Přednášky se věnují vývoji politické, společenské a kulturní situace v Polsku, osobnostem a tvorbě autorů jednotlivých generací a kromě domácí také literatuře vznikající či vycházející v zahraničí a rovněž zrodu domácího tzv. nezávislého oběhu. Na příkladech domácí četby a rozborů s vyučujícím posluchači sami zpracovávají referáty o přečtených dílech, specifickým výstupem je seminární studentská vědecká práce zaměřená na konkrétní problematiku zvolených autorů a jejich děl, kterou posluchači jako součást ukončení prezentují na závěr dvousemestrálního kurzu.
- Osnova
- 1. Poválečná polská literatura. Cz. Miłosz, T. Różewicz - život a dílo.
- 2. Emigrační literatura, časopisy a další aktivity (A. Czerniawski, J. Giedroyć, Cz. Miłosz, J. Stempowski, A. Bobkowski, J. Mackiewicz, S. Piasecki aj.). Emigrační polská nakladatelství - v PAŘÍŽI, kde měly svá sídla četné polské instituce vycházel od r. 1940 časopis Wiadomości Polskie Polityczne i Literackie, týdeník Polska Walcząca a od r. 1947 také slavná Kultura, která obzvlášť po r. 1956 získala velký význam pro svobodně smyšlející Poláky v cizině i doma; v LONDÝNĚ vycházel od r. 1942 měsíčník Nowa Polska, v letech 1946-81 literární týdeník Wiadomości, v r. 1949 vznikla Oficyna Poetów i Malarzy a v letech 1966-80 její čtvrtletník Oficyna Poetów a konečně v r. 1946 byl zde založen Svaz polských spisovatelů v cizině, který měl od r. 1976 svůj orgán Pamiętnik Literacki a nakladatelství; v ŘÍMĚ (během války až do r. 1946 polští vojáci vydávali v Itálií 80 časopisů, mj. literárně-politický týdeník Orzeł Biały, v jehož nakladatelství se objevilo 100 svazků, v Itálií existovalo také 28 polských nakladatelství), kde v r. 1946 Jerzy Giedroyć, Józef Czapski ve spolupráci s Gustavem Herlingem-Grudzińským založili Instytut Literacki, jehož součástí byla také Biblioteka IL a v r. 1947 připravili první čislo významného polského emigračního měsíčníku Kultura, jehož redakce (kromě J. Giedroyće také manželé Zofia a Zygmunt Hertzovi) v tomtéž roce přesídlila z Říma do Maisons-Laffitte u Paříže.
- 3. Po Stalinově smrti (1953) nastalo do roku 1956 v polské literatuře a kultuře vůbec období tzv. tání – objevila se kritika totalitního režimu a socialistického realismu, poněkud polevila cenzura. Nástup nové generace autorů, kterou známe jako Pokolenie ´56 nebo generace Współczesności, různé programy (turpismus, experimentální a lingvistická poezie, literatura o venkově a navazující na folklór, groteskní tvorba, science fiction atd.) – St. Grochowiak, T. Nowak, S. Mrożek, M. Hłasko, M. Białoszewski, W. Szymborska, Zb. Herbert, J. Harasymowicz, A. Bursa, St. Lem aj.
- 4. Vývoj politické a společenské situace po roce 1956 (tzv. malá stabilizace), rozvoj publicistiky, tzv. polské filmové školy (Wajda, Munk, Ford, Kawalerowicz aj.), experimentálního divadla (mj. J. Grotowski, H. Tomaszewski).
- 5. Vývoj politické a společenské situace v roce 1968 - tzv. březnové události - manifestace a následné perzekuce vůči profesorům a studentům všech polských univerzit, pronásledování polské inteligence, jež vyústilo i v antisemitskou kampaň a nucenou emigraci četných polských intelektuálů židovského původu. V letech 1971-72 se kolem krakovského časopisu Student a literární skupiny Teraz (mj. A. Zagajewski, J. Kornhauser, W. Jaworski, J. Kronhold), ke které se připojili S. Barańczak a R. Krynicki z poznaňské literární skupiny Próby, J. Bierezin z lodžské skupiny Ruch, L. Herbst z Vroclavi, K. Karasek z varšavské skupiny Orientacja Poetycka Hybrydy - tvoří budoucí formace Generace 68 / Nowa Fala (Nová vlna), o jejímž programu rozhodly politické události z března 1968 a prosince r. 1970.
- 6. Rok 1970 a tzv. prosincové události na severu Polska - stávky a demonstrace pracovníků v loděnicích, jež byly dozvukem vzpoury polské inteligence z března 1968, byly surově potlačené policií; dochází ke změnám v politickém vedení státu. Po 14 letech nepřetržité vlády došlo k odvolání Władysława Gomułky z pozice 1. tajemníka strany a jeho nahrazení Edwardem Gierekem a k dalšímu uvolňování vztahů a částečné liberalizaci kultury se přidalo i hospodářství. Různorodá tvorba sedmdesátých let – literatura, divadlo, film, kultura.
- 7. V r. 1975 podepisuje 59 polských spisovatelů tzv. memoriál 59 protestující proti změnám v ústavě zdůrazňujícím „přátelství PLR a Sovětského svazu“ a vůdčí úlohu komunistické strany; v březnu 1976 se k nim připojilo svými podpisy 78 emigračních polských spisovatelů. Většina děl signatářů se ocitla na indexu a spisovatelé se od té doby nemohli účastnit literárních setkání.
- 8. Rok 1976 - dělnické stávky a nepokoje v Radomi a v Ursusu; založení KOR (Komitet Obrony Robotników), organizace, jež měla pomáhat obětem politických represí, spoluzakladateli byli mj. vědci, mladí politikové (A.Michnik, J.Kuroń), umělci a spisovatelé (mj. S.Barańczak - zákaz tisku v letech 1976-80, týkající se také jeho kolegů z formace Nová vlna); kulturní elity si byly vědomy, že jim hrozí represe, revize a četné provokace, přesto navazují spolupráci s dělníky a vzniká veřejná demokratická opozice. Bez vládního povolení vychází Biuletyn Informacyjny KOR, první necenzurované periodikum.
- 9. Zrod nezávislého domácího oběhu – časopisy, nakladatelství, literatura, publicistika. V r. 1977 vzniká Niezależna Oficyna Wydawnicza (NOW-a), první nezávislé, necenzurované vydavatelství v komunistickém Polsku. Během čtyř let (do r.1981) vyšlo zde přes sto knížek a politických brožur; v tzv. II.okruhu vznikají také jiná nezávislá vydavatelství: Krąg, Przedświt, Pokolenie, ABC, KOS - Krakowska Oficyna Studentów, poznaňská Witryna. Vzniká nezávislý čtvrtletník Zapis (vycházel do r.1981), jež si klade za cíl prezentaci děl objatých cenzorským zápisem (kolem 130 spisovatelů doma i v zahraničí); spoluzakladatel S.Barańczak je propuštěn z poznaňské univerzity, kde byl vědeckým pracovníkem. V letech 1977-1980 vycházejí v II. vydavatelském okruhu časopisy: čtvrtletník Puls (Varšava, Lodž a od r.1982 Londýn), Głos, Indeks, Robotnik, Res Publica, Wezwanie, Kultura Niezależna, Agora a Tematy (Vroclav), Spotkania (Lublin), Brat-niak (Gdaňsk). Tvoří se nezávislé vzdělávací instituce (Towarzystwo Kursów Naukowych). Mimo to Kostel jako nezávislá instituce chystal od r.1975 akce Týden křesťánské kultury, literární setkání s nezávislými spisovateli a diskusní večery v Klubech katolické inteligence (KIK). Díky těmto nakladatelstvím, časopisům a institucím mnozí lidé znali díla emigračních spisovatelů, obzvlášť Cz.Miłosze, jehož knihy mohly být oficiálně publikovány teprve po obdržení Nobelovy ceny. Zostření cenzury a politické situace.
- 10. Polská škola reportáže (v tomto semestru R. Kapuściński, H. Krall)
- Literatura
- povinná literatura
- JAROSIŃSKI, Zbigniew. Literatura lat, 1945-1975. Wyd. 4. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2002, 202 s. ISBN 8301119985. info
- Burkot, Stanisław. Literatura polska w latach 1939-1999. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2002.
- Nasiłowska, Anna. Literatura okresu przejściowego. Wyd. 2. Warszawa : Wydawnictwo Naukowe PWN, 2007. 252 s. ISBN 978-83-01-14947-5.
- Stabro, Stanisław. Literatura polska 1944-2000 w zarysie. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2002.
- Literatura polska XX wieku. Przewodnik encyklopedyczny. Warszawa : PWN, 2000.
- ŚLIWIŃSKI, Piotr a Przemysław CZAPLIŃSKI. Literatura Polska, 1976-1998 : przewodnik po prozie i poezji. Wyd. 1. Kraów: Wydawnictwo Literackie, 1999, 428 s. ISBN 8308028578. info
- doporučená literatura
- CZAPLIŃSKI, Przemysław. Kalendarium życia literackiego 1976-2000 : wydarzenia, dyskusje, bilanse. Wyd. 1. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2003, xii, 629. ISBN 8308034179. info
- ZAWADA, Andrzej. Literackie półwiecze, 1939-1989. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 2001, 286 s. ISBN 8370238645. info
- ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru. Vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). první. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 490 s. spisy FF č. 349. ISBN 80-210-393-6. info
- BALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 1, Strategie liryczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1982. ISBN 83-02-01172-X. info
- BALCERZAN, Edward. Poezja polska w latach 1939-1965. Cz. 2, Ideologie artystyczne. Warszawa: Wydawnictwa Szkolne i Pedagogiczne, 1988. ISBN 83-02-03053-8. info
- ŠTĚPÁN, Ludvík, Roman MADECKI, Anna GAWARECKA, Krystyna KARDYNI-PELIKÁNOVÁ, Lenka VÍTOVÁ, Vanda PINDUROVÁ, Jarmil PELIKÁN, Karla ONDRÁŠKOVÁ, Boguslaw BAKULA, Dobrochna DABERT, Grzegorz GAZDA, Andrzej ZAWADA a Irena HRABĚTOVÁ. Slovník polských spisovatelů. Ludvík Štěpán - autor koncepce slovníku a editor, autor předmluvy a úvodní eseje. první. Praha: Libri, 2000, 555 s. Slovníky spisovatelů 107. ISBN 80-7277-005-5. info
- Výukové metody
- Přednášky doplněné semináři, studium doporučené literatury.
- Metody hodnocení
- Typ ukončení: 1/ zápočtový test (úspěšnost v testu alespoň 60 %) zaměřený na ověření faktografických znalostí a pojmů (základní rysy polské literatury v období 1956-1977 a nejvýznamnější osobnosti, klíčová literární díla, znalost sekundární literatury), ale také širších souvislostí 2/ pohovor o četbě - 20 položek (próza + poezie a drama) z níže uvedeného seznamu Podmínky ukončení: splnění seminárních povinností, tj. odpovídající docházka (max. 2 absence), 1 stručný referát s prezentací v rámci semináře - délka cca 10 minut.
- Navazující předměty
- Informace učitele
- Povinná četba - min. 20 položek (próza + poezie a drama) ze seznamu:
I. semestr - próza: Cz. Miłosz: Dolina Issy / Zniewolony umysł; J. Andrzejewski: Bramy raju / Ciemności kryją ziemię (jeden z titulů); W. Gombrowicz: Dziennik (libovolný díl), Kosmos; M. Białoszewski: Pamiętnik z powstania warszawskiego; W. Odojewski: Wyspa ocalenia / Zasypie wszystko, zawieje (jeden z titulů); J. Stryjkowski: Austeria; G. Herling-Grudziński: Inny świat; H. Krall: Zdążyć przed Panem Bogiem; E. Redliński: Konopielka; M. Hłasko: Wybór opowiadań (zde povinně: Pierwszy krok w chmurach, Następny do raju); R. Kapuściński: Cesarz / Imperium / Szachinszach (jeden z titulů); T. Konwicki: Kompleks polski / Mała apokalipsa (jeden z titulů); S. Lem: Solaris / Głos pana / Wizja lokalna / Cyberiada (jeden z titulů);
poezie: (nejlépe reprezentativní výbor z díla, případně významná sbírka) Cz. Miłosz, W. Szymborska, Z. Herbert, T. Różewicz, E. Lipska, S. Barańczak, M. Białoszewski, E. Stachura, R. Wojaczek
drama: S. Mrożek: Emigranci + Tango; T. Różewicz: Kartoteka. - Další komentáře
- Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
- Statistika zápisu (podzim 2017, nejnovější)
- Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2017/PJB403