Geologie

Cílem výuky v navazujícím magisterském programu Geologie je poskytnout magisterské vzdělání v geologických oborech, tj. upevnit a prohloubit vzdělání získané v předchozím bakalářském programu, seznámit se základní odbornou praxí zahrnující činnosti od sběru dat, přes jejich vyhodnocení, až po psaní odborného textu. Program umožňuje studujícím, aby se podle svého zájmu zaměřili na mineralogii, magmatickou a metamorfní petrologii, paleontologii, historickou geologii, sedimentární geologii, geofyziku, strukturní geologii a geotektoniku, ložiskovou geologii, inženýrskou (stavební) geologii, hydrogeologii a/nebo geologii environmentální. Program poskytuje kvalifikaci geologa připraveného pro samostatnou práci ve výzkumných, vzdělávacích a popularizačních institucích (jako např. výzkumné ústavy, univerzity a jiné vysoké školy, muzea apod), dále kvalifikaci pro práci v geologických firmách pracujících v aplikovaných geologických oborech a také kvalifikaci pro administrativní pracovníky správních orgánů a úřadů řídících a kontrolujících práci firem (např. odbory stavební, životního prostředí, báňský úřad apod.). Výuka v programu probíhá jak formou prezenční, tak i formou kombinovanou.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• vyhledat výsledky předchozích výzkumů, zpracovat text pro článek určený k publikaci, výsledky řešeného úkolu prezentovat na vědecké konferenci a vést odbornou diskusi;
• určit krystalografickou soustavu minerálu různými metodami, poznat základní druhy minerálů, využít přístrojovou techniku pro určování minerálů a jejich složení;
• poznat základní druhy hornin, vysvětlit jejich genezi, použít fázové diagramy pro řešení petrogenetických otázek;
• aplikovat základní principy evoluce, poznat základní skupiny fosilií (rostliny, hlavní kmeny bezobratlých, obratlovci);
• aplikovat základní principy stratigrafického záznamu, určit základní stratigrafické jednotky podle fosilního záznamu, vysvětlit evoluci prostředí na Zemi;
• navrhnout metodiku geofyzikálního průzkumu a vyhodnotit výsledky, sestavit model stavby studované části litosféry;
• získat a analyzovat strukturně geologická data, zařadit území do geotektonického prostředí a navrhnout model tektonického vývoje;
• definovat hlavní rysy genetických typů ložisek, aplikovat metody studia nerostných surovin a hlavní vyhledávací metody, identifikovat znaky hlavních ložiskotvorných procesů;
• posoudit únosnost horninového prostředí a stabilitu svahů, zpracovat návrh a projekt inženýrskogeologického průzkumu, aplikovat inženýrskogeologické právní předpisy;
• získat, zpracovat a analyzovat základní hydrogeologická data, vytvořit model proudění podzemních vod, navrhnout systém zásobování podzemní vodou, definovat environmentální rizika.

Standardní jednooborové studium vás připraví na práci geologa v různých vědeckých a kulturně osvětových institucích či na vysokých školách. Dále se uplatníte v institucích zabývajících se ochranou životního prostředí, ve státní správě, nebo ve firmách zabývajících se geologickým průzkumem. Získáte možnost realizovat se v základním i aplikovaném výzkumu, v manažerských profesích a všude tam, kde je třeba spojovat teoretické poznatky geologie s konkrétními praktickými postupy.

Dvouoborové studium geologie v kombinaci s Archeologií vás připraví na práci geologa/archeologa-specialisty, který dovede velice kvalifikovaně interpretovat úložné poměry archeologických nalezišť. A dvouoborová kombinace s programem Anglický jazyk vás připraví na práci jazykově dobře připraveného geologa v zahraniční firmě.

Máte před sebou široké možnosti uplatnění. Kde všude najdete absolventy z posledních let? Je to například odborný pracovník Geologického ústavu Akademie věd ČR, Ředitel Přírodovědeckého muzea nebo Obvodní báňský inspektor a mnohé další prestižní pozice v komerční i akademické sféře.

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Teoretická výuka je doprovázena cvičeními a praktickou výukou jak v terénu, tak i v laboratořích na přístrojích. Novou formou je praktická výuka vědecko-výzkumných programů ve speciální počítačové laboratoři. K vlastnímu výzkumu se určitě dostanete při práci na svém diplomovém úkolu.

V diplomové práci student prokazuje schopnost samostatně řešit problém odpovídající obtížnosti včetně práce s literaturou, zpracování a interpretace výsledků a jejich prezentace.

Student má právo navrhovat téma své závěrečné práce na základě témat vypsaných pro daný studijní program, popř. i mimo tuto nabídku, pokud s tím vyjádří souhlas vedoucí práce a navržené téma vypíše. Témata závěrečných prací schvaluje ředitel ústavu.

Součástí předmětů závěrečné práce je vypracování a odevzdání tzv. rešerše, tj. dostatečně kvalitního písemného shrnutí současného stavu znalostí o zpracovávané problematice na základě primárních zdrojů (tj. odborných článků) včetně seznamu citované literatury.

Data použitá pro vypracování diplomové práce by měla být získána vlastním terénním či laboratorním výzkumem, výjimečně mohou být přejata. Data musí být tvůrčím způsobem zpracována a interpretována tak, aby diplomová práce přinesla nové poznatky.

Formální obsah diplomové práce je stanoven opatřením děkana. Rozsah jádra závěrečné práce (tj. text a obrázky kapitol Úvod až Závěr včetně) nesmí překročit 50 stran. Minimální rozsah práce není stanoven.

Pokud to myslíte se svým vědeckým směřováním opravdu vážně, lze předpokládat, že využijete možnost dalšího studia v doktorském studijním programu Geologie, které bude vlastně již počátkem vaší vědecké dráhy.