HIB0463 Orální historie a biografický výzkum

Filozofická fakulta
podzim 2018
Rozsah
0/2/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
Mgr. Sandra Kreisslová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. Mgr. Libor Jan, Ph.D.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
každé liché pondělí 11:00–14:40 B1.41
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem jednosemestrálního kurzu je seznámit posluchače a posluchačky s metodou orální historie a biografickým výzkumem. V úvodní části budou představeny jednotlivé metody, jejich historie a teoretické zdroje. Tematizovány budou s danou problematikou úzce související pojmy jako kolektivní paměť, kultura vzpomínání, politika paměti, místa paměti, kolektivní trauma, konstrukce identit, každodennost apod. Praktická část kurzu bude představovat seznámení s prací v terénu, ukázkou vedení rozhovoru a jeho zpracování. Součástí je diskuze nad narativními rozhovory, které vedli a zpracovali sami studenti a studentky. Kurz probíhá v českém jazyce.
Osnova
  • 1. Úvodní seminář – seznámení se strukturou a cílem kurzu. Požadavky ke kurzu. Představení hlavní literatury k tématu.
  • 2. Orální historie a biografický výzkum – historie, hlavní teoretické zdroje, metodologie, význam.
  • 3. Praktická stránka orálně-historických výzkumů – terénní výzkum, pohyb v terénu, výzkumný deník, techniky sběru dat v orální historii a biografickém výzkumu – narativně-biografické interview, tematicky orientované narativní interview, polostrukturované interview. Příprava nahrávání, průběh, přepis rozhovoru. Zpracování rozhovoru, protokol, karta narátora. Možnosti analyzování interview – analýza a intepretace modelových narativních rozhovorů.
  • 4. Teoretická stránka orálně-historických výzkumů – paměť, identita a každodennost – paměť jako sociální konstrukt, vztah paměti a identity, problematika spolehlivosti vzpomínek, koncept kolektivní paměti, komunikativní a kulturní paměť, místa paměti, kultura vzpomínání a politika paměti, kolektivní trauma, vyrovnávání se s minulostí (vzpomínání vs. zapomínání – sociální amnézie), vymezení fenoménu každodennosti.
  • 5. Exkurze – Místa paměti města Brna, zvaná přednáška odborníka.
  • 6. Vlastní pořizování tematicky zaměřených narativních rozhovorů – diskuse nad metodologickými otázkami vlastního výzkumu a nad jeho průběhem.
Literatura
    povinná literatura
  • NOSKOVÁ, J. Biografická metoda a metoda orální historie: na příkladu výzkumu každodenního života v socialismu. Brno 2014.
  • VANĚK, Miroslav a Pavel MÜCKE. Třetí strana trojúhelníku : teorie a praxe orální historie. 2., přepracované a doplně. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015, 326 stran. ISBN 9788087398623. info
  • HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj : vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Vydání první. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014, 226 stran. ISBN 9788074191619. info
  • Příběhy (ne)obyčejných profesí : česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Edited by Miroslav Vaněk - Lenka Krátká. Vydání první. V Praze: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2014, 541 stran. ISBN 9788024628134. URL info
  • WELZER, Harald, Sabine MOLLER a Karoline TSCHUGGNALL. "Můj děda nebyl nácek" : nacismus a holocaust v rodinné paměti. Translated by Hana Wagnerová - Filip Huněk. Vydání první. Praha: Argo, 2010, 207 stran. ISBN 9788025702284. info
Výukové metody
Absolvování kurzu předpokládá aktivní účast na seminářích ve formě četby odborných textů, diskuze na daná témata, zpracování výzkumného úkolu – pořízení narativního rozhovoru (doba trvání minimálně hodina a půl), vytvoření karty narátora a protokolu, souhlas narátora. Tolerována je jedna absence.
Informace učitele
Doporučená literatura:
ALEXANDER, J. C. aj. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkeley 2004.
ASSMANN, A. Der lange Schatten der Vergangenheit: Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. München 2006.
ASSMANN, J. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Praha 2001.
BARŠA, P. Paměť a genocida: úvahy o politice holocaustu. Praha 2011.
BERGER, I. P.; LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno 1999.
DUNAWAY, D., K.; BAUM, W., K. (edd.): Oral History: An Interdisciplinary Anthology. Lanham (USA) 1996.
FISCHER – ROSENTHAL, W., ROSENTHAL, G. Analýza narativně-biografických rozhovorů. Biograf [online], 2001, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: .
FISCHER – ROSENTHAL, W. Potíže s identitou: biografie jako řešení některých (post)moderních dilemat. Biograf [online], 1997, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: .
FOUCAULT, M. Archeologie vědění. Praha 2002.
FUCHS – HEINRITZ, W. Biographische Forschung: eine Einführung in Praxi und Methoden. Wiesbaden 2005.
GIESEN, B. V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 1 – 2, 2007, s. 67 – 78.
GIESEN, B.; SCHNEIDER, CH. (eds.) Tätertrauma: nationale Erinnerungen im öffentlichen Diskurs. Konstanz 2004.
GRELE, R., J. Envelopes of Sound: The Art of Oral History. Chicago 1975.
HAHNOVÁ, E.; HAHN, H., H. Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání. Praha 2002.
HAMAR, E. Vyprávěná židovství. Praha 2008.
HALBWACHS, M. Kolektivní paměť. Praha 2010.
HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha 2005.
CHARLTON, T., L.; MYERS, L., E.; SHARPLESS, R. (edd.). Thinking about Oral History: Theories and Applications. Lanham (USA) 2008.
KONOPÁSEK, Z. Otevřená minulost: autobiografická sociologie státního socialismu. Praha 1999.
KVALE, S. Interviews: An Introduction to Qualitative Research Interviewing. Thousand Oaks 1996.
LE GOFF, J. Paměť a dějiny. Praha 2007.
LUCIUS-HOENE, G.; DEPPERMANN, A. Rekonstruktion narrativer Identität: ein Arbeitsbuch zur Analyse narrativer Interviews. Wiesbaden 2004. MARADA, R. Paměť, trauma, generace. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 1 – 2, 2007, s. 79 – 95.
MAYER, F. Češi a jejich komunismus. Praha 2009.
NIETHAMMER, L. (Hg.): Lebenserfahrung und kollektives Gedächtnis. Die Praxis der „Oral History“. Frankfurt a. Main 1985.
NOHEJL, M. Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze: pojednání o východiscích fenomenologické sociologie. Praha 2001.
NORA, P. Mezi pamětí a historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 7 – 31.
NOSKOVÁ, J. Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v interpretacích aktérů a odborné literatury. Brno 2007.
OTÁHAL, M.; VANĚK, M. Sto studentských revolucí: studenti v období pádu komunismu. Životopisná vyprávění. Praha 1999.
PLATO, A. von. Zeitzeugen und die historische Zunft. Erinnerung, kommunikative Tradierung und kollektives Gedächtnis in der qualitativen Geschichtswissenschaft – ein Problemaufriss. Bios, č. 13, 2000, s. 5–29.
PERKS, R. ; THOMPSON, A. (ed.): The Oral History Reader. London and New York 1998.
RADSTONE, S. (ed.). Memory and Methodology. Oxford 2000.
RITCHIE, A. D.: Doing Oral History. New York 1995.
ROBERTSON, B., M. Oral History Handbook. Adelaide (Australia) 2006.
SALNER, P. Přežili holokaust. Bratislava 1997.
SCHÜTZE, F. Narativní interview ve studiích interakčního pole Biograf [online], 1999, [cit. 2010 – 05 – 01]. Dostupné z WWW: .
TODOROV, T. Paměť před historií. In: Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 33 – 46.
TODOROV, T. Zneužívání paměti. Cahiers du Cefres No. 13. Antologie francouzských společenských věd: politika paměti. Praha 1998, s. 91 – 117.
TOMÁŠEK, M. Paradox vymístění: příspěvek k posttotalitní reflexi vztahů se sudetskými Němci a polsko-židovských vztahů. Sociální studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, č. 2, 2004, s. 129 – 154.
THOMPSON, P. The Voice of the Past: Oral History. New York 1978.
VANĚK, M. Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie. Praha 2007.
VANĚK, M. (ed.): Obyčejní lidé…?! Pohled do života tzv. mlčící většiny, Praha 2009.
VANĚK, M. Mocní? a Bezmocní? Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Interpretační studie životopisných interview, Praha 2006.
VANĚK, M.; Urbášek, P. (edd.): Vítězové? Poražení? Životopisná interview. Praha 2005.
VANĚK, M. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha 2004.
VANĚK, M. (ed.). Orální historie: metodické a "technické" postupy. Olomouc 2003.
WAGNEROVÁ, A. Neodsunuté vzpomínky. Praha 2001.
WAGNEROVÁ, A. Odsunuté vzpomínky. Praha 1993.
WELZER, H., MOLLER, S., TSCHUGGNALL, K. Můj děda nebyl nácek: nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha 2010.
WELZER, H. Das kommunikative Gedächtnis: eine Theorie der Erinnerung. München 2008.
YOW, V. R. Recording Oral History: A Guide for the Humanities and Social Sciences. Wallnut Creek 2005.
Další komentáře
Studijní materiály
Kurs probíhá v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0232 Multikulturní výchova, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2013, podzim 2016, podzim 2017.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2018/HIB0463