Conflict and Democracy Studies

Představení studijního programu

Magisterský studijní program Conflict and Democracy Studies se zaměřuje na diskusi o rozmanitosti vztahů mezi demokratickým, autoritářským a totalitárním státním zřízením, pozornost tak věnujeme procesům demokratizace a konfliktům, které je mohou předcházet či provázet. Je nám více než zřejmé, že konflikt je charakteristikou, která je pro lidstvo či společnost typická, která je pohání vpřed, ale může vést i k záhubě. Boj o moc mezi lidmi propukl prakticky v okamžiku, kdy se lidé začali organizovat, kdy začali žít v hierarchizované společnosti a kdy pro sebe a své soukmenovce hledali v daném místě a čase to nejlepší zřízení. Proces hledání a způsob uplatňování moci někdy zahrnuje násilí; jindy jsou jednotlivé strany sporu dospět k akceptovatelným cílům mírovou cestou.

Klíčovou otázkou pro nás proto je, zda je možné demokratizovat (decentralizovat) různé (hluboce rozdělené) společnosti, aby se zároveň neprobudily či nepodnítily etnická, náboženská, nebo jiná plnutí. Neméně důležité je pak pochopit, jak a zda jsou pohrůžky násilím používání různé orgány a instituce k upevnění, udržení či dokonce prohloubení autokratických tendencí.

Současné dění ve světě všechny tyto otázky ještě více podtrhává a hledání odpovědí je stále více žádoucí. V současnosti jsme totiž svědky mnohých změn, v řadě států probíhá (či o to různé skupiny usilují) transformace demokratických společností. Za těmito procesy je mnoho faktorů, nicméně dříve či později se nutně objevuje diskuse o nezbytných kompromisech mezi bezpečností a osobní svobodou. V některých případech se objeví přijatelné řešení a demokratický charakter společnosti může být zachován. Jindy se to nezdaří, což otevírá cestu k posilování nedemokratických tendencí. Pochopení těchto procesů a situace ve světě obecně je pak nutnou podmínkou pro předcházení negativních jevů a tendencí. Je proto třeba se ptát, jak (národní) bezpečnosti ovlivňuje kvalitu demokracie a fungování demokratických institucí a jak kvalita demokracie ovlivňuje přístup k vnitrostátní a mezinárodní bezpečnosti.

Studijní plány

Conflict and Democracy Studies

prezenční, jednooborový

Přijímací řízení
Admission Master program Fall 2025 (beginning September 2025)
Termín podání do půlnoci 15. 5. 2025

Informace o přijímacích zkouškách v tomto studijním programu
Uchazeči jsou přijímání na základě výsledků SCIO GAP testu. Minimální percentil pro přijetí je 30.
Doporučená literatura ke zkouškám v tomto studijním programu
The admission process may involve an interview (usually conducted via Zoom) where the applicant would discuss with the selection committee his/her background as well as one of the following three texts: Buzan, Barry, Ole Waever, and Jaap de Wilde. Security: A New Framework for Analysis (Boulder, CO: Lynne Reinner Publishers, 1998), Chapter 2. Collier, Paul, and Anke Hoeffler. “Greed and Grievance in Civil War.” Oxford Economic Papers 56(4): 2004, pp. 563-595. Fukuyama, Francis. The End of History? The National Interest (16): 1989, pp. 3-18. If you do not have access to the above texts, we will send them to you upon request.
Kritéria hodnocení uchazečů o tento studijní program
Maximum 100 bodů (pro přijetí je minimum 60 b.) na základě zaslaných dokumentů a vstupních pohovorů.

Studium

Sbalit Rozbalit

Cíle
Studijní program Conflict and Democracy Studies je zaměřen na problematiku demokracie, demokratizačních procesů a konfliktů. Pojetí konfliktů přitom má nejen bezpečnostní rozměr, ale i ideový (polémos). Obsahově tak program propojuje především vybrané aspekty studia politologie a bezpečnostních studií. Reaguje tím na aktuální trendy v současné politické a bezpečnostní situaci ve světě a potřebě se v této sféře orientovat. Program je opřen o dlouhodobý výzkum a zaměření Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) a cílí zejména na zahraniční studenty. Výuka probíhá v angličtině.
Povinné předměty zprostředkovávají zejména teorie reflektující demokratické procesy a aktéry těchto procesů, stejně tak poskytují metodologické a teoretické zázemí pro zkoumání konfliktů a demokracií. Povinně volitelné předměty umožní studentům hlouběji se specializovat – v otázkách informační války a propagandy, terorismu, radikalismu, euroasijské bezpečnosti apod.
Výstupy z učení
Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:
- pochopit příčiny (politické a historické) různých konfliktů;
- rozumět a uplatňovat nástroje překonávání krizí a zlepšování (nebo zachování) kvality demokracie;
- pochopit, jak je (státní) moc distribuována uvnitř politické struktury;
- orientovat se v současném stavu diskuse o demokracii, nových formách autoritarismu, demokratizaci a bezpečnosti;
- provádět vlastní výzkum v oblasti studia konfliktů a demokracie;
- vysvětlit aktuální (globální) politiku a konflikty;
- vyhodnotit hrozby a předcházet jim.
Uplatnění absolventa
Absolventi programu získávají schopnosti a dovednosti nezbytné pro úspěšné profesionální uplatnění v řadě profesních oblastí. Typickými pracovními příležitostmi jsou politicko-analytické a poradenské pracovní pozice, výzkumné a výukové pozice na vysokých školách, pozice ve státní správě, pozice v aparátu politických stran a pozice v diplomatických službách. Další vynikající možnosti pro profesní realizaci představují instituce Evropské unie a další mezinárodní organizace.
Pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů
Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.
Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o
1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).
Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.
Praxe
Program obsahuje praktickou složku – nepovinnou stáž ve státní či nestátní instituci (think-tanky, nevládní organizace atd.).
Cíle kvalifikačních prací
Standardní rozsah diplomové práce je 144 000-180 000 znaků včetně mezer (80-100 normostran). Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.
Téma si student vybírá buď vlastní, nebo z témat vypsaných v Informačním systému (téma musí akceptovat vedoucí práce). Student svou práci s vedoucím průběžně konzultuje. Diplomová práce má dokázat, že studenti jsou schopni pracovat s odbornými texty, používat koncepty a teorie, provádět vlastní originální výzkum a přinášet nová zjištění. Pokyny pro státní závěrečné zkoušky a vypracování diplomových prací jsou upraveny Směrnicí FSS č. 5/2024 Státní závěrečné zkoušky, závěrečné práce a jejich obhajoby.
Návaznost na další studijní programy
Absolvent programu může pokračovat v doktorském studiu politologie nebo jiného blízkého programu.