Veřejná a sociální politika a lidské zdroje

Cílem magisterského navazujícího prezenčního a kombinovaného studia VSPLZ je, aby absolvent v návaznosti na poznatky a dovednosti, které získal bakalářským studiem VSPLZ nebo jiného příslušného oboru, získal základní profesionální předpoklady pro samostatný výkon širokého spektra činností veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a rozvoje lidských zdrojů a předpoklady pro rozvíjení těchto schopností v praxi nebo dalším studiem.

Jejich jádrem jsou dvě schopnosti:

- Schopnost samostatně reflektovat a vyhodnocovat řešené problémy a prováděná opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb a rozvoje lidských zdrojů a zvládání s nimi spojených dilemat,

- Schopnost samostatně koncipovat systémově pojatá opatření a koordinovat či provádět jejich zavádění.

Z nich vycházejí další očekávané schopnosti absolventa:

- samostatně vyhledávat, identifikovat a reflektovat příčiny a důsledky aktuálních nebo latentních veřejných a sociálních problémů a systémových nedostatků opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů jak na celospolečenské a místní úrovni, tak v organizacích,

- samostatně reflektovat a artikulovat potřebu zavádění programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce a systémových podmínek rozvoje lidských zdrojů,

- po získání nezbytné profesionální zkušenosti provádět koordinaci aktivit v organizacích realizujících programy veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce a rozvoje lidských zdrojů a přispívat k rozvíjení vlastních lidských zdrojů a organizačních kapacit jako předpokladu zvládání úkolů v dané oblasti.

Kromě těchto obecných předpokladů, schopností a dovedností získá absolvent studiem zvolené specializace magisterského navazujícího prezenčního a kombinovaného studia specifické poznatky a dovednosti, které jsou předpokladem uplatnění obecných poznatků a dovedností v jedné z dále uvedených oblastí: „Veřejná a sociální politika“, „Trh práce a politika zaměstnanosti“, “Sociální služby a management v občanském sektoru” nebo „Personální management a organizační rozvoj“.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vnímat s pomocí teorií veřejné a sociální politiky a dalších relevantních oborů významné okolnosti vývoje soudobé společnosti a možné šance nebo ohrožení spojená s tímto vývojem,
• reflektovat veřejné a sociální problémy a jejich řešení z hlediska jejich sociálně-kulturních, etických, ekonomických, veřejně-politických, právních a dalších příčin a důsledků; tuto dovednost uplatnit v různorodých kontextech
• identifikovat celé spektrum základních sociálních a ekonomických determinant a efektů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, včetně faktorů, které ovlivňují zaměření a kvalitu intervencí rozvoje lidských zdrojů v organizacích
• reflektovat možnosti vzájemného prolínání činností veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce a rozvoje lidských zdrojů a přiměřeně na ně reagovat,
• komplexně reflektovat opatření, která byla přijata za účelem řešení veřejných a sociálních problémů nebo rozvoje lidských zdrojů, zejména z hlediska jejich ideových východisek a sociálního kontextu jejich existence
• reflektovat a diskutovat hodnotová východiska a dilemata tvůrců a realizátorů programů veřejné a sociální politiky, sociálních služeb nebo rozvoje lidských zdrojů, přispívat odbornými argumenty ke hledání odpovědí na otázky spojené s těmito dilematy,
• koncipovat, navrhovat a koordinovat eticky a sociálně přiměřená i ekonomicky účinná a efektivní řešení (programy, projekty) veřejných a sociálních problémů a rozvoje lidských zdrojů na makro-sociální, mezo-sociální nebo mikro-sociální úrovni,
• rozeznat kontext, předpoklady a východiska pro vymezení cílů sociální intervence či rozvoje lidských zdrojů a pro volbu postupů, které jsou vhodné pro dosažení stanovených cílů a schopnost jejich zdůvodnění,
• aplikovat základní organizační, manažerské, právní, veřejně politické aspekty implementace a praktického provádění zvolených řešení sociálních problémů a rozvoje lidských zdrojů,
• koordinovat a řídit tvorbu, implementaci a administraci opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, sociální práce a rozvoje lidských zdrojů na různých úrovních a v různých typech organizací.

Jako absolventi magisterského programu Veřejná a sociální politika a lidské zdroje budete schopni samostatně vyhledávat, identifikovat a reflektovat příčiny a důsledky rozmanitých sociálních problémů a také vyhodnocovat přínosy a nedostatky opatření veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. A to jak na celospolečenské úrovni, tak v rámci jednotlivých regionů, lokalit či organizací. V průběhu studia se také naučíte koncipovat, vytvářet a zavádět nová opatření a navrhovat inovativní i systémová řešení v oblasti veřejné a sociální politiky a v oblasti řízení lidských zdrojů.

Protože se jedná o studijní program, který aplikuje poznatky společenských věd na řešení sociálních problémů a rozvoj lidských zdrojů, získáte ty nejlepší předpoklady k uplatnění v praxi.  Budete moci zastávat zodpovědné odborné a řídící funkce v organizacích státní správy a samosprávy (na ministerstvech, úřadech, obcích) stejně jako v ziskových i neziskových organizacích.

Uplatníte se v projektovém managementu, budete moci rovněž nabízet nezávislé analytické služby vnějším subjektům. Můžete se také ucházet o pozice výzkumných pracovníků v domácích i mezinárodních výzkumných projektech a organizacích nebo o pozice lektorů a učitelů v oboru veřejné a sociální politiky, sociálních služeb, politiky zaměstnanosti nebo řízení a rozvoje lidských zdrojů.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Stejně jako u bakalářského programu je i v magisterském programu neodmyslitelnou součástí studia praxe (v rozsahu 100 hodin). Ta probíhá formou účasti v jednom z kurzů nazvaných „Odborná analytická stáž“ (buď v oblasti veřejného a neziskového sektoru nebo v oblasti řízení lidských zdrojů).

Tyto kurzy mají dva klíčové cíle:

1) seznámit Vás s praktickou činností expertů z organizací a institucí veřejného sektoru a také odborníků v oblasti personálního řízení,

2) poskytnout vám metodickou podporu při propojování teoretických znalostí s poznatky a dovednostmi z praxe.

Kromě klasické praxe ve vybrané organizaci se můžete zapojit také do výzkumných aktivit probíhajících na katedře. Předpokládá se, že zkušenost získaná praxí v organizacích nebo zapojením do významných českých i zahraničních projektů našich pracovníků vám pomůže lépe navázat tvorbu magisterské diplomové práce na aktuální témata či reálné problémy veřejné a sociální politiky a personálního řízení. Rovněž se vám může podařit navázat s vybranou organizací i dlouhodobou pracovní a profesní spolupráci.

Vybírat přitom můžete z řady zajímavých institucí a organizací: od pracovišť státní správy a samosprávy (úřady práce, správa sociálního zabezpečení, krajské nebo městské úřady, MŠMT, VZP), přes nevládní neziskové organizace (Centrum vzdělávání všem, Charita, Armáda spásy) až po personální oddělení významných firem (ZETOR TRACTORS, a.s., AVG Technologies CZ, s.r.o).

Výběr organizace, v níž budete vykonávat praxi, je ponechán zcela na vás: můžete si vybrat organizaci ze široké nabídky spolupracujících institucí nebo si domluvit praxi sami. V obou případech můžete očekávat naši podporu a reálnou pomoc při vyjednávání podmínek a postupu praxe (pro tyto účely funguje na katedře i Centrum praktických studií CEPRES). Vaše je také rozhodnutí o tom, zda si praxi rozložíte rovnoměrně do celého semestru nebo zda ji budete chtít absolvovat intenzivně v průběhu několika týdnů.

Státní zkouška v magisterském navazujícím studiu VSPLZ se koná v každém semestru a má dvě součásti: 1. obhajobu diplomové práce, a 2. písemnou zkoušku schopnosti vypracovat expertizu ke zvolenému problému.

Obhajoba diplomové práce

Standardní rozsah základního textu diplomové práce (bez poznámek pod čarou, vysvětlivek a příloh) se u magisterské diplomové práce musí pohybovat v rozmezí 18 000 až 22 000 slov (144 000 až 162 000 znaků včetně mezer).

Kvalita diplomových prací je posuzována podle teoreticko-metodologických a formálních kritérií. Teoreticko-metodologická kritéria jsou nástrojem posouzení práce diplomové v průběhu oponentního řízení. Formální kritéria jsou východiskem pro stanovení podmínek přiznání zápočtu z předmětu Závěrečná práce.

Teoreticko-metodologická kritéria posuzování diplomových prací studentů magisterského navazujícího kombinovaného studia VSPLZ jsou následující:

- zaměření na výzkum intervencí,

- orientace na otevřený poznávací cíl,

- komplexnost a aplikace teoretických hledisek,

- zacílenost,

- metodologická kontinuita výzkumného procesu,

- teoretická orientace v problematice,

- průkaznost argumentů,

- aplikovatelnost získaných poznatků,

- publikovatelnost.

Státní závěrečná zkouška bude probíhat formou rozpravy nad obsahem předmětů profilujícího základu a základních teoretických předmětů profilujícího základu. Zkouška bude věcně zaměřena především k tématu obhajované závěrečné práce a její obsahový rámec se bude opírat o seznam základní literatury, který je dán povinnými předměty magisterského studijního programu. Zadání (otázku či případně otázky) k rozpravě se studenti dozví na začátku konání rozpravy. Zadání se může zaměřovat na různé teoretické či metodologické aspekty diskutované problematiky. Členové komise mohou během rozpravy pokládat doplňující otázky zaměřené na upřesnění, dovysvětlení či rozvinutí studentova výkladu k otázce. Studenti mají předem k dispozici základní literaturu shrnující aktuální kánon disciplíny (výčet zásadních textů), v jehož rámci může rozprava probíhat. K průběhu SZZ proběhne ústní instruktáž s garantem programu (viz terminál katedry).

Pokyny k vypracování diplomových prací a k závěrečné státní zkoušce jsou na webových stránkách katedry.

V případě zájmu můžete po absolvování magisterského studijního programu Veřejná a sociální politika a lidské zdroje pokračovat v doktorském (postgraduálním) studiu programu Sociální politika a sociální práce. Toto studium je zpřístupněno nejen našim absolventům, ale také zájemcům hlásícím se z jiných fakult a vysokých škol. Představuje třetí, nejvyšší stupeň vysokoškolského studia a můžete se do něj přihlásit dvakrát ročně (v lednu a v červnu).

Doktorské studium je čtyřleté a probíhá jak v prezenční, tak v kombinované formě – její volba je ponechána na vašem vlastním uvážení. Svým obsahem směřuje k přípravě vysoce vzdělaných odborníků a výzkumníků z oblasti sociální politiky, sociální práce, personálního řízení a organizačního rozvoje institucí sociální práce a sociální politiky.

Studium probíhá podle individuálního studijního plánu a pro jeho úspěšné zakončení se předpokládá vlastní publikační činnost. Iniciativa doktorandů je na katedře vítána a podporována, a to například tím, že se doktorandi mohou podle svého profesního zaměření zapojit do výuky nebo se podílet na přípravě a řešení výzkumných projektů katedry (včetně národních a mezinárodních projektů realizovaných v rámci Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci).

Po absolvování magisterského studijního programu Veřejná a sociální politika a lidské zdroje na naší fakultě se samozřejmě můžete ucházet rovněž o studium v dalších postgraduálních doktorských programech, jak na vysokých školách v ČR (například program Veřejná a sociální politika na FSV UK Praha), tak i v zahraničí.