Učitelství německého jazyka pro základní školy

Tento studijní obor je určen absolventům bakalářského studia stejného zaměření (resp. stejné kombinace oborů).

Hlavním cílem studia daného studijního oboru je vytvoření předpokladů k zajištění kvalitní profesní přípravy pro pedagogickou praxi. K nim patří během studia získávané velmi dobré jazykové znalosti (na úrovni C1 v jazykové produkci a C2 v jazykové percepci dle Společného evropského rámce pro jazyky) společně se znalostmi sociokulturními, které přispívají k rozvoji interkulturní komunikační kompetence absolventů. Vedle toho jsou v rámci studia získávány solidní a strukturované znalosti z jednotlivých lingvistických disciplín, literárněvědný a kulturní přehled a rozvíjena oborově didaktická kompetence směřující k dosažení profilu absolventa daného oboru, plně kvalifikovaného učitele německého jazyka.

Studiem navazujícího magisterského stupně absolvent získá potřebné kompetence, které mu umožní kriticky uvažovat o využití pedagogických a psychologických poznatků v praxi učitele základní, popřípadě střední školy. Absolvent je plně kvalifikován k výkonu profese učitele. Je připraven zakládat své profesní jednání na dobře strukturovaných znalostech a dovednostech ze svých aprobačních oborů (znalosti obsahu). Účinnost jeho profesního jednání je podmíněna jeho oborově-didaktickými (didaktické znalosti obsahu) a širšími obecnými pedagogickými a psychologickými znalostmi a dovednostmi (znalostmi širších základů vzdělávání a výchovy, znalostmi vzdělávacích a výchovných postupů, znalostmi o aktérech vzdělávání a výchovy apod.).

Studium rozvíjí analytické a komparativní schopnosti, které umožňují porozumět rozmanité pedagogické realitě a využívat při své práci oborové, pedagogické, psychologické znalosti a dovednosti pro plánování, realizaci i reflexi výchovně vzdělávací činnosti. Rozvíjí komunikativní dovednosti významné pro komunikaci a spolupráci s žáky/klienty, kolegy na pracovišti, s rodiči žáků/klientů i odborníky z praxe. Významným benefitem studia je rozvoj sebereflektivních dovedností, jež poskytují prostor pro rozvoj postojů k sobě, k vychovávaným jedincům a k profesi: vnímání odpovědnosti pedagogické profese, přijetí morálních závazků pomáhající profese a její etiky.

Studium akcentuje princip interdisciplinarity (propojení některých pedagogických a psychologických předmětů); princip postupnosti a gradace témat a předmětů, od obecnějších ke konkrétnějším. Koncepce je dále charakteristická provázaností teorie a praxe. Významnou součástí koncepce jsou reflektované pedagogické praxe. Principy reflexe praxe a sebereflexe se váží jak na praxe, tak i na další zkušenostně orientované předměty. Důležitým prostředkem rozvoje profesních kompetencí studentů a jejich reflexe se stává Rámec profesních kompetencí studenta učitelství, jehož prostřednictvím jsou se studenty analyzovány požadavky na praxi a úroveň jejich rozvoje. Důležitou součástí koncepce je také podpora inkluze, která je vnímána jako průřezové téma (zároveň podpořené samostatným předmětem).

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• mít jazykové znalosti v němčině na úrovni C1/C2 a umět jazyk efektivně používat pro společenské a profesní účely;
• popsat a vysvětlit pravidla a zákonitostí popisující jazyk s jeho formálními sémantickými a komunikativně pragmatickými strukturami a používat metodologický aparát lingvistického výzkumu;
• vysvětlit literární a kulturně společenský vývoj v zemích cílového jazyka se zřetelem k aplikaci v edukační praxi, bude schopen používat metodologický aparát v oblasti literárněvědného a oborově-didaktického výzkumu;
• mít oborově didaktické znalosti a dovednosti (didaktické znalosti obsahu) a kompetenci používat metodologický aparát v oblasti výzkumu učení a vyučování cizích jazyků;
• plánovat, realizovat a reflektovat vlastní výuku v odpovídající úrovni stanovených profesních kompetencí;
• používat základní odbornou terminologii a informační zdroje pedagogické a školní psychologie při popisu, analýze, interpretaci a zhodnocení typických výukových situací i při popisu edukačního prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi;
• používat metody a nástroje pedagogické diagnostiky a získávat data dostupná pro individuální podporu žáka a data pro práci třídním kolektivem. Výsledky vhodným způsobem komunikovat s žáky, vyučujícími, popř. s rodiči a jinými odborníky.
• popsat a vysvětlit na konkrétním příkladu ze svého portfolia individuálně specifické procesy učení;
• reflektovat zkušenosti z vlastní pedagogické praxe v profesní komunitě a cíleně využívat reflexi a sebereflexi jako nástroj profesního učení;
• pojmenovávat silné a slabé stránky svého profesního výkonu, navrhovat osobní rozvojové cíle, způsob jejich dosažení;
• vysvětlit a reflektovat principy inkluzivního vzdělávání na úrovní kultury, politiky a praxe školy; vytvářet inkluzivní prostředí ve třídě, aplikovat alespoň některé strategie individualizace a diferenciace ve výuce.

Své uplatnění nejdete zejména na základní škole, ale vaše získané kompetence vám „otevřou dveře“ i na školách středních, středních odborných učilištích či jazykových školách.

Vzhledem k tomu, že němčina je velmi žádaným jazykem v hospodářské sféře, budete se moci profesně angažovat i ve firemních kurzech.

• Učitel druhého stupně základní školy

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V rámci těchto praxí se budete věnovat pozorování reálné výuky a budete si moci vyzkoušet s podporou zkušených učitelů samostatně vyučovat.

Během praxe budete mít příležitost vyzkoušet si fungování nových výukových metod.

Je potřeba počítat s tím, že praxe je v navazujícím magisterském studiu časově náročná. V celkovém součtu jde o 360 hodin praxe (u dvouoborových studentů jde o 180 hodin na každém oboru) rozložených do tří semestrů – v každém z těchto semestrů musí student strávit 80 hodin přímo ve škole (2x40 hodin u dvouoborových studentů), kde praxi vykonává. Praxi nemusíte absolvovat v případě, že jste v době nástupu do studia nebo dříve (max. před pěti lety) byli zaměstnáni jako učitelé na základní škole, kde jste vyučovali obor, který hodláte na PdF MU studovat. Bližší informace najdete zde.

Standardy pro realizaci závěrečných prací kateder jsou v souladu s Pokynem děkana č. 1/2015 K realizaci závěrečných prací (bakalářských, diplomových, rigorózních a závěrečných prací CŽV) ve znění účinném od 1. 11. 2015.

Závěrečné práce sledují níže uvedené cíle dle profilu absolventa PdF MU.

Student:

- prokáže schopnost orientovat se v aktuálních otázkách svého oboru, umí jasně a srozumitelně vymezit téma závěrečné práce a její cíle, popsat výchozí stav poznání a navrhnout adekvátní metody řešení ve vztahu k stanoveným cílům;

- pracuje s adekvátními primárními a sekundárními informačními prameny, cituje je dle platné normy (APA) a v souladu s etikou vědecké práce;

- prostřednictvím tvorby vlastního textu prokáže kompetence stylistické, dokáže vytvořit odborný text.

- prokáže schopnost klást otázky a řešit problémy, formulovat nové myšlenky a závěry, které přinášejí alespoň dílčí nové poznatky o zkoumaném jevu, případně obohacují metodologické (v oblasti výzkumu) nebo metodické (v oblasti edukace) postupy, a to ve vztahu k jasně definovaným a vymezeným cílovým skupinám (žáci ZŠ, studenti SŠ, skupiny se specifickými vzdělávacími potřebami atd.).

Na Pedagogické fakultě MU vás rádi uvítáme ve studijním programu Didaktika cizího jazyka.