Učitelství českého jazyka a literatury pro základní školy a se specializací na žáky s odlišným mateřským jazykem

Oborová didaktika je zastoupena několika předměty, které se zaměřují nejen na výuku českého jazyka a literární výchovy u žáků s odlišným mateřským jazykem, ale též na speciální metody testování žáků a na využití alternativních metod výuky. Didaktické disciplíny směřují rovněž k rozvoji kompetence učitele vést výuku ve vícejazyčné či multikulturní třídě.

Pedagogicko-psychologická složka:

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické publikace pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• aktivně prokázat hluboké odborné znalosti oborových a didaktických disciplín oboru český jazyk a literatura;
• vysvětlit specifičnost teoretických a metodologických přístupů k problematice vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem při výuce českého jazyka a literatury;
• spolehlivě se orientovat v aktuálních výchovně vzdělávacích konceptech a metodách pro výuku ČJL; uplatnit získané odborné znalosti a dovednosti ve výuce ČJL na ZŠ v souladu s did. poznatky s cílem rozvíjet klíčové kompetence dle RVP ZV;
• kultivovaně komunikovat, vytvářet a rozvíjet komunikační kompetence žáků, pěstovat u nich vztah k mateřskému jazyku;
• samostatně plánovat, organizovat a vykonávat přímou pedagogickou činnost při výuce českého jazyka a literatury v multikulturní třídě, poskytovat konzultace k řešení problémů spjatých s edukací žáků s odlišným mateřským jazykem;
• používat různé způsoby testování a hodnocení jedinců s odlišným mateřským jazykem (dle SERR); efektivně komunikovat s žákem s odlišným mat. jazykem a jeho rodiči i dalšími účastníky vzdělávacího procesu;
• vysvětlit vývoj jazykových jevů a pochopit současný stav jazyka jako výsledek jazykového vývoje, uplatnit teoretické poznatky jazykové i literární při vlastní produkční činnosti;
• rozvíjet u žáků čtenářství, motivovat je k četbě hodnotné literatury a jejím prostřednictvím posilovat společně sdílené etické hodnoty a kulturní sounáležitost;
• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat zákl. metody a nástroje ped. diagnostiky v praxi a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka a data pro práci se skupinou, třídním kolektivem; výsledky komunikovat s žáky, vyučujícími, popř. s rodiči a jinými odborníky;
• vysvětlit a při své výchovně-vzdělávací činnosti reflektovat principy inkluzivního vzdělávání; vytvářet inkluzivní prostředí ve školní třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe, cíleně využívat reflexi jako nástroj profesního učení, navrhovat osobní rozvojové cíle;
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení.

• Učitel druhého stupně základní školy

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

– témata dosud nezpracovaná nebo zpracovaná novým způsobem a v provázanosti s oborovou specifičností;

– témata aplikující již dříve užité metody lingvistiky, literární vědy nebo metody pedagogického výzkumu na dosud nezpracované texty nebo při hodnocení dosud nezpracovaných dat získaných ze školské praxe.

Předpokládá se, že student vytvořením závěrečné práce prokáže:

– schopnost vytvořit odborný text psaný kultivovanou spisovnou češtinou respektující normy odborného stylu a v souladu s aktuální pravopisnou normou;

– orientaci v sekundární literatuře ke zvolenému tématu: schopnost sestavit bibliografii a kriticky zhodnotit poznatky ze sekundární literatury;

– schopnost stanovit ve spolupráci se školitelem vhodnou metodologii pro jazykovou analýzu textu, pro literárněvědnou analýzu textu nebo pro sběr a třídění dat jazykových, literárních, pro empirický výzkum didaktický;

– schopnost vyhodnotit a adekvátně zpracovat získaná data nebo výsledky analýzy textu.

Zásady pro tvorbu a hodnocení závěrečných prací jsou upraveny směrnicemi Pokyn děkana č. 1/2015 k realizaci závěrečných prací, viz https://is.muni.cz/auth/do/ped/VPAN/pokdek/pokyn_dekana_1_2015.pdf, a Standard pro realizaci závěrečných prací z českého jazyka a z české literatury na katedře českého jazyka a literatury PdF MU, viz https://is.muni.cz/auth/do/ped/dekanat/ved/2016/standardy/ode/final/.

Diplomovou prací z pedagogiky nebo psychologie studující prokazuje schopnost aplikovat znalosti a dovednosti získané v průběhu studia na řešení konkrétního odborně-pedagogického problému. Typ závěrečné práce odpovídá obsahu a úrovni daného stupně studia.

Student si volí z následujících typů prací: a) teoreticko-aplikační, b) teoreticko-empirická (výzkumná), c) teoretická. Typy prací a doporučení pro jejich realizaci se dále řídí manuálem APA. Rozsah závěrečné práce je v rozmezí 117 000–200 000 znaků včetně mezer, tj. 65–80 normostran.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU. Student/ka:

– prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

– pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

– prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text;

– prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).