Bi2030 Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin

Přírodovědecká fakulta
jaro 2025
Rozsah
3/0/0. 3 kr. (plus 2 za zk). Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
prof. RNDr. Petr Bureš, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. Klára Plačková (pomocník)
Garance
prof. RNDr. Petr Bureš, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Petr Bureš, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Předpoklady
Bi1090 Fylog. a diver. řas a hub
Bi1090
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Systém a evoluce rostlin je jednou z úvodních disciplin studia biologie. Předmět je určen studentům oboru systematická biologie a učitelství biologie a sleduje především tyto cíle: Seznámit studenty se základy morfologie vyšších rostlin, s metodami klasifikace vyšších rostlin, se základními principy botanické nomenklatury a se základními mechanizmy evoluce rostlin. S přihlédnutím k hlavním morfologickým znakům podává přehled jednotlivých oddělení vyšších rostlin. Podrobněji je probrána APG klasifikace krytosemenných rostlin. Dle potřeby je obsah doplněn o poznatky, zajímavé z hlediska užité botaniky, či vazby k jiným oborům biologickým. Součástí úvodních kapitol je samozřejmě také stručný nástin historie systematické botaniky. V závěrečném shrnutí je pojednán geohistorický přehled vývoje rostlin od měřítka celosvětového, přes poměry evropské a středoevropské až k podmínkám České republiky.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- charakterizovat a analyzovat hlavní etapy vývoje metod klasifikace vyšších rostlin;
- analyzovat a interpretovat příčiny, podmínky a adaptivní důsledky terestrializace vyšších rostlin;
- popsat a shrnout důležité rysy hlavních linií vyšších rostlin;
- určit a popsat základní trendy v evoluci jejich morfologie, anatomie a fyziologie;
- porovnat a charakterizovat rozdíly v jejich životních cyklech, ekologii, druhové bohatosti a geografickém rozšíření;
- charakterizovat druhové zástupce linií vyšších rostlin zejména z hlediska jejich významu pro člověka;
Osnova
  • 1a. Úvodní přednáška: Cíle a hlavní aspekty systematické botaniky; principy klasifikace; vymezení druhu; rozdíly v rozmnožování a biologických projevech rostlina živočichů a důsledky těchto rozdílů pro jejich evoluci. 1b. Stručná historie klasifikace rostlin: habituální klasifikace Teofrastova; encyklopedický přehled léčivých rostlin Dioskoridův, renesanční bylináře německých "otců botaniky"; herbarizace rostlin a vznik rostlinné morfologie, umělé systémy od Cesalpina k Linnéově syntéze, první přirozené systémy - Jussieu a Adanson; rozmnožování a rodozměna vyšších rostlin ve světle poznatků 19. století, Darwinova evoluční teorie a její důsledky pro systematickou biologii; rozvoj genetiky, cytogenetiky, fytopaleontologie, biometriky, kladistiky a molekulární biologie ve 20 století a jejich důsledky pro rostlinnou klasifikaci; APG klasifikace, molekulární bar-coding a fylokód. 2a. Základní principy botanické nomenklatury: jména taxonů vyšších než rod; jména rodů a vnitrorodových taxonů; jména druhů a vnitrodruhových taxonů; zásada priority; změny jmen a jejich důvody; zásada typizace; autoři jmen a jejich zkracování; hlavní rozdíly mezi botanickou a zoologickou nomenklaturou. 2b. Evoluční vznik a hlavní znaky vyšších rostlin; jejich začlenění ve stromu života; vztah k nejbližším fylogenetickým liniím; vnější podmínky terestrializace; terestrializační adaptace. 3. Mechorosty - bezcévné vyšší rostliny; společné anatomicko-morfologické znaky charakterizující všechny tři linie mechů, játrovek a hlevíků; jejich geografické a ekologické preference; rozmnožování a životní cyklus mechorostů. Oddělení Marchantiophyta - jejich specifické anatomicko-morfologické znaky, rozmnožování a hlavní zástupci. Oddělení Bryophyta - jejich specifické anatomicko-morfologické znaky, rozmnožování a hlavní zástupci. Oddělení Anthocerophyta - jejich specifické anatomicko-morfologické znaky, rozmnožování a hlavní zástupci. 4a. Ryniofyty - fosilní primitivní cévnaté vyšší rostliny; jejich ekologie, morfologie a životní cyklus; megafylní a mikrofylní linie ryniofytů; specifické cévní svazky ryniofytů; telomová a stelární teorie; hlavní znaky a zástupci oddělení Protracheophyta, Zosterophyllophyta a Trimerophyta. 4b. Plavuně (oddělení Lycopodiophyta) - recentní mikrofylní cévnaté výtrusné rostliny; jejich ekologie, morfologie a životní cyklus; klasifikace, specifické znaky a hlavní zástupci tříd Lycopodiopsida, Selaginellopsida a Isoëtopsida; od heterosporie k nezávislé evoluci semennosti. 5. Monilofyty (oddělení Monilophyta) - recentní megafylní cévnaté výtrusné rostliny; jejich ekologie, morfologie a životní cyklus; klasifikace, specifické znaky a hlavní zástupci tříd Psilotopsida, Equisetopsida, Marattiiopsida a Polypodiopsida; evoluce semenných typů u fosilních monilofytů - třída Pteridospermopsida. 6. Nahosemenné rostliny (oddělení Gymnospermae); jejich ekologie, morfologie a životní cyklus; klasifikace, specifické znaky a hlavní zástupci tříd Progymnospermopsida, Cordaitopsida, Cycadopsida, Cycadeoideopsida, Ginkgoopsida, Pinopsida, Gnetopsida. Hlavní vývojové inovace v souvislosti se vznikem semennosti. 7. Krytosemenné rostliny (oddělení Angiospermae); základní znaky, morfologie kořenů, listů, květenství, květů a pohlavních orgánů a plodů; morfologie šíření krytosemenných a jejich rozmnožovací strategie a charaktristika životního cyklu. Evoluce diverzity krytosemenných, fosilní doklady a evoluční trendy krytosemenných, koevoluce s opylovači a geografická distribuce diverzity krytosemenných. 8a. Bazální krytosemenné; evoluční trendy; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Amborellales (Amborellaceae), Nymphaeales (Nymphaeaceae), Magnoliales (Magnoliaceae), Piperales (Piperaceae, Aristolochiaceae). 8b. Bazální jednoděložné + liliidní linie jednoděložných; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Acorales (Acoraceae), Alismatales (Araceae, Alismataceae), Liliales (Liliaceae), Asparagales (Orchidaceae, Iridaceae, Alliaceae+Amaryllidaceae, Convallariaceae, Hyacinthaceae). 9. Commelinidní linie jednoděložných; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Arecales (Arecaceae), Poales (Juncaceae, Cyperaceae, Poaceae, Typhaceae). 10. Bazální a pravé dvouděložné; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Ranunculales (Ranunculaceae, Papaveraceae+Fumariaceae), Caryophyllales (Amaranthaceae, Caryophyllaceae, Polygonaceae), Saxifragales (Saxifragaceae) 11. Rosidní, fabidní a malvidní linie pravých dvouděložných;; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Geraniales (Geraniaceae), Violales (Euphorbiaceae, Violaceae, Salicaceae), Fabales (Fabaceae), Rosales (Rosaceae, Cannabaceae, Urticaceae, Ulmaceae), Cucurbitales (Cucurbitaceae), Fagales (Fagaceae, Betulaceae), Brassicales (Brassicaceae), Malvales (Malvaceae). 12-13. Lamiidní, campanulidní a asteridní linie pravých dvouděložných;; základní znaky a zástupci vybraných řádů a vybraných čeledí: Ericales (Primulaceae, Ericaceae), Solanales (Boraginaceae, Solanaceae), Gentianales (Rubiaceae), Lamiales (Orobanchaceae, Plantaginaceae, Scrophulariaceae, Lamiaceae), Apiales (Apiaceae), Dipsacales (Caprifoliaceae, Adoxaceae), Asterales (Asteraceae).
Literatura
  • HEYWOOD, V. H. Flowering plants of the world. 2 (reprint). London: B T Batsford, 1996, 335 s. ISBN 0 7134 7422 X. info
  • SMEJKAL, Miroslav. Systém a evoluce vyšších rostlin. In Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, s. 205-349. ISBN 80-04-22815-1. info
  • ŠTYS, Pavel. Zákonitosti evoluce organismů. In Fylogeneze, systém a biologie organismů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992, s. 643-689. ISBN 80-04-22815-1. info
  • HENDRYCH, Radovan. Systém a evoluce vyšších rostlin : učební přehled. 2., upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 499 s. URL info
Výukové metody
přednáška
Metody hodnocení
přednáška, test z určování rostlin, písemný test nebo ústní zkouška
Další komentáře
Poznámka k ukončení předmětu: Podmínkou připuštění ke zkoušce je udělení zápočtu ze cvičení Bi2030c.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

Zobrazit další předměty

Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2025/Bi2030