Evropská studia

Kritérium pro přijetí ke studiu v jednooborovém studijním plánu i v hlavním a vedlejším studijním plánu v rámci sdruženého studia představují výsledky testů základů společenských věd (ZSV). U ZSV fakulta uznává test Základů společenských věd (ZSV), který zabezpečuje společnost SCIO.

Nejpozději při uzávěrce termínu pro podání přihlášek si uchazeč závazně v e-přihlášce volí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů.

Přijímací zkouška z testů ZSV (SCIO):

Uchazeč má možnost vykonat zkoušky v pěti níže uvedených termínech. Při více pokusech se uchazeči započítá nejlepší dosažený výsledek. Fakulta uznává výsledky dosažené v těchto termínech: 7. prosince 2024, 13. ledna 2025, 1. února 2025, 1. března 2025, 29. března 2025. POZOR - fakulta uznává i výsledky ze sedmi termínů uskutečněných v předcházejícím akademickém roce (9. prosince 2023, 16. ledna 2024, 3. února 2024, 2. března 2024, 23. března 2024, 1. května 2024, 25. května 2024).

Výsledky testů ZSV předává fakultě výhradně společnost SCIO, uchazeč svůj výsledek fakultě nepředává. Musí však společnosti SCIO poskytnout k předání výsledků svůj souhlas (učiní tak v rámci přihlášky u společnosti SCIO).

Praktický postup:

• Uchazeč podá nejpozději do 28. února 2025 kompletně vyplněnou elektronickou přihlášku, závazně zvolí pořadí svých preferencí jednotlivých studijních plánů a zaplatí administrativní poplatek.
• Paralelně se sám přihlašuje k testu u společnosti SCIO.
• Od společnosti SCIO obdrží po svém přihlášení pozvánku k testu ZSV.
• Účast na daném termínu (příp. termínech) si uchazeč hradí individuálně.

Vzhledem k tomu, že fakulta uznává výsledky z více termínů, při neúčasti na žádném z nich se není možné odvolávat na překážky na straně uchazeče. Náhradní přijímací zkoušky se konat nebudou.

Uchazeči, kteří se hlásí na mezifakultní studium, budou muset případně splnit podmínky přijetí do hlavního/vedlejšího studijního plánu na obou fakultách MU.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Informace k přijetí bez přijímací zkoušky naleznete na webu FSS.

Ukázky testů a seznam odborné literatury ZSV.

Reflexe vývoje evropských studií a snaha o udržení kroku s dalšími významnými pracovišti v Evropě i ve světě se odráží i ve velké pozornosti, jež je kontinuálně věnována internacionalizaci výuky v rámci programu a také návaznosti a uplatnění získaných poznatků v praxi.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• analyzovat dění v Evropské unii a evropských státech vhodnými nástroji a technikami
• porozumět a interpretovat moderní historii Evropské unii a evropských států
• pracovat s evropskou legislativou a dokumenty Evropské unie
• porozumět a vysvětlit politické rozhodování v Evropské unii a jejich členských státech
• porozumět a interpretovat obsah evropské integrace, tj. konkrétní politiky a rozhodnutí (včetně finančního rozměru)
• odborně a analyticky korektně zpracovat relevantní problém (text na úrovni bakalářské práce)
• porozumět evropské integraci v kontextu mezinárodních vztahů
• použít základních pravidel diplomatické práce
• porozumět dopadu evropské integrace na substátní aktéry české politiky
• použít terminologii EU v anglickém jazyce
• použít komparatistický přístup pro analýzu EU

Chcete pracovat v Bruselu? Pracovat na ministerstvu v evropské agendě? Být kariérním diplomatem? Stát se asistentem evropského poslance? Pracovat jako odborník na EU v neziskovém sektoru? Být analytikem evropské legislativy? Chcete psát o evropském/zahraničně-politickém dění? Koordinovat evropské projekty v městě, či kraji?

To všechno je možné.

Jako absolventi programu Evropská studia se můžete uplatnit v řadě profesí. Typicky se jedná o analytická pracoviště, státní správu a samosprávu, diplomacii, neziskový sektor, média či marketing. Znalost prostředí evropské integrace a politického dění v Evropě je totiž široce uplatnitelná v různých sektorech a různých úrovních společenského života. Naši absolventi tak nacházejí zaměstnání na evropských odborech ministerstev a státní administrativy, věnují se dotačnímu poradenství či působí v think-tancích.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe je nepovinnou součástí programu. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií je schopna vám, jakožto studentům, zprostředkovat několikaměsíční pracovní stáže v Bruselu, například v bruselské kanceláři CZELO (Czech Liaison Office for Research and Development), v bruselských zastoupeních českých krajů, ale i v institucích na domácím poli jako je například Jihomoravský kraj.

Každá bakalářská práce musí obsahovat abstrakt, který (mimo jiné) explicitně uvede, o který typ bakalářské práce se jedná. Součástí hodnocení práce je

aktivní přístup studenta ke konzultacím s vedoucím práce, stejně jako samostatnost a vlastní iniciativa studenta při zpracovávání práce. Podrobné pokyny k vypracování práce jsou dostupné na stránce katedry (http://mve.fss.muni.cz/cs/studium/studijni-agenda/pokyny-ke-szz)