Občanská výchova a základy společenských věd se zaměřením na vzdělávání

Test studijních předpokladů

Cílem studia bakalářského studijního oboru Občanská výchova a základy společenských věd je získat znalosti z oboru společenských věd, které absolventi využijí při práci asistenta pedagoga, stejně jako i v následném magisterském studiu. Student získá schopnost formovat sebe sama jako svobodného občana s vlastním úsudkem, s dovedností kritického myšlení, a jejím uplatněním ve výchovně vzdělávacím procesu. Rovněž má rozvíjet postoje vůči sobě samému a druhým, vychovávaným jedincům, na základě humanitních hodnot, uvědomění si odpovědnosti učitelské profese.

Neméně důležitým cílem studia je vytvořit u něj předpoklady k formování didaktické znalosti obsahu vycházejícího z daných společenskovědních disciplín a tím připravit absolventy na pokračování studia učitelství občanské výchovy na základních a středních školách v následném magisterském studiu. Absolvent disponuje základním odborným vzděláním s oborově didaktickou složkou a je připraven k navazujícímu magisterskému studiu. Také může pracovat jako asistent pedagoga, instruktor ve střediscích volného času, jako vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností.

Studiem bakalářského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka (např. vychovatel v domovech mládeže, vychovatel v družinách, v různých občanských sdruženích zabývajících se pedagogickou činností) a jednat odpovídajícím způsobem.

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• na základě znalostí z oblasti společenských věd vytvořit si ucelený obraz společnosti a pochopit úlohu člověka při konstrukci lidského společenství, a to v pohledu historickém i aktuálním;
• pracovat s pramennými texty ze společenských věd: porozumět textům, interpretovat je, kriticky posoudit texty a demonstrovat texty posluchačům;
• vytvořit vlastní odborný text nebo projekt k některému z témat z oblasti společenských věd;
• bude znát základní dokumenty, kterými se řídí výchovně vzdělávací proces na ZŠ a SŠ;
• kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi asistenta pedagoga či jiného pedagogického pracovníka, číst běžné pedagogické a psychologické texty pro pedagogy a tvořivě jim rozumět.
• popsat a analyzovat s  využitím odborné terminologie a pravidel efektivní pedagogické komunikace výukovou či výchovnou situaci a navrhnout její alteraci; svoje znalosti a dovednosti využívat při komunikaci s žáky, rodiči i učiteli v praxi;
• spolupracovat s různými učiteli ve škole a pod jejich vedením plánovat, realizovat a reflektovat sekvence výuky a aktivity ve vztahu k odpovídajícímu školnímu vzdělávacímu programu;
• využívat sebereflektivní dovednosti při reflexi svého jednání: např. lépe zdůvodňovat a hodnotit své argumenty, pojmenovávat své emoce a jejich souvislost s jednáním nebo kriticky nahlédnout vlastní postoje k edukaci;
• používat základní metody a nástroje pedagogické diagnostiky v praxi na podporu diferenciace a individualizace ve výuce a získává tak data dostupná pro individuální podporu žáka/klienta;
• formulovat vlastní pojetí výchovy, které by rád uplatňoval ve své budoucí profesi; toto pojetí podloží argumenty z teorie i praxe;
• vysvětlit základní principy inkluzivního a speciálního vzdělávání; reflektovat svůj postoj k diverzitě a jeho vliv na vlastní pedagogickou praxi;
• vysvětlit základní pojmy vývojové a sociální psychologie a identifikovat případné vývojové obtíže či potíže v sociálních kompetencích či adaptaci žáka ve škole.

Po ukončení bakalářského studia občanská výchova a základy společenských věd:

• Můžete pokračovat na magisterské studium a následně se stát učitelem na základní nebo střední škole.

• Můžete pracovat jako instruktor ve střediscích volného času nebo sdruženích, které se zabývají výchovou a vzděláním.

• Jste připraveni k profesi lektora v orgánech Evropské unie zabývajících se výchovou a vzděláním a v podobných institucích — při naší katedře již 20 let vyvíjí činnost Centrum pro evropská studia.

• Naši absolventi našli uplatnění i v médiích (dokumentaristika, zpravodajství, apod.). K tomu jim napomáhá schopnost pracovat s texty (seminární práce ve všech oborech společenských věd, kurs práce s mediálními sděleními ad.).

• Asistent pedagoga

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V průběhu bakalářského studia se ještě přímo nezapojujete do praktické výuky na školách jako vyučující, absolvujete však tzv. asistentskou praxi zaměřenou např. na individuální doučování žáka, pomáháte učiteli ve škole jako jeho asistent, můžete se zapojit do jakékoliv výchovné činnosti na základní či střední škole (školní družina, školní klub), pracovat jako instruktor ve střediscích volného času nebo sdruženích, které se zabývají výchovou a vzděláním. Vzhledem ke specifikám našeho oboru můžete zastávat i funkci lektora v orgánech Evropské unie zabývajících se výchovou a vzděláním.

Závěrečnou prací studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia. Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 81 000 – 130 000 znaků včetně mezer, tj. 45 – 60 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných bakalářských prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Studijní program pokračuje optimálně v navazujícím magisterském studiu Občanské výchovy pro základní školy. Naši absolventi však využívají možnost pokračovat v následném magisterském studiu na Fakultě sociálních studií MU, například oboru Humanitní environmentalistika.