Mediální a žurnalistická studia

Cílem studia nového doktorského studijního programu Mediální a žurnalistická studia je získání klíčových odborných znalostí a dovedností v oboru mediální a žurnalistická studia. Absolventi získají hloubkový teoretický vhled do problematiky, na kterou je zaměřena jejich dizertační práce. Získají také odborné znalosti a prohloubí své dovednosti v metodách mediálně-vědního výzkumu. V průběhu studia se zúčastní povinně zahraniční akademické stáže a volitelně odborné stáže v praxi (tzn. v mediálních organizacích, v analytických agenturách apod.). Absolvent tak bude připraven nejen na další akademickou kariéru v oboru (například jako vyučující na univerzitě, výzkumník, člen mezinárodních výzkumných týmů), ale také na uplatnění v mediálně-vědním výzkumu v praxi (například jako analytik zaměřený na výzkum uživatelů online médií, mediálních publik a na monitoring medializovaných témat, jako vedoucí výzkumných týmů a analytických oddělení mediálních domů či jako analytik-manažer) a ve vedení mediálních organizací.

Směřování programu bere také v úvahu výsledky interního výzkumu vedeného v r. 2016 Katedrou mediálních studií a žurnalistiky mezi absolventy magisterského oboru. Tento výzkum ukázal, že absolventi vzhledem ke svým zkušenostem z mediální praxe doporučují zvýšený důraz na internacionalizaci, na teoretické znalosti a výzkumné/analytické schopnosti doktorských studentů a na jejich schopnost zapojit se jak do veřejné diskuze o české mediální krajině, tak i do domácích a zahraničních grantových projektů.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• ve výzkumné praxi samostatně aplikovat znalost výzkumných metod využívaných v mediálně-vědním výzkumu, tj. ve výzkumu mediálních publik a uživatelů mediálních technologií, v analýze mediálních obsahů a ve výzkumu mediálních organizací
• ve výzkumné praxi systematicky aplikovat znalost mediálně-vědních a obecněji sociálně-vědních teorií a konceptů konstituujících rámec vědění vymezený tématem absolventovy dizertační práce
• napsat a v uznávaných akademických periodicích publikovat původní odborné studie
• samostatně vzhledem k odborné i široké veřejnosti komunikovat odborná témata a závěry vlastního výzkumu ve světovém jazyce, např. prezentovat je na konferencích
• individuální i týmové výzkumné a analytické práce v domácím i mezinárodním prostředí
• samostatně vést výuku předmětů na úrovni bakalářského programu Mediální studia a žurnalistika nebo v programu spřízněném

Primární sférou uplatnění absolventů je akademická sféra, a to jak domácí (kde jsou absolventi doktorských programů zásadním zdrojem personální reprodukce domácí oborové komunity), tak zahraniční. V domácím kontextu lze přitom hovořit o nedostatku kvalitních oborových absolventů doktorského studia, v důsledku čehož je oborová komunita poněkud netypicky personálně saturována absolventy blízkých disciplín (sociologie, politologie, psychologie).

Ve vztahu k mimoakademickým kariérním trasám a k uplatnitelnosti absolventů doktorského studia Mediálních a žurnalistických studií v privátní sféře a veřejných a státních institucích se nabízí pro studenty doktorského stupně následující možnosti:

Mediální trh a trhy s komunikačními službami v České republice a právě tak aktéři ve veřejné a politické sféře potřebují doktorské absolventy programu mediální a žurnalistická studia coby absolventy zaměřené na výzkum médií, mediálních publik a uživatelů online a mobilních technologií – tedy absolventy disponující takovým expertním věděním a takovými analytickými/metodologickými schopnostmi, jež umožňují aktérům pohybujícím se v oblasti produkce mediálních obsahů a služeb strategicky reagovat na sociální a technologické změny, jež tuto oblast rychle a dramaticky proměňují.

Nástup nových (digitálních, síťových a mobilních) médií představuje pro mediální průmysl i veřejnou a politickou sféru zásadní výzvu spojenou s rostoucí potřebou expertních analytiků z oblasti mediálních studií. Vstup nových médií do oblasti audiovize a zpravodajství na jedné straně a do sféry veřejné, politické a komerční komunikace na straně druhé je totiž spojen se zřetelnou a nadále sílící proměnou chování mediálních publik a s fragmentací a individualizací produkčních a ekonomických strategií vysílatelů a producentů obsahů. Systematické porozumění této proměny, a tedy schopnost adekvátní odpovědi na ni, se nicméně neobejde bez analýzy jak mediálních publik a jejich jednání, tak jimi konzumovaných obsahů. Potřeba zkušených analytiků současně roste nejen na straně mediálního průmyslu, ale i u poskytovatelů datových a komunikačních služeb, kteří sice disponují zásadními datovými balíky mapujícími jednání jejich uživatelů, ale fakticky nejsou schopni bez spolupráce s experty z oblasti mediálních studií tato data sofistikovaněji a plausibilněji interpretovat.

Ve výuce jsou standardně využívány již existující datové sety z předchozích i aktuálně probíhajících výzkumů, online přístupné textové, fotografické či video-materiály, či příklady z vlastní výzkumné praxe. Navíc je využíván přímý kontakt jak na elitní zahraniční výzkumníky, tak na domácí i zahraniční experty z profesní analytické a mediální praxe. Primární důraz však klademe na kontaktní výuku a na rozvoj teoretických, metodologických, publikačních a dalších klíčových dovedností pod přímým vedením školitelů a dalších interních a externích pedagogů a na intenzivní práci s odbornou literaturou. Především v předmětech rozvíjejících výzkumné a publikační dovednosti pak prohlubujeme (nebo do nich nově zavádíme) metody založené na využití hardwarových a softwarových výzkumných, analytických a publikačních nástrojů (nástroje pro online sběr a management dat, online nástroje pro experimentální metody, „eye trackers“, kolaborační nástroje apod.).

Nabízený předmět analytická praxe je odbornou praxí v mimoakademické sféře, typicky ve výzkumných a marketingových agenturách (CVVM, Focus, Median apod.) a v analytických odděleních mediálních organizací. Rozsah praxe se pohybuje od 2 do 12 prac. týdnů. Cílem předmětu je zajistit doktorským studentům intenzivní kontakt s mimoakademickou výzkumnou a analytickou praxí, jež je nezbytný jednak pro vytváření funkčních vztahů mezi akademickým a neakademickým výzkumem a jednak pro zajištění takových znalostí a kompetencí, jež studujícím usnadní případné uplatnění v mimoakademické sféře.

Student musí úspěšně složit státní doktorskou zkoušku a obhájit dizertační práci. Státní doktorská zkouška (SDZ) se skládá ze dvou okruhů navazujících na předměty společného základu Teorie mediálních a žurnalistických studií a Metodologie mediálních a žurnalistických studií.

V SDZ je úkolem studenta prokázat relevantní oborové znalosti v oblasti teorií a metodologií, které se vážou k tématu jeho dizertační práce. Student dostane od předsedy oborové rady předem zadán tematický okruh ke každé ze zkoušek, k nimž se musí připravit na základě četby literatury relevantní v každém okruhu pro zadané téma. Student předem doloží seznam literatury, kterou k danému okruhu navrhuje (seznam musí obsahovat minimálně 20 zdrojů ke každému okruhu); předseda oborové rady navržený seznam předem schvaluje a na návrh členů komise SDZ a školitele a konzultantů případně doplní. U vlastní zkoušky je pak úkolem studenta přesvědčit komisi o dostatečné znalosti teorií a metodologií u obou ze zadaných okruhů a o jeho schopnosti aplikovat je nad rámec tématu dizertační práce a zasadit do širšího kontextu oborové rozpravy.

Dizertační práci student obhajuje před komisí, která má minimálně pět členů, z toho dva externí. Práce je posuzována dvěma oponenty, z toho je jeden externí. Na základě posudků a obhajoby studenta komise zhodnotí kvalitu dizertační práce.