Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2024
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jarmila Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 8:00–9:50 B11/306
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && (PROGRAM(N-MBG) || PROGRAM(N-LGM) || PROGRAM(N-BI) || PROGRAM(B-MBB) || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a/nebo ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2023
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jarmila Navrátilová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 8:00–9:50 B11/306
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && (PROGRAM(N-MBG) || PROGRAM(N-LGM) || PROGRAM(N-BI) || PROGRAM(B-MBB) || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a/nebo ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2022
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/335
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && (PROGRAM(N-MBG) || PROGRAM(N-LGM) || PROGRAM(N-BI) || PROGRAM(B-MBB) || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a/nebo ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/335
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6401 Bakalářská práce II || Bi6491 Bakalářská práce LGMD II || Bi6122 Bakalářská práce BČ II || Bi1041 Úvod do mat. biol. I || Bi6005 Bakalářská práce EBR II || Bi6006 Bakalářská práce EBŽI II || Bi6007 Bakalářská práce MMB II || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a/nebo ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 prace doma
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ ze Speciální biologie || Bi1041 Úvod do mat. biol. I || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a/nebo ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2019
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/335
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ ze Speciální biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem kursu je poskytnout studentům přehled o molekulární podstatě jednotlivých dějů v eukaryotických buňkách, což bude základem pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Výstupy z učení
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům organizace chromatinu, cytoskeletu, strukturním a funkčním aspektům kompartmentalizace eukaryotické buňky, skládání, třídění a transportu proteinů, jejich cílené degradace a zapojení do organizace extracelulární matrix.
Osnova
  • 1. Kompartmentalizace eukarytické buňky: třídění proteinů a jejich transport, endoplazmatické retikulum, signální sekvence, skládání proteinů, chaperony, Golgiho aparát, principy vesikulárního transportu a endocytózy a fagocytózy. 2. Buněčný cytosklelet: mikrotubuly, aktinová filamenta, intermediární filamenta, skelet jádra buňky 3. Extracelulární matrix: buněčná stěna, syntéza celulózy, glykokalyx, strukturní složky matrix, elastin, fibrilin, laminin, elastická vlákna, proteoglykany, glykoproteiny, fibrinogen 4. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu: fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů a cyklin-dependentních kináz, regulační možnosti, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění. 5. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika. 6. Molekulární neurobiologie: nervové buňky, synapse, struktura transmembránových kanálkových proteinů, neuro-svalové spojení, tlustá a tenká filamenta, molekuláýrní základ svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD. 7. Buněčná signalizace: podstata, typy signálů, typy receptorů, doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskelet. 8. Struktura chromatinu: nukleozomy, vyšší úrovně chromatinové struktury, změny v chromatinu a jejich funkční důsledky, metody analýzy chromatinu. 9. Rozklad proteinů v buňkách: lysosomy, autofagie, ubikvitinové značení, struktura a funkce proteasomu, poruchy funkce proteasomu a jejich manifestace. 10. Molekulární podstata nádorotvorných procesů: vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů, protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci. 11. Mechanismy buněčné smrti: apoptóza, induktory smrti buněk, znaky apoptózy, molekulární základ buněčné smrti, signalizace a vlastní realizace, vnitřní a vnější dráha apoptózy, význam.
Literatura
    doporučená literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
Výukové metody
Přednášky následované diskusemi se studenty
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a ústní pohovor. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E. Po vyhodnocení testu je student pozván k ústnímu pohovoru, aby zodpověděl 1-2 otázky z probírané tématiky. Závěrečné hodnocení zohledňuje výsledek písemného testu i ústního zkoušení.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2018
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. Ivana Kupčíková, DiS. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 17. 9. až Pá 14. 12. Čt 12:00–13:50 B11/235
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ ze Speciální biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test a následná ústní zkouška. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2017
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. Ivana Kupčíková, DiS. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 18. 9. až Pá 15. 12. Čt 12:00–13:50 B11/305
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ ze Speciální biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2016
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. Ivana Kupčíková, DiS. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 19. 9. až Ne 18. 12. Čt 12:00–13:50 B11/305
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ ze Speciální biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2015
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. Ivana Kupčíková, DiS. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/305
Předpoklady
( Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6088 Bc. SSZk Lék.Genet.Lab.Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z ABAG || Bi6082 Bc. SSZ z Obecné biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2014
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/305
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z Antropogenetiky || Bi6082 Bc. SSZ z Obecné biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2013
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 16. 9. až Pá 6. 12. Čt 12:00–13:50 B11/306
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || Bi6089 Bc. SSZ z Antropogenetiky || Bi6082 Bc. SSZ z Obecné biologie || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu bude student schopen porozumět principům strukturní a funkční organizace eukaryotické buňky, bude schopen diskutovat o molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčných signalizacích, struktuře genomu a programované buněčné smrti a na základě těchto znalostí bude schopen odvodit a interpretovat zákonitosti tvorby nádorů. Dále porozumí molekulárním principům fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány a vlastnostem extracelulární matrix. Tím bude vytvořen základ pro pochopení celkového fungování eukaryotických buněk v mnohobuněčných organismech.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2012
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/306
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Veronika Oškerová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Čt 12:00–13:50 B11/306
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Veronika Oškerová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Út 11:00–12:50 B11/306
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2009
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Út 11:00–12:50 BR3
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2008
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Čt 8:00–9:50 BR3
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Út 9:00–10:50 BR2
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2006
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Út 11:00–12:50 BR2
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2005
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
Čt 8:00–9:50 B1,01004
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2004
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Rozvrh
St 9:00–10:50 B1,01004
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2003
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2002
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2011 - akreditace

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Veronika Oškerová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2010 - akreditace
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. (přednášející)
prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Veronika Oškerová, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Předpoklady
( Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Buněčná a molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie ) && ( Bi6081 Bc. SSZ z Mol. biol. a gen. || Bi6087 Bc. SSZ z Buněč. a Mol. Diagn. || SOUHLAS)
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Absolvováním tohoto kurzu získá student přehled o nových poznatcích o strukturní a funkční organizaci eukaryotické buňky. Bude schopen porozumět molekulární podstatě řízení buněčného cyklu, buněčným signálním systémům, struktuře chromatinu, programované buněčné smrti a molekulární podstatě nádorotvorných procesů. Rovněž bude schopen vysvětlit molekulární principy fungování nervového, svalového a imunitního systému, dále principy buněčné diferenciace, regulace krvetvorby, translokace proteinů přes membrány.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 5th ed. New York, N.Y.: Garland science, 2008, xxxiii, 12. ISBN 9780815341062. info
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology. 2nd ed. New York: Garland science, 2004, xxi, 740. ISBN 0815334818. info
Výukové metody
Teoretická příprava.
Metody hodnocení
K ověření znalostí slouží písemný test. Závěrečný test se skládá z 30 otázek. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. Bodový zisk v rozsahu 27-30 bodů znamená hodnocení A, 24-26 bodů: B, 21-23 bodů: C, 18-20 bodů: D, 15-17 bodů: E.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům stěžejních biologických procesů specifických pro eukaryotické buňky, včetně znalostí klíčových molekul v těchto procesech zapojených.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.

Bi7090 Molekulární biologie eukaryot

Přírodovědecká fakulta
podzim 2007 - akreditace
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc. (přednášející)
prof. Mgr. Petr Beneš, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jan Šmarda, CSc.
Předpoklady
Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Buněčná a molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
Základní přednáška z molekulární biologie.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurz je koncipován tak, aby posluchačům poskytl nejnovější poznatky o eukaryotické buňce a to z hlediska moderních molekulárně biologických přístupů. Největší pozornost je věnována těm oblastem výzkumu, které se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjejí: analýze molekulární podstaty řízení buněčného cyklu, studiu buněčných signalizačních systémů a molekulární podstaty nádorotvorných procesů. Vedle těchto dominantních oblastí je součástí kurzu výklad o molekulární podstatě nervového, svalového a imunitního systému, přičemž značná pozornost je věnována např. principům regulace buněčné diferenciace, zákonitostem regulace krvetvorby, poznání funkce lymfokinů a molekul hlavního histokompatibilního komplexu, principům translokace proteinů přes membrány, atd.
Osnova
  • 1. Molekulární podstata řízení buněčného cyklu (fáze cyklu, kontrolní body, úloha cyklinů, metodické přístupy k analýze buněčného cyklu, principy řízení buněčného cyklu, regulace cyklin-dependentních kináz, deregulace buněčného cyklu u nádorových onemocnění). 2. Buněčná signalizace I: (podstata, typy signálů, typy receptorů). 3. Buněčná signalizace II: (doména SH2, sekundární messengery, kinázy JAK/STAT, MAP, Ras, Raf, protein G,cAMP, vápenaté ionty v signalizacích, PKA, PKC, PKCa, signály a buněčný cytoskeleton). 4. Mezibuněčné interakce a interakce mezi buňkou a mimobuněčnou matrix: (typy matrix, struktura, funkce, kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, kadheriny,laminin, fibronektin, selektiny, integriny, typy mezibuněčných interakcí a jejich charakteristika). 5. Molekulární podstata dráždivosti & struktura a funkce svalových buněk (nervové buňky, synapse, akční potenciál, struktura kanálkových proteinů řídících propustnost membrán, podstata nervo-svalového spojení, struktura tenkých a tlustých filament, molekulární podstata svalové kontrakce, diferenciace svalových buněk in vitro, protein MyoD). 6.Molekulární imunologie: (diferenciace buněk krvetvorného systému, růstové faktory zapojené do krvetvorby, lymfokiny, monokiny, interferony,TNF, monoklonální protilátky, zpracování antigenů, struktura a fukce molekul MHC I a MHC II). 7.Molekulární podstata nádorotvorných procesů I: (vlastnosti nádorových buněk, podstata maligní transformace, význam onkogenů, nádorových supresorů a regulátorů buněčné smrti při vzniku nádorů). 8. Molekulární podstata nádorotvorných procesů II: (protoonkogeny a jejich produkty, kooperace onkogenů při transformaci, apoptóza, klinické souvislosti, úloha virů při maligní transformaci). 9.Chromatin: zákonitosti usazování nukleozomů na DNA, techniky analýzy chromatinu, vyšší úrovně struktury chromatinu, význam změn v uspořádání chromatinu. 10.Kvasinkový modelový systém: životní cyklus, určení párovacího typu, podstata přepínání párovacího typu, umělé kvasinkové chromozomy. 11. Řízená degradace proteinů v buňce: značení proteinů ubikvitinem, proteasom, jiné způsoby značení proteinů určených k degradaci, účast ubikvitinového systému v patogenezi nemocí. 12. Translokace proteinů přes membrány: přechod proteinů do endoplazmatického retikula, signální sekvence, skládání a zpracování proteinů uvnitř ER, chaperony, chaperoniny, hladké ER a syntéza lipidů, Golgiho aparát - organizace, funkce, metabolismus lipidů v GA, export proteinů z GA, mechanismus vezikulárního transportu, fagocytóza. 13.
Literatura
  • ALBERTS, Bruce. Essential cell biology : an introduction to the molecular biology of the cell. New York: Garland Publishing, 1998, xxii, 630. ISBN 0-8153-2045-0. info
  • ALBERTS, Bruce. Molecular biology of the cell. 3rd ed. New York: Garland Publishing, Inc., 1994, xliii, 129. ISBN 0-8153-1620-8. info
Metody hodnocení
Zkouška má dvě části: písemnou a ústní.
Navazující předměty
Informace učitele
http://www.sci.muni.cz/labweb/prednask/predn.html
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: Porozumění principům probraných procesů a znalost rozhodujících faktorů, které se na těchto procesech podílejí. Důraz je kladen zvláště na pochopení významu základních struktur a procesů probíhajících v eukaryotické buňce.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.