C2062 Anorganická chemie II

Přírodovědecká fakulta
jaro 2012 - akreditace

Údaje z období jaro 2012 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Josef Novosad, CSc. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Josef Novosad, CSc.
Ústav chemie – Chemická sekce – Přírodovědecká fakulta
Dodavatelské pracoviště: Ústav chemie – Chemická sekce – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
C1061 Anorganická chemie I
Zkouška z C 1061, znalost tématiky C 1061 na úrovni střední školy.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Druhá část přednášky zahrnuje chemii 15.-18.grupy, přechodných kovů, lanthanoidů a aktinoidů a obecné informace o funkci kovů v biologických systémech. Názvosloví anorganických sloučenin včetně sloučenin komplexních, fyzikálně-chemické vlastnosti sloučenin. Na konci tohoto kurzu by měl být student schopen porozumět a vysvětlit syntézy a reaktivity sloučenin přechodných i nepřechodných kovů a diskusi strukturních a vazebných poměrů a jejich důsledků. Absolventi kurzu by navíc měli získat přehled o systému anorganických sloučenin, metodách jejich přípravy a reaktivity.
Osnova
  • 1. Gallium, indium a thallium, jejich hydridy, oxidy, halogenidy a hydroxidy v oxidačních stavech I a III, komplexní a organokovové sloučeniny

    2. Germanium, cín a olovo, jejich hydridy, oxidy, halogenidy a hydroxidy v oxidačních stavech II a IV, komplexní a organokovové sloučeniny

    3. Arsen, antimon a bismut, jejich hydridy, oxidy, sulfidy a halogenidy v oxidačních stavech III a V, oxo- a thiokyseliny arsenu a antimonu, jejich soli a deriváty, soli bismutité a bismutičnany, komplexní a organokovové sloučeniny

    4. Selen, tellur a polonium, chalkogenovodíky, chalkogenidy, oxidy a halogenidy, oxo kyseliny, jejich soli a deriváty, komplexní sloučeniny

    5. Skandium, yttrium, lanthan a lanthanoidy, jejich jednoduché, komplexní sloučeniny, aktinium a aktinoidy, jejich oxidy a halogenidy, aktinoylové kationty, komplexní a organokovové sloučeniny

    6. Titan, zirkonium a hafnium, jejich oxidy a halogenidy v oxidačních stavech II až IV, kom plexní a organokovové sloučeniny

    7. Vanad, niob a tantal, jejich oxidy a halogenidy v oxidačních stavech II až V, poly vanadičnany, niobičnany a tantaličnany, isopolyanionty, peroxosloučeniny vanadu, komplexní a organokovové sloučeniny

    8. Chrom, molybden a wolfram, jejich oxidy a halogenidy v oxidačních stavech II až VI, chromany, molybdenany a wolframany, iso- a heteropolyanionty, peroxosloučeniny chromu, kom plexní a organokovové sloučeniny

    9. Mangan, technecium a rhenium, jejich oxidy, sulfidy a halogenidy v oxidačních stavech II až VII, soli manganaté a manganité, manganičnany, manganany a manganistany komplexní sloučeniny

    10. Železo, kobalt a nikl, jejich oxidy, sulfidy, halogenidy a soli oxokyselin v oxidačních stavech II a III, železitany, železičitany a železany, karbonylové, kyanidové a sendvičové komplexy

    11. Lehké a těžké platinové kovy, oxidy, sulfidy a halogenidy ruthenia a osmia v oxidačních stavech IV a VIII, rhodia a iridia v oxidačních stavech III a IV, platiny a palladia v oxidačních stavech II a IV, komplexní a organokovové sloučeniny

    12. Koordinační sloučeniny, jejich strukturní, názvoslovné a vazebné problémy, izomerie, mechanismy substitučních reakcí komplexů, trans-efekt

    13. Měď, stříbro a zlato, sloučeniny stříbra a mědi v oxidačních stavech I a II, sloučeniny zlata v oxidačních stavech I a III, komplexní a organokovové sloučeniny

    14. Zinek, kadmium a rtuť, jejich sloučeniny v oxidačním stavu II, sloučeniny rtuťné, komplexní a organokovové sloučeniny

    15. Role kovů v biologických systémech, železo, kobalt, chrom, molybden, měď, zinek, lithium, sodík, draslík, hořčík a vápník

Literatura
  • Toužín, Jiří - Stručný přehled chemie prvků, Brno 2000.
  • GREENWOOD, N. N. a Alan EARNSHAW. Chemistry of the elements. Second edition. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1997, xxii, 1341. ISBN 0750633654. info
  • Chemie prvků. Edited by N.N Greenwood - A. Earnshaw, Translated by F. Jursík. Praha: Informatorium, 1993, 793 s. ISBN 80-85427-38-9. info
Výukové metody
Výuka formou přednášek.
Metody hodnocení
Ustní zkouška.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2000, jaro 2001, jaro 2002, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024, jaro 2025.