Ekologická a evoluční biologie

Test studijních předpokladů

Při splnění požadovaných kritérií může být uchazečům prominuta přijímací zkouška. Více o této možnosti najdete zde.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vyjmenovat hlavní taxonomické skupiny organismů (zejména eukaryotických) a popsat jejich fylogenezi a z ní vyplývající pozici v systému;
• vysvětlit hlavní pojmy a principy užívané v botanické a zoologické systematice, zejména systematice fylogenetické;
• popsat hlavní evoluční trendy, tělní stavbu hlavních taxonů od buňky přes orgány a jejich soustavy až po celý organismus či jeho kolonii, způsob rozmnožování;
• uvést typické zástupce hlavních taxonů a charakterizovat je z hlediska ekologie a typických projevů chování;
• definovat vědecky chápaný obor ekologie, popsat jeho hlavní dílčí disciplíny a vysvětlit základní pojmy;
• popsat hlavní abiotické ekologické faktory a procesy spojené s tokem energie a koloběhem látek/živin (zejména hlavní biochemické cykly);
• popsat podmínky a procesy ve vodním a suchozemském prostředí (půdě) a příslušné adaptace organismů (v obecnější rovině);
• popsat hlavní typy interakcí mezi jedinci, populacemi a druhy (vč. odborných pojmů), základní atributy populace a typy ekologické strategie populací;
• definovat pojmy společenstvo, sukcese, ekosystém a biom, popsat proces sukcese a hlavní biomy Země a typy ekosystémů v Evropě;
• vyjmenovat a vysvětlit hlavní antropogenní hrozby pro přírodu (ochranu druhů, stanovišť/ekosystémů i procesů);
• vysvětlit ochranářský význam okrajového efektu a teorie ostrovní biogeografie, pojmy biodiverzita, minimální životaschopná populace a minimální dynamické území;
• získat relevantní informace z odborné (i cizojazyčné) literatury, tyto synteticky a kriticky zpracovat a správně citovat použité zdroje;
• navrhnout metodiku pro jednoduchý výzkumný projekt, tento provést včetně základní statistické analýzy získaných dat a jejich interpretace;
• zasadit své výsledky do širšího kontextu a prezentovat je v písemně i ústně za dodržení formálních náležitostí a použití přiměřeně odborného jazyka.

Již během bakalářského studijního programu získáte široké základy znalostí i mnohé praktické dovednosti. Zároveň je ale nutné se již do určité míry specializovat – zaměřit se na určitý směr v rámci širšího oboru.

Možné uplatnění absolventa je dáno právě kombinací širších obecnějších znalostí, již získaného hlubšího vhledu do dílčí oblasti i získaných praktických dovedností.

Většina absolventů usiluje o to, aby ve studiu mohli pokračovat v navazujícím studijním programu a tam zúročit i dále prohloubit získaný vhled do studovaného oboru. Můžete tak učinit také na některé jiné domácí popřípadě i zahraniční univerzitě.

Studium Ekologické a evoluční biologie vás připravuje na samostatnou odbornou či vědeckou práci, ať už v aplikované nebo akademické sféře. Do aplikované sféry patří i ochrana přírody, na kterou je možné se specializovat v navazujícím magisterském studiu.

Po ukončení bakalářského studia se můžete uplatnit například ve státní správě – v odborech či referátech životního prostředí, správách velkoplošných chráněných území a podobně.

Možnosti uplatnění našich absolventů výrazně narůstají po absolvování magisterského studia. V případě zamýšlené vědecké kariéry pak získáním doktorátu.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Součástí studia není žádná povinná praxe mimo univerzitní pracoviště. Řada předmětů je však zaměřena na praktickou výuku a získání praktických dovedností.

Ústav botaniky a zoologie jako garant studijního programu úzce spolupracuje především s některými ústavy Akademie věd České republiky. Mnozí studenti zhotovují již svou bakalářskou práci pod vedením odborníka z některého z těchto ústavů. Jedná se například o Botanický ústav či Ústav biologie obratlovců. Stejně tak svůj výzkum nebo jeho část vykonávají na těchto externích pracovištích.

V rámci programů Evropské unie jako je program Erasmus+ máte možnost získat stipendium nejen na studijní pobyt v některé ze zemí EU, ale také na pracovní stáž na pracovišti v zahraničí, například ve výzkumném ústavu, správě národního parku a podobně.

Práci by měl student vypracovat co nejsamostatněji. Je možná pomoc školitele nebo jiných odborníků při řešení složitějších problémů, např. determinaci obtížně určitelných taxonů nebo analýze dat složitějšími statistickými metodami. I v tom případě se však očekává, že student provede převážnou část sběru dat, determinační, analytické i syntetické práce samostatně a bude dobře rozumět všem částem práce, i těm, které nevypracoval zcela samostatně. Části, které sám nevypracoval, jako např. statistickou analýzu, jasně označí v poděkování.

Kromě vložení el. verze do IS MU a odevzdání dvou svázaných výtisků, odevzdává student jedno vyhotovení práce (v libovolné vazbě po dohodě se školitelem) přímo svému školiteli spolu s CD se zdrojovými daty a analýzami.

Na program přímo navazují magisterské studijní programy Botanika, Zoologie a Ochrana přírody, které zajišťuje Ústav botaniky a zoologie PřF MU.