Joint Master Programme in International Relations: Europe from the Visegrad Perspective

Magisterský program "Joint Master Programme in International Relations: Europe from the Visegrád Perspective" si klade za cíl detailní seznámení s problematikou mezinárodních vztahů, především v kontextu střední a východní Evropy, s problematikou politických systémů, transformace politických režimů, ekonomické transformace a bezpečnosti v regionu, s užším zaměřením na země Visegrádské skupiny. Kombinuje poznatky a přístupy ekonomie, mezinárodních vztahů, bezpečnosti a politologie a snaží se též o seznámení studentů pocházejících z různých zemí (nejen ze států V4) s kulturou a historií těchto jednotlivých zemí, v nichž budou postupně absolvovat svoje studium

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• tvořivě používat moderní teorie mezinárodních vztahů při expertní činnosti
• teoreticky podloženě interpretovat aktuální dění ve světové politice
• samostatně a tvůrčím způsobem vymezit a řešit komplexní problém s použitím vhodných teorií, konceptů a metod oboru
• analyzovat klíčové dimenze mezinárodních vztahů (bezpečnostní, ekonomickou, energetickou, právní a societální)
• aplikovat metodologii výzkumu v oblasti mezinárodních vztahů při expertní činnosti jak ve státní, tak v korporátní sféře
• orientovat se v otázce víceúrovňového vládnutí, jeho vývoje a role

Absolventi programu se uplatní v řadě profesních oblastí, zejména však: ve státní správě a v diplomatických službách, ve výzkumných a analytických pracovištích, ve vědecko-pedagogické činnosti na vysokých školách, v aparátu politických stran, v novinářské profesi a na půdě mezinárodních organizací. Velmi významnou možností uplatnění absolventů je korporátní sféra, zejména velké nadnárodní korporace.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Praxe u všech typů potenciálních zaměstnavatelů studentů programu je volitelnou součástí studia.

Studium programu je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z veřejné obhajoby magisterské práce (prezentace výsledků výzkumu a následná diskuze o práci) a ústního zkoušení, jež pokrývá všechny povinné předměty magisterského programu. Zkušební komise je složená z vyučujících všech institucí – jak z Jagellonské, tak Masarykovy univerzity, Univerzity Pécs a Univerzity Mateja Bela. Obhajoba magisterské práce a závěrečná ústní zkoušky se konají na konci čtvrtého semestru na půdě Univerzity Mateje Bela.

Magisterská práce má charakter samostatného zpracování zvolené problematiky. Studující mohou pracovat jak s již publikovanými texty, tak s daty přístupnými pro sekundární analýzu. V magisterské práci musí předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, analyzovat primární data, využívat koncepty a teorie mezinárodních vztahů a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku. Cílem magisterských prací je zejména zdokonalit schopnosti studujících využívat vyučované metody sběru a analýzy dat v expertní činnosti. Generování nových poznatků v oboru je vítáno, ale není u magisterských prací povinností.

Minimální rozsah magisterské diplomové práce je 126 000 znaků. Nezahrnuje bibliografické údaje, přílohy, atd.

Okruhy otázek k ústní zkoušce:

Mezinárodní vztahy od roku 1945 a teorie mezinárodních vztahu;

Aktuální vývoj mezinárodního veřejného práva;

Úvod do vládnutí a víceúrovňového vládnutí;

Tvoření Evropy (Evropský systém státu od roku 1648);

Transformace střední a východní Evropy;

V4 v přerodu - zaměřeno na Maďarskou demokracii;

Politická kultura v SE - zaměřeno na Maďarsko;

Ekopolitika a udržitelný rozvoj;

Mezinárodní politická ekonomie - ekonomická transformace V4;

Ekonomická integrace Evropy;

Evropa a externí hranice;

Geopolitka a krajiny V4;

Politické systémy krajin V4;

Ti nejlepší absolventi magisterského studijního programu mezinárodních vztahů budou připraveni nastoupit do doktorského studia (po splnění podmínek přijetí) v programu nebo blízkých disciplín v ČR, dalších zemích V4 i v širším zahraničí.