Environmentální studia

Studium navíc v návaznosti na bakalářský stupeň dále prohlubuje interpersonální a intrapersonální kompetence studentů. Připravuje je tak na řízení malých i větších týmů, schopnost reflektovat úspěchy i neúspěchy a na základě této reflexe měnit strategie přístupu k řešení problémů.

Zásadní důraz je pak kladen na schopnost propojovat problematiku společenskovědního a přírodovědného přístupu k otázkám environmentálních problémů a schopnost zhodnotit kvalitu informací, které z obou stran vědeckého spektra o vybraném problému přicházejí.

Magisterské studium je přitom – pro přehlednost členěno do studijních bloků – zaměření. První blok sestává z povinných předmětů, které musí absolvovat každý student bez ohledu na své studijní zaměření. Jako příklad můžeme uvést rozšiřující metodologické předměty (Kvantitativní výzkum v environmentalistice, Kvalitativní výzkum v environmentalistice, ad.) nebo předměty přibližující normativní problematiku environmentálních otázek (Environmentální etika II., Environmentální historie). Další tři bloky sdružují tematicky orientované povinně volitelné předměty tak, že jejich absolvování umožní studentovi dobrou orientaci v takto úžeji orientovaném tématu. Jedná se o:

A) Sociálně-ekologická ekonomie (toto studijní zaměření navazuje na Bc. zaměření Sociálně – ekologické podnikání)

B) Společnost a environmentální vzdělávání (zaměření je vhodné pro studující se zájmem o aktivní ovlivňování společnosti prostřednictvím výchovy, vzdělávání a komunikace environmentálních témat v občanských sdruženích, veřejné správě či jiných typech organizací)

C) Kultura & příroda

Všechny tři bloky jsou přitom nepovinné. Jejich hlavním cílem je umožnit studentům lepší orientaci v jednotlivých oblastech vědeckého a výukového zaměření katedry a jejích studijních programů. Dále nabízíme i povinně volitelné předměty mimo tato tři zaměření.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Absolvent získává komplexní vysokoškolské vzdělání v oblasti environmentálních studií, umožňující uplatnění ve veřejném, neziskovém i soukromém sektoru. Absolvent získá schopnost analýzy konkrétních environmentálních problémů.
• Absolvent prohloubí znalosti nabyté na bakalářském stupni studia především v tématech environmentální a ekologické ekonomie, sociologie, filozofie a etiky, estetiky, psychologie, historie a také vybraných přírodovědných disciplínách.
• Absolvent si osvojí podrobnou znalost metodologie empirických environmentálních věd a metodiky psaní závěrečných prací. Na základě vlastního výběru získá buď důkladnou znalost kvalitativního, nebo kvantitativního výzkumu.
• Absolvent si osvojí komplexní schopnost reflexivní vědecké práce navazující na principy práce s vědeckými texty, schopnost vyhodnotit kvalitu vědeckých textů a interpretovat jejich zjištění. Absolvent také získá přehled o normativních otázkách.
• Absolvent výrazně prohloubí kompetence související s týmovou prací, se systematickým přístupem k řešení problémů, rozvine své analytické schopnosti, schopnost kreativně řešit problémy a prohloubí kritické myšlení.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Studenti mají možnost zúčastnit se během studia 100 hodin individuální praxe dle vlastního výběru v organizacích spojených s environmentální problematikou. Jejich kroky na praxích míří nejčastěji do nevládních organizací, státních institucí nebo organizací spojených s environmentálně zaměřeným podnikáním apod.