PHDZ1 Filozofie pro doktorské studium 1

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
6x2 hodiny. 10 kr. Ukončení: z.
Vyučující
doc. Mgr. Radim Bělohrad, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Radim Brázda, Dr. (přednášející)
prof. PhDr. Josef Krob, CSc. (přednášející)
doc. PhDr. Marek Picha, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Dagmar Pichová, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D. (přednášející)
prof. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Katedra filozofie – Filozofická fakulta
Rozvrh
každý sudý pátek 12:00–13:40 D22
Předpoklady
Schopnost absolvovat závěrečný test v češtině, nebo v angličtině.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kurzu je seznámit studenty s vybranými filozofickými přístupy, tématy a problémy, jež mohou být relevantní pro jejich dílčí badatelské zaměření. Důraz je kladen na obecně metodologické a etické požadavky výzkumu v humanitních vědách.
Výstupy z učení
Student se seznámí s typickými postupy filozofického uvažování a jeho limity. Na konci tohoto kurzu bude student vybaven základní hodnotící kostrou, díky níž dokáže rozpoznat obecně metodologické a kritické kvality odborného textu nezávisle na jeho tématu. Zvýšení citlivosti vůči jevům, jež jsou z hlediska racionality nežádoucí, pak má přímý vliv na tvorbu vlastních textů, typicky dizertační práce.
Osnova
  • 1) Věda a pseudověda, filozofie a pseudofilozofie
    Přednáška představuje na základě několika příkladů z reálného provozu vědy možná úskalí tvorby odborného textu, komentuje hlavní zásady a způsoby jeho výstavby a poukazuje na hlavní parametry tvorby vědeckých teorií.

    2) Pochybování jako metoda
    Cílem přednášky je představení skepse jako jednoho z tradičních způsobů filozofického myšlení. Krátce: co je filozofická skepse, jaké jsou důvody vzniku skeptického postoje, jaké jsou principy, podoby a možné důsledky filozofické skepse. Přednáška je rozdělena do dvou částí: a) dějiny pojmu skepse a linie vývoje skeptického myšlení od antiky do současnosti, b) skeptické myšlení v akci – pyrrhónská a interimistická skepse v praktické filozofii Odo Marquarda.

    3) Jak ideálně argumentovat
    Přednáška je zaměřena na hodnocení argumentů. Ukážeme si ideální podobu racionálního přesvědčování, posloupnost, pravidla a předpoklady přijatelných persvazivních postupů. A jejich poruchy.

    4) Jak přistupovat k vědění minulosti
    Přednáška se věnuje metodologii historického bádání v oblasti dějin filozofie, dějin humanitních oborů, dějin vědy, intelektuálních dějin, dějin pojmů a dějin idejí. Vymezuje základní přístupy (internalismus / externalismus; synchronní / diachronní přístup) a upozorňuje na nebezpečí a úskalí při zkoumání vědění minulosti (anachronismy, aktualizace, whiggismus).

    5) Etika výzkumu
    Cílem přednášky bude představit etické aspekty relevantní pro výzkum v humanitních a společenských vědách a seznámit studenty se základy výzkumné integrity.
Literatura
    doporučená literatura
  • Cesty k vědě : jak správně myslet a psát / Břetislav Horyna, Josef Krob (eds).
  • SEXTUS EMPIRICUS. Základy pyrrhonskej skepsy. 1. vyd. Bratislava: Pravda, 1984, 232 s. info
  • HORYNA, Břetislav. Filosofie skepse. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008, 206 s. ISBN 9788071822684. info
Výukové metody
přednášky v češtině, studijní materiály v angličtině
Metody hodnocení
Podmínkou zápočtu je úspěšné absolvování závěrečného elektronického testu, který bude zkoumat znalosti obsažené v přednáškách a ve studijních materiálech.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.