Učitelství fyziky pro základní školy

Tento studijní obor je určen absolventům bakalářského studia stejného zaměření (resp. stejné kombinace oborů).

Základním cílem vzdělávání v oboru Učitelství fyziky pro základní školy je připravit plně kvalifikovaného učitele fyziky pro základní školy disponujícího potřebnými vědomostmi a dovednostmi z fyziky a didaktiky fyziky. Dále vytvořit postoj k dalšímu samostudiu ve fyzice a didaktice fyziky v rámci profesního celoživotního vzdělávání. Obsahem navazujícího magisterského studia je syntéza nabytých odborných znalostí a tvorba znalostí a dovedností v didaktice fyziky. Odborné znalosti základního kurzu fyziky jsou dále rozšířeny. Oborová didaktika se soustřeďuje se na problematiku základních didaktických znalostí. Integraci didaktiky fyziky s ostatními přírodovědnými obory se věnuje didaktika přírodních věd.

------------------------

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• použít komplexní a systematicky strukturované oborové vědomosti a dovednosti ve fyzice;
• použít základní vědomosti a dovednosti z didaktiky fyziky;
• mít dostatečné kompetence k výkonu profese učitele fyziky na základní škole;
• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem;
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy;
• vytvářet inkluzivní prostředí ve školní třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce;
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení;
• kriticky nahlíží vlastní postoje k edukaci a posuzuje své jednání v roli učitele s ohledem na stanovené výukové a vzdělávací cíle;
• pojmenovává silné a slabé stránky svého profesního výkonu, navrhuje osobní rozvojové cíle, způsob jejich dosažení.

Jako absolvent získáte plnou kvalifikaci v souladu s § 8 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, včetně pozdějších novelizací.

Studium vás připraví na práci učitelů základních škol všeobecně vzdělávacího oboru Fyzika jako součásti vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost vymezených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Mimoto budete kvalifikováni pro působení v mimoškolních institucích.

• Učitel druhého stupně základní školy

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Na praxích si osvojíte profesní kompetence nezbytné při každodenní práci učitele. Seznámíte se s rolemi, do nichž jako učitelé budete vstupovat a uvědomíte si vlastní profesní potřeby. Postupně budete přebírat odpovědnost za plánování, realizaci a evaluaci výuky. Během praxe získáte reálnou představu o tom, co obnáší každodenní práce učitele. Praxe tvoří ucelený systém na sebe navazujících předmětů (praxí a reflexí).

Seminář k učitelské praxi si zapisujete během studia dvakrát (v prvním a druhém semestru). Cílem je poskytnout vám prostor pro sdílení a reflexi zkušeností z vlastní pedagogické praxe a prohloubit tak reflektivní a sebe-reflektivní dovednosti.

Systém praxí je studenty i provázejícími učiteli pravidelně evaluován pomocí uzavřených i otevřených otázek. Evaluovány jsou také reflektivní semináře.

Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává. Praxi nemusíte absolvovat v případě, že jste v době nástupu do studia nebo dříve (max. před pěti lety) byli zaměstnáni jako učitelé na základní škole, kde jste vyučovali obor, který hodláte na PdF MU studovat. Bližší informace najdete zde.

Standardní rozsah diplomové práce je 96 000 až 144 000 znaků včetně poznámek pod čarou, titulního listu, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací.

Smyslem je ověřit schopnost studenta samostatně pracovat, uplatňovat poznatky získané v průběhu studia na vysoké škole a schopnost samostatného vědecko-výzkumného tvůrčího myšlení, které je originální ve vztahu k zvolenému tématu a studovanému oboru.

-----------------------

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000 – 200 000 znaků včetně mezer, tj. 65 – 80 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Jako budoucí možnost pokračování ve studiu připadá doktorské studium, např. Didaktika fyziky, případně Specializace v pedagogice.