Bi7352 Forenzní antropologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2019
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D.
Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Petra Urbanová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav antropologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:50 Bp1,01007
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je zaměřen na forenzní antropologii - praktickou aplikaci biologické antropologie v kontextu policejního vyšetřování a soudního řízení. Cílem je seznámit studenty s cíli, metodami a právními souvislostmi forenzní antropologie, aby byli (po absolvování souvisejícího cvičení) připraveni na výkon praxe soudního znalce v tomto oboru.
Výstupy z učení
Po absolvování kurzu by studenti budou schopni: identifikovat kostrové nálezy neznámého původu; působit jako "antropolog na místě nálezu"; připravit forenzně-antropologickou expertizu včetně formálních výstupů znaleckého zkoumání; u kosterních nálezů by měli být schopni určit pohlaví, dožitý věk, proporce těla, rozpoznat populační příslušnost, známky profesní zátěže, životního stylu; rozhodnout o individuální identifikaci, rozhodnout o těchto charakteristikách u případů individuálních i hromadných, u živých osob a obrazových důkazů by měli být schopni popsat typové a individuální znaky na těle a rozhodnout o jejich váze při určování totožnosti osob a úkonů s tím spojených (příbuznost, věk, pohlaví, apod.)
Osnova
  • 1. Úvod do forenzní (soudní) antropologie. Historický přehled vývoje forenzní antropologie. 2. Antropolog jako soudní znalec, Legislativa. Znalecká činnost. Základní terminologie. Institucionální pojetí u nás a ve světě. Výstupy znaleckého zkoumání 3. Forenzní tafonomie, forenzní archeologie, antropolog na místě nálezu 4. Forenzní osteologie (skupinová identifikace): Odhad populační afinity a určení pohlaví na kostře 5. Forenzní osteologie (skupinová identifikace): Odhad dožitého věku 6. Forenzní osteologie (skupinová identifikace): Odhad výšky postavy a jiných tělesných parametrů 7. Forenzní osteologie (individuální identifikace) 8. Forenzní odontologie 9. Ostatní identifikační a aproximační postupy - superpozice lebky do fotografie, DNA analýza 10. Forenzní traumatologie: Určení příčiny smrti. Typy zranění. Mechanismy zranění. 11. Portrétní identifikace osob (fotokomparace, bertillonage, identikit) 12. Analýza dalších důkazních materiálů - dermatoglyfika, daktyloskopie, biometrické systémy 13. Biologické analýzy v kriminalistice 14. Perspektivy forenzní antropologie v 21. století (globální migrace, rozvoj techniky, terorismus, DVI týmy)
Literatura
  • Iscan M.Y. (1988): Rise of Forensic Anthropology. Yearbook of Physical Anthropology 31: 203-230.
  • Novotný, V. (1991): O systémovém přístupu. Masarykova univerzita v Brně, Brno.
  • Pickering R.B., Bachman D.C. (1997): The Use of Forensic Anthropology. CRC Press LLC, Boca Raton.
  • Porada V. a kol. (2001): Kriminalistika. CERM, Brno.
  • Haglung W. D., Sorg M.H. eds. (1997): Forensic Taphonomy. The Postmortem Fate of Human Remains. CRC Press LLC, Boca Raton.
  • Krogman, W. M - Ýţcan, M. Y. (1986): The Human Skeleton in Forensic Medicine. Springfeld, Illinois: Charles C Thomas
  • Fazekas, I. G. - Kósa, F. (1978): Forensic Fetal Osteology. Akadémiai Kiadó, Budapest.
  • Reich, K. J. (1998): Forensic Osteology. Advances of the Identification of Human Remains. Springfield, Illinois: Charles C Thomas.
  • Novotný, V. (1986): Sex Determination of the Pelvic Bone: A Systems Approach. Anthropologie 24: 197 - 205.
  • Originální odborné články z oblasti forenzní antropologie.
Výukové metody
Teoretická příprava formou přednášek, obohacených o vhledy do forenzní praxe.
Metody hodnocení
Kurz je ukončen písemnou zkouškou, otázky jsou kombinované z testových i otevřených odpovědí-testovány jsou znalosti problematiky probírané na přednáškách a v povinné literatuře. Pro úspěšné složení zkoušky musí student získat 60 % možných bodů.
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, jaro 2011, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, jaro 2014, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.