Vychovatelství

Test studijních předpokladů

Studijní program vychovatelství je určen jednak zájemcům, kteří chtějí pracovat s dětmi a mládeží ve školské i mimoškolní (volnočasové) sféře, ale současně se nabízí i těm, kteří chtějí získat určitou orientaci v současných pedagogických a psychologických disciplínách, které usnadňují komunikaci mezi lidmi a nabízejí reflexi v oblasti výchovy a vzdělávání.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• Orientovat se v základních konceptech pedagogiky, psychologie a zájmové činnosti;
• efektivně a otevřeně komunikovat a spolupracovat se žáky, rodinnými příslušníky a dalšími aktéry edukačního procesu;
• pracovat v inkluzivním prostředí, podílet se na jeho vzniku a rozvoji;
• podpořit děti a dospívající v náročných životních situacích, zvolit vhodný způsob intervence;
• pozitivního výchovného působení směrem k různým cílovým skupinám dětí a dospívajích;
• rozvíjet potenciál různých cílových skupin dětí a dospívajících v zájmových a jiných oblastech mimoškolní pedagogiky;
• aktivizovat děti a mládež směrem k hodnotovým orientacím aktuálním v 21. století;
• koordinovat, organizovat a realizovat volnočasové aktivity (jednorázové či dlouhodobé programy) s různými věkovými kategoriemi dětí a mládeže, v různých typech prostředí;
• využít a podporovat vlastní tvořivost, kritické myšlení a flexibilitu při práci s dětmi a mládeží, zároveň je schopen tyto vlastnosti podporovat a rozvíjet u svých svěřenců;
• efektivně využít při práci s dětmi a mládeží nabytých znalostí a dovedností v konkrétní metodice zájmové činnosti a rozvíjet kreativitu v této oblasti (dramatická, tělesná nebo environmentální výchova).

Vychovatel je tedy významným pedagogickým pracovníkem nejen v oblasti školství, ale i v oblasti volnočasové a mimoškolní pedagogiky, kde je jeho hlavním úkolem pracovat s dětmi a mládeží prostřednictvím činností a dovedností získaných v jedné z nabízených profilací. Tento odborník sehrává také významnou úlohu v oblasti prevence sociálních patologií, které zasahují nejrůznější skupiny dětí a mladých lidí.

• Vychovatel

Celouniverzitní pravidla pro tvorbu studijních programů, která zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů, upravuje směrnice Masarykovy univeritzy č. 1/2024 Pravidla pro tvorbu studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Směrnice vymezuje šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studijní plán ve spolupráci s jinou vysokou školou či jinou právnickou osobou,
6. studijní plán na dostudování (určen pouze pro dostudování ve studijním oboru, studijním programu nebo studijním plánu, který zanikne).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který doplňuje hlavní studijního plán jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

Oblast volnočasové pedagogiky je soustředěna zejména ve třech profilacích, zahrnujících environmentální vzdělávání, tělesnou a dramatickou výchovu, mezi nimiž si studenti jednu zvolí. Výuka těchto disciplín bude probíhat v menších skupinách, především prostřednictvím praktické výuky. Studenti v průběhu čtyř semestrů získají dovednosti, které je vybaví praktickými i teoretickými kompetencemi, jejichž prostřednictvím vstupují do oblasti volnočasových aktivit, které jsou výrazným činitelem volnočasové pedagogiky. Teoretickou základnu specializací tvoří i předmět pedagogika volného času, teorie a metodika her. Další rovina praktických činností souvisí s předmětem organizace a vedení volnočasových aktivit.

Každý student v rámci studia absolvuje praxi, která si klade za cíl: představit okruh možných zařízení a potencionálních pracovních příležitostí, představit možnosti animace programových činností a aktivit zaměřených na různé oblasti, získat základní zkušenosti a dovednosti s rozmanitými výchovnými činnostmi, seznámit se s různými skupinami dětí a mládeže, poukázat na význam edukativně-stimulačních aktivit v této oblasti.