Cultural Sociology

Uchazeči jsou přijímání na základě výsledků SCIO GAP testu. Minimální percentil pro přijetí je 30.

Hodnotí se předchozí motivace, profil a výsledky uchazečů (CV, výpis známek), doporučení, znalost angličtiny. Součástí je možnost ověření motivace a anglického jazyka ve video-pohovoru. Celkový výsledek je maximálně 100 bodů, přičemž podmínkou pro přijetí je minimum 60 bodů.

Studium v programu Cultural Sociology klade důraz na důkladné rozvíjení interpretačních schopností, jež jsou založeny na osvojení strukturálních i hermeneutických metod analýzy kulturních významů cirkulujících a působících prostřednictvím nejrůznějších sociálních jevů. Kulturní sociologie je definována vlastní metodou přístupu a konceptuálními rámci interpretace, nikoli předmětem analýzy, a v tomto smyslu představuje relativně nezávislou formu přípravy studujících k expertní analytické a výzmumné práci v oblastech sociální reality v níchž komunikace sehrává klíčovou roli.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• rozumět postupům metodologie sociologického výzkumu, analytické a interpretační práce.
• ovládat pokročilé kompetence v oblasti analýzy a interpretace empiricky založených souborů významů, znaků, textuálních a vizuálních dokumentací.
• rozumět základním znalostem o konceptuální struktuře a tematických proměnách v oblasti kulturní sociologie, o způsobech kulturně sociologické interpretace.
• aplikovat při interpetacích významů vědomosti o fungování sociálních reality v nejrůznějších institutcionálních sférách.
• analyzovat a srovnat komunikační strategie působící v nejrůznějších typech organizací, spolků, sociálních a kulturních hnutí, nebo subkultur.

Absolvent magisterského programu Cultural Sociology prokazuje schopnost realizovat výzkumný projekt, získávat, analyzovat a interpretovat empiricky založené soubory významů, znaků, textuálních a vizuálních dokumentac, včetně přihlédnutí k etice sociologického výzkumu. Dále prokazuje schopnost provedení kritické kulturní interpretace sociálních jevů, událostí a institucionálních procesů na základě aplikace vhodné teorie a metodologie. Absolvent disponuje schopnosti analyzovat a srovnat komunikační strategie působící v nejrůznějších typech organizací, spolků, sociálních a kulturních hnutí, nebo subkultur. Absolventi jsou připraveny pro expertní analytickou a výzmumnou práci v oblastech sociální reality v níchž komunikace sehrává klíčovou roli.

Absolvent Cultural Sciology kromě toho, že je schopen vykonávat analytické práce související s realizací projektů jako člen realizačního týmů, je schopen již také samostatné interpretační a analytické práce, včetně vypracování návrhů nových projektů a po získání zkušeností i odborného vedení projektových týmů.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Není povinnou součástí studií.

Odborné vedení studentů pracujících na magisterské diplomové práci se uskutečňuje prostřednictvím dvou předmětů (i) semináře k práci na projektu diplomové práce a (ii) semináře k psaní diplomové práce. Téma práce musí být tím pádem dohodnuto s vedoucím v semestru předcházejícímu poslední semestr studií. Délka práce činí nejméně 126 000 (maximálně 162 000) znaků včetně mezer. Studujici měli by předvést schopnost kriticky pracovat s odbornými texty, zpracovávat interpretace empiricky založených souborů významů a nacházet v nich relevantní souvislosti ve vztahu k zadanému tématu, případně výzkumné otázce. Obhajoba magisterské diplomové práce je nedílnou součástí magisterské státní závěrečné zkoušky.

Absolvent magisterského studia může pokračovat v doktorském studiu sociologie.