Jazyková a literární komunikace

Ve sféře tzv. terciálního vzdělávání rozvíjí studijní obor další odborné vzdělávání absolventů vysokoškolského studia se zaměřením na vědní obory český jazyk a česká literatura. Specifičnost oboru zaměřeného na jazykovou a literární komunikaci spočívá v tom, že propojuje studium českého jazyka a literatury. Touto koncepcí tak navazuje na nejvlivnější tendence prosazující se v rámci současné lingvistiky a literární vědy.

Charakter a skladba studijních předmětů sledují formování profilace absolventa a otevírání širokých možností jeho uplatnění v praxi: jednotlivé předměty představují dynamičnost v teorii i v komunikační praxi. Zaměřují se na vývoj jazykových, stylových a komunikačních norem, na literárněvědnou a literárněvýchovnou komunikaci v dobovém i aktuálním literárněhistorickém kontextu, na specifickou jazykověkulturní funkčnost užívaných výrazových prostředků jazykové a literární komunikace. Důraz je kladen na interpretaci textu ve všech jeho formách od uměleckého literárního textu přes jazykové sdělení až po metatext.

Cílem je připravit absolventy na samostatnou vědeckou a odbornou práci. Těžištěm je proto individuální vědecká příprava spojená se systematickým rozvojem odborné orientace v oboru a se zpracováním disertační práce, dále pak zprostředkování odborných poznatků veřejnosti a jejich aplikace v praxi.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Porozumět teoriím, konceptům a metodám, které představují aktuální oborové problémy a trendy v domácím i mezinárodním badatelském kontextu.
• Plánovat a samostatně realizovat výzkum v oblasti jazykové a literární komunikace na základě aplikovaných teoretických znalostí a dovedností.
• Prezentovat vlastní badatelské výstupy odborné komunitě.
• Spolupracovat s odborníky při řešení vlastního výzkumu i zapojení do kolektivních výzkumných úkolů.
• Interpretovat a zpřístupňovat odborná témata v pedagogické praxi i v širším společenském kontextu.

Vzdělání nabyté specializovaným doktorským studiem, jež umožňuje získat znalosti v oblasti specifických metod a technik práce s jazykovým nebo literárním materiálem a je propojené s širším společenskovědním základem, vytváří předpoklady pro uplatnění jeho absolventů ve vědeckých, kulturních nebo školských institucích (vysoké školy humanitního zaměření, AV ČR, oblast muzejní, knihovnická, nakladatelská, redakce odborných časopisů i denního tisku, oblast interní a externí komunikace v rozmanitých institucích a firmách).

Součástí studia je povinná pedagogická praxe vykonávaná na vysoké škole, typicky na Pedagogické fakultě MU. Maximální zapojení do výuky je 150 vyučovacích hodin za dobu studia. Student praxi vykonává po domluvě se školitelem, a to buď průběžně, nebo blokovou výukou; v opodstatněných případech (např. u studentů v kombinované formě studia) ji lze absolvovat i na základní nebo střední škole. Součástí pedagogické praxe jsou i další aktivity, např. vytváření studijních materiálů; příprava, zadávání a hodnocení testů; opravování studentských písemných prací; vedení a oponování bakalářských, případně magisterských prací.

Jako disertační jsou akceptovány originální vědecké teoretické, metodologické a empirické práce, případně práce, které vhodným způsobem tato pojetí kombinují.

Teoretické práce zpracovávají různé teoretické přístupy k problémům z předmětné oblasti, přičemž vyžadují vysoký stupeň abstraktního a analytického myšlení a vhledu.

Metodologické práce analyzují (nové) výzkumné přístupy, metody, techniky či nástroje a hodnotí jejich přednosti a nedostatky.

Empirické práce přinášejí konkrétní zjištění získaná specifickými výzkumnými metodami, přičemž prezentovaná zjištění vždy vyplývají z realizovaného empirického šetření.

Konkretizace náležitostí disertačních prací je k dispozici v příslušné směrnici děkana PdF MU.